Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ října 2013 VY_32_INOVACE_100109_Legislativa_EU_DUM

Jak orgány EU přijímají rozhodnutí Standardní rozhodovací proces, podle kterého orgány EU postupují, se nazývá spolurozhodování. Spočívá v tom, že přímo volení poslanci Evropského parlamentu schvalují navrhované předpisy spolu s Radou (tj. zástupci vlád všech 28 zemí EU). How EU decisions are made The EU’s standard decision-making procedure is known as Ordinary Legislative Procedure (ex "codecision"). This means that the directly elected European Parliament has to approve EU legislation together with the Council (the governments of the 28 EU countries). The Commission drafts and implements EU legislation.

Smlouvy EU Evropská unie používá vlastní soubor právních norem. Veškerá její činnost podléhá pravidlům stanoveným ve smlouvách, které byly dobrovolně a demokraticky ratifikovány všemi členskými státy Unie EU Treaties The European Union is based on the rule of law. This means that every action taken by the EU is founded on treaties that have been approved voluntarily and democratically by all EU member countries..

Nařízení, směrnice a další právní akty Cíle stanovené ve svých Smlouvách naplňuje Evropská unie pomocí několika druhů právních aktů. Některé z nich mají právní závaznost, jiné nikoli. Některé z nich platí ve všech zemích EU, jiné jen v několika. Regulations, Directives and other acts The aims set out in the EU treaties are achieved by several types of legal act. These legislative acts include regulations, directives, recommendations and opinions. Some are binding, others are not. Some apply to all EU countries, others to just a few..

Uplatňování práva EU Právo EU ukládá práva a povinnosti nejen členským státům, ale i občanům a podnikům, na něž se přímo vztahuje velké množství předpisů. Je nedílnou součástí právního systému členských států, které nesou zodpovědnost především za provádění a správné používání těchto předpisů. Application of EU law EU law - which has equal force with national law - confers rights and obligations on the authorities in each member country, as well as individuals and businesses. The authorities in each member country are responsible for implementing EU legislation in national law and enforcing it correctly, and they must guarantee citizens’ rights under these laws..

Právní předpisy EU zahrnují:  smlouvy o založení Evropské unie a o jejím fungování  nařízení, směrnice a rozhodnutí EU, které mají přímý nebo nepřímý dopad na členské státy EU EU legislation takes the form of:  Treaties establishing the European Union and governing the way it works  EU regulations, directives and decisions - with a direct or indirect effect on EU member states.

Smlouva je právní akt, jehož ustanovení jsou pro členské státy závazná. Smlouvy definují cíle EU a pravidla, jimiž se řídí činnost orgánů Unie. Dále vymezují způsob, jakým jsou přijímána rozhodnutí a také vztah EU vůči členským státům. A treaty is a binding agreement between EU member countries. It sets out EU objectives, rules for EU institutions, how decisions are made and the relationship between the EU and its member countries.

Smlouvy je třeba občas novelizovat, aby Unie mohla fungovat efektivně a transparentně a aby mohlo být udělováno členství novým státům a navazována spolupráce v nových oblastech (jako je například společná měna). Treaties are amended to make the EU more efficient and transparent, to prepare for new member countries and to introduce new areas of cooperation – such as the single currency. Under the treaties, EU institutions can adopt legislation, which the member countries then implement.

Významné smlouvy: 2009 Lisabonská smlouva (podepsána 2007) 2003 Smlouva z Nice (2001) 1999 Amsterdamská smlouva (1997) 1993 Smlouva o EU – Maastrichtská smlouva (1992) 1987 Jednotný evropský akt (1986) 1967 Smlouva o jednotných orgánech – Brusel (1965) 1958 Římské smlouvy – EHS a Euratom (1957) 1952 Smlouva o založení ESUO (1951)

Important treaties: 2009 Treaty of Lisbon (signed 2007) 2003 Treaty of Nice (2001) 1999 Treaty of Amsterdam (1997) 1993 Treaty on European Union (1992) 1987 Single European Act (1986) 1967 Merger Treaty - Brussels(1965) 1958 Treaties of Rome – EEC and Euratom (1957) 1952 Treaty establishing the European Coal and Steel Community (1951)

„Směrnice“ je právní akt stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit. Každá země se však může rozhodnout jakým způsobem. Byl to např. případ směrnice o pracovní době, která zakazuje nadměrné přesčasy. Směrnice určuje minimální dobu odpočinku a maximální délku pracovní doby – každý stát však má vlastní zákony, které tyto požadavky naplňují. A "directive" is a legislative act that sets out a goal that all EU countries must achieve. However, it is up to the individual countries to decide how. This was the case with the working time directive, which stipulates that too much overtime work is illegal. The directive sets out minimum rest periods and a maximum number of working hours, but it is up to each country to devise its own laws on how to implement this.

„Rozhodnutí“ je závazné pro toho, komu je určeno (např. určité zemi EU nebo konkrétní společnosti). Je přímo použitelné. A "decision" is binding on those to whom it is addressed (e.g. an EU country or an individual company) and is directly applicable.

„Doporučení“ není závazné. Prostřednictvím doporučení mohou orgány EU dát najevo svůj názor a navrhnout určité kroky, aniž by z nich vyvozovaly zákonnou povinnost pro toho, komu je určeno. A "recommendation" is not binding. A recommendation allows the institutions to make their views known and to suggest a line of action without imposing any legal obligation on those to whom it is addressed.

Pomocí „stanoviska“ se orgán EU může vyjádřit k určité otázce nezávazným způsobem, tzn. aniž by tak zakládal zákonnou povinnost pro toho, komu je stanovisko určeno. „Stanovisko“ může vydat hlavní orgán EU (Komise, Rada a Evropský parlament), Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor. Tyto dva výbory vydávají během legislativního procesu stanoviska k návrhům z pohledu regionů nebo hospodářství a sociální oblasti. An "opinion" is an instrument that allows the institutions to make a statement in a non-binding fashion, in other words without imposing any legal obligation on those to whom it is addressed. An opinion is not binding. It can be issued by the main EU institutions (Commission, Council, Parliament), the Committee of the Regions and the European Economic and Social Committee. While laws are being made, the committees give opinions from their specific regional or economic and social viewpoint

EUROPA - European Union website, the official EU website. EUROPA - European Union website, the official EU website [online] [cit ]. Dostupné z: Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010.