भारतीय गणराज्य [ Bhārat Ganarājya ] Republic of India भारतीय गणराज्य [ Bhārat Ganarājya ]

Základní informace Originální název: Republic of India Český název: Indická federativní republika Užívaný název: Indie Anglický název: Republic of India Rozloha: 3 287 590 km2 Poloha: 68°-97° v. d. a 8°-37° s. š.  Využití plochy: 56 % orná půda, 4 % pastviny, 23 % lesy, 17 % ostatní  Reliéf: nejvyšší bod - Kanchenjunga (8 598 m), nejnižší bod - Indický oceán (0 m)   Vodstvo: nejdelší řeka - Brahmaputhra (2 960 km) Klima: tropický pás Biota: savany, subtropické deštné lesy Ostatní: Mezinárodní zkratka: IND Vstoupení do OSN: 1945 Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): IND Jízda: vlevo Internetová doména: .in Internetových uživatelů: 50 600 000 Čas k SEČ: +4,5

Historie Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. V 17. století vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie v 19. století. Proti koloniální nadvládě Británie se v 20. století zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Móhandás Gándhí. V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie demokratickou republikou. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou druhou polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen.

Gándhí Gándhí Móhándás Karamčand, zv. Máhatmá (Velká duše), * 2. 10. 1869, † 30. 1. 1948, indický politik a národní vůdce. V letech 1894 – 1914 působil v Jižní Africe jako obhájce práv indické menšiny. V roce 1915 se vrátil do Indie a vstoupil do Indického národního kongresu. Systematicky posiloval snahy o indickou samostatnost, uplatňoval taktiku nenásilí a pasívního odporu, podněcoval občanskou neposlušnost a kampaně nespolupráce s Brity. Zdůrazňoval prostotu a samostatnost indického venkova, nabádal k bojkotu britského zboží (domácí tkaní, výroba soli aj.) . Často vězněn. Zasazoval se i o smíření mezi kastami, mezi muslimy a hinduisty, ochraňoval nejchudší. Jeho životní filozofie vycházela z hinduistického náboženství. V roce 1930 zorganizoval tzv. solný pochod, 1931 se účastnil britsko-indické konference v Londýně, 1942 požadoval okamžitou samostatnost Indie. S blížícím se uznáním indické nezávislosti stále více spolupracoval s Brity, odmítal však plány na rozdělení země. Po 2. světové válce vyvinul značné úsilí, aby Indie zůstala jednotná; nesmířil se s existencí dvou států (od roku 1947 Indie a Pákistán). Vyhlášení první indické ústavy (26. 1. 1950), kterou připravoval, se již nedočkal; zavražděn hinduistickým fanatikem.

Politika Celý název: The Republic of India Státní zřízení: federativní republika Hlavní město: Dillí (7 207 tis. obyv.) Další města(tis. obyv.): Bombaj 9 926, Kalkata 4 400 Správní členění: 28 federálních států a 7 teritorií Vyhlášení nezávislosti: 1947 Hlava státu (2006):prezident: Abdul KALAM Předseda vlády (2006): Manmohan SINGH Členství: OSN, Commonwealth, UNESCO, Interpol,

Obyvatelstvo Počet obyvatel (2006): 1 095 351 995 Hustota zalidnění: 313 obyv./km2  Národnostní složení: Hindové 28 %, Bihárci 10 %, Bengálci 9 %, Telugové 8 %, Maráthové 8 % Náboženství: hinduisté 80 %  muslimové 11 %, křesťané 3 % Věkové složení: 0-14 r. 33,12 %, 15-64 r. 62,2 %, nad 65 r. 4,68 %  Roční přirozený přírůstek: 1,44 % Střední délka života - muži: 62,22 let Střední délka života - ženy: 63,53 let Gramotnost: 59,5 % Muži 70,2% Ženy 48,3% Urbanizace: 27,9 % Úřední jazyky: hindština, angličtina Neúřední: dalších 21 jazyků

Hospodářství Tvorba HDP: 51 % služby, 24 % průmysl, 25 % zemědělství Zaměstnanost: 18 % služby, 15 % průmysl, 67 % zemědělství HDP (parita kupní síly): 3 611 mld. USD HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 3 300 USD Inflace (2005): 4,2 % Hospodářský růst: 7,6 % Nezaměstnanost (2005): 8,9 % Dluh (2005): 125,5 mld. USD Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, proso, sorgo, brambory, batáty, maniok, cukrová třtina, luštěniny, hrách, sója, podzemnice olejná, řepka olejná, slunečnice, kokosové ořechy, sezam, juta, káva, čaj, citrusy, zelenina, ovoce, pomeranče, citróny, ananasy, hrozny, banány, rajčata, tabák, bavlna, konopí Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, prasata, osli, velbloudi, koně, buvoli, drůbež Průmyslová výroba: textil, ocel, cement, mašinérie, software

Hospodářství mapa

Fyzickogeografický přehled POVRCH: Pohoří: Himaláj Nížiny: Anžská nížina Ostrovy:Lakadivy,andamany VODSTVO: Řeky: ganga, Brahmaputhra Moře: Arabské, Bengálský záliv Zálivy:Khambátský, Mannárský Průlivy: Palkův,

Kašmír Kašmír, politicky sporné území, jež nárokují Indie, Pákistán a Čína; asi 222 000 km2, 11mil. obyvatel (1985). Kašmír leží na styku Himálaje a Karakorumu; na většině území velehorský terén s velkými plochami ledovců, jen na jihu hustě osídlená Kašmírská kotlina (1 500 – 2 000 m n. m.). – V současnosti spravuje asi 100 000 km2 Indie (stát Džammú a Kašmír, 7,8 mil. obyvatel, středisko Šrínagar), 80 000 km2 Pákistán (tzv. Svobodný Kašmír, 3 mil. obyvatel, středisko Muzzaffarabad) a 43 000 km2 Čína. – Osídlen od neolitu, součást říše Maurjů, Šaků, Kušánů i Guptovců. V 7. stol. nezávislý pod vládou místních hinduistických dynastií, od 1346 muslimské. V roce 1586 připojen k říši Mughalů, 1757 k Afghánistánu, 1819 ke státu sikhů, od 1849 knížectví pod britskou kontrolou. Po rozdělení Indie 1947 mahárádža usiloval o samostatnost, ale po napadení Pákistánem připojil knížectví k Indii, která pomohla vpád odrazit. Boje zastaveny za přispění OSN na linii příměří, která je dosud faktickou hranicí. Konflikt pokračoval v indicko-pákistánských válkách a teprve dohoda v Simle v roce 1972 otevřela cestu k možnému kompromisu.

Komunikace Počet letišť: 341 (2006) železnice: 63,230 km Silnice: 3 383 344 km vodní cesty: 14 500 km

Armáda Věk vojáků od / do : 16-49 Let Počet dostupných mužů: muži: 287 555 156 ženy: 268 524 553 Počet profesionálních vojáků: muži: 11 462 452 ženy: 10 655 877 Výdaje pro armádu: 2,5% z ročního rozpočtu (2005) Indie vlastní atomovou zbraň

Obrázky Indie v noci Ze satelitu

Obrázky Taj Mahal

Obrázky Kanjenjunga

Obrázky Doprava v indii

Obrázky

Konec Pá Pá