Rozvíjející větné členy - opakování -

Příklad: Viděl jsem Petra. Předmět větný člen, který je závislý na slovese nebo přídavném jménu, označuje osobu, věc nebo jev, které jsou slovesným dějem zasaženy může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu bývá nejčastěji vyjádřen podstatným jménem, zájmenem a infinitivem Příklad: Viděl jsem Petra.

1) Uvedená slova použijte ve větách jako předměty a určete jejich pád: dveře babičku noviny o kamarádovi do něho oříšky Zavřel jsem dveře ( 4. pád). Petr potkal babičku (4. pád). Včera jsem četl noviny (4. pád). Vyprávěla o kamarádovi (6. pád). Do někoho (4.pád) takového bych to neřekl. Většina lidí má ráda oříšky (4. pád). http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chav.jpg

Př. Petr se vracel z práce. Příslovečné určení je větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost tyto okolnosti mohou být různé proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou velmi různé Nejčastěji jsou to: kdy?, kde?, jak?, proč?. Př. Petr se vracel z práce.

Druhy příslovečného určení příslovečné určení času příslovečné určení místa příslovečné určení způsobu a míry příslovečné určení příčiny příslovečné určení účelu příslovečné určení přípustky příslovečné určení podmínky .

2) Vyhledejte ve větách příslovečná určení a určete jejich druh: příslovečné určení času příslovečné určení příčiny V zimě automobily jezdí pomaleji. V čisté vodě potoka plavali štíhlí pstruzi. Na žádost jsme uvedli adresu trvalého bydliště. Přes mrazivé počasí jsme jeli v neděli do hor. Úplně nás uchvátil pohled na rozbouřené moře. Večer jsme si u táboráku vyprávěli různé příhody. Veronika se letos přihlásila do jazykového kurzu. příslovečné určení způsobu a míry příslovečné určení místa příslovečné určení přípustky

Př. Unavený Petr se vracel. Přívlastek (pk) blíže určuje význam podstatného jména ptáme se otázkami jaký?, který?, čí? mezi přívlastkem a jeho řídícím podstatným jménem je vztah závislosti tvoří spolu skladební dvojici může být holý, rozvitý, několikanásobný rozlišujeme přívlastek shodný a neshodný Př. Unavený Petr se vracel.

3) V lidových rčeních podtrhněte přívlastky a určete, zda jsou shodné (PKS), nebo neshodné (PKN) Zameť si před svým prahem. Byla v něm malá dušička. Nechal si otevřená zadní dvířka. Ještě nepřišla má hodina. Kousnul do kyselého jablka. Má jazyk z hadích ocásků. Jídal vtipnou kaši. PKS PKS PKS PKS PKS PKS PKN PKS

Příklad: Petr se vracel unavený. Doplněk Je rozvíjející větný člen, který závisí na slovese, ale zároveň se vztahuje ke jménu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu). Příklad: Petr se vracel unavený.

4) Použijte tyto výrazy ve větách jako doplňky: spokojen první kapitánem otevřená ředitelem Vracel se spokojen. Skončil jako první. Určili ho kapitánem. Vrata zůstala otevřená. Petra jmenovali ředitelem.

5) Určete podtržené větné členy: V prachu na dvorku se popelil mladý kohoutek. ( podmět) Spravte nám prosím kohoutek (předmět) u umyvadla. Maminka se zlobila, že jí někdo udělal na noži zub (předmět). S bolestí zubu(př. neshodný) jsem v neděli musel jít na pohotovost. Marek měl zánět středního ucha(př. neshodný). Netrhej ze sešitu listy! Na jaké vlajce najdete obrázek javorového listu? (př. neshodný)