Geomorfologické členění ČESKÁ REPUBLIKA 1 Geomorfologické členění 2-ČR-satelitní pohled

GEOMORFOLOGICKÉ JEDNOTKY 2 systémy (Hercynský a Alpsko-himálajský) 3 subsystémy (Hercynská pohoří, Karpaty, Panonská pánev) 4 provincie 10 subprovincií 28 oblastí 94 celků

PROVINCIE ČR (AČR12-13) 1. Česká vysočina 2. Středoevropská nížina 3. Západní Karpaty 4. Západopanonská pánev

1. provincie Česká vysočina SUBPROVINCIE ČR 1. provincie Česká vysočina 1.1. Šumavská subprovincie 1.2. Českomoravská subprovincie 1.3. Krušnohorská subprovincie 1.4. Krkonošsko-jesenická subprovincie 1.5. Poberounská subprovincie 1.6. Česká tabule

SUBPROVINCIE ČR 2. provincie Středoevropská nížina 2.1. Středopolské nížiny 3. provincie Západní Karpaty 3.1. Vněkarpatské sníženiny 3.2. Vnější západní Karpaty 4. provincie Západopanonská pánev 4.1. Vídeňská pánev

PROVINCIE A SUBPROVINCIE ČR 3

GEOMORFOLOGICKÉ OBLASTI ČR (28) Louny 4 ZAŘAĎTE MĚSTA PRAHA, BRNO, OSTRAVA, PLZEŇ, OLOMOUC, ÚSTÍ NAD LABEM, LIBEREC, ČESKÉ BUDĚJOVICE, HRADEC KRÁLOVÉ A LOUNY DO PROVINCIÍ A SUBPROVINCIÍ.

OBLASTI ČR ( v závorce počet celků ) 1. provincie Česká vysočina – Sněžka 1602 1.1. Šumavská subprovincie – Plechý 1378 1.1.1.Českoleská oblast (3) – Čerchov 1042 1.1.2.Šumavská hornatina (4) – Plechý 1378 1.2. Českomoravská subprovincie – Javořice 837 1.2.1.Středočeská pahorkatina (4) – Drkolná 729 1.2.2.Jihočeské pánve (2) – Baba 583 1.2.3.Českomoravská vrchovina (7) – Javořice 837 1.2.4.Brněnská vrchovina (3) – Skalky 735 1.3. Krušnohorská subprovincie – Klínovec 1244 1.3.1.Krušnohorská hornatina (4) – Klínovec 1244 1.3.2.Podkrušnohorská oblast (5) – Hradiště 934 1.3.3.Karlovarská vrchovina (2) – Lesný 983

OBLASTI ČR ( v závorce počet celků ) 1. provincie Česká vysočina – Sněžka 1602 1.4. Krkonošsko-jesenická subprovincie – Sněžka 1602 1.4.1.Krkonošská oblast (8) – Sněžka 1602 1.4.2.Orlická oblast (4) – Velká Deštná 1115 1.4.3.Jesenická oblast (8) – Praděd 1491 1.4.4.Krkonošsko-jesenické podhůří (2) – Boží hora 525 1.5. Poberounská subprovincie – Tok 865 1.5.1.Brdská oblast (5) – Tok 865 1.5.2.Plzeňská pahorkatina (3) – Koráb 773 1.6. Česká tabule – Ralsko 696 1.6.1.Severočeská tabule (2) – Ralsko 696 1.6.2.Středočeská tabule (3) – Říp 461 1.6.3.Východočeská tabule (3) – Baldský vrch 693

OBLASTI ČR ( v závorce počet celků ) 2. provincie Středoevropská nížina – Almín kopec 315 2.1. Středopolské nížiny - Almín kopec 315 2.1.1.Slezská nížina (1) – Almín kopec 315 3. provincie Západní Karpaty – Lysá hora 1323 3.1. Vněkarpatské sníženiny – Výhon 355 3.1.1.Západní Vněkarpatské sníženiny (4) – Výhon 355 3.1.2.Severní Vněkarpatské sníženiny (1) – Kouty 333 3.2. Vnější západní Karpaty – Lysá hora 1323 3.2.1.Jihomoravské Karpaty (1) – Děvín 550 3.2.2.Středomoravské Karpaty (4) – Brdo 587 3.2.3.Slovensko-moravské Karpaty (3) – Javorník 1019 3.2.4.Západobeskydské podhůří (1) – Ondřejnická skalka 964 3.2.5.Západní Beskydy (6) – Lysá hora 1323 4. provincie Západopanonská pánev – Staré hory 302 4.1. Vídeňská pánev - Staré hory 302 4.1.1. Jihomoravská pánev (1) - Staré hory 302 4.1.2. Záhorská nížina (1) - Staré hory 265

1602 Sněžka Krkonoše 1491 Králický Sněžník Plechý 1244 Rychlebské hory VÝZNAMNÉ HORY (nejvyšší hory geomorfologických celků) – doplňte do tabulky chybějící údaje – využijte atlas ČR. Hory řazeny sestupně podle nadmořské výšky. 1602 Sněžka Krkonoše 1491 Králický Sněžník Plechý Moravskoslezské Beskydy 1244 Rychlebské hory Jizerské hory 1115 Novohradské hory Čerchov

VÝZNAMNÉ HORY a jejich zařazení do celků 1602 Sněžka Krkonoše 1491 Praděd Hrubý Jeseník 1423 Králický Sněžník 1378 Plechý Šumava 1323 Lysá hora Moravskoslezské Beskydy 1244 Klínovec Krušné hory 1125 Smrk Rychlebské hory 1124 Jizerské hory 1115 Velká Deštná Orlické hory 1072 Kamenec Novohradské hory 1042 Čerchov Český les

VÝZNAMNÉ HORY a jejich zařazení do celků 1019 Javorník Javorníky 1012 Ještěd Ještědsko-kozákovský hřbet 983 Lesný Slavkovský les 934 Hradiště Doupovské hory 865 Tok Brdská vrchovina 837 Milešovka České středohoří Javořice Javořická vrchovina 836 Devět skal Hornosvratecká vrchovina 793 Luž Lužické hory 696 Ralsko Ralská pahorkatina 461 Říp Dolnooharská tabule

GEOMORFOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ MĚSTA Příklad – LOUNY (celek č.66) Provincie - Česká vysočina Subprovincie – Česká tabule Oblast – Středočeská tabule Celek – Dolnooharská tabule

ROZLOŽENÍ POVRCHU ČR Výškové rozpětí (ve čtverci 4x4 km) do 30m - 4 % roviny 30-150 m - 50 % pahorkatiny 150-300 m - 34 % vrchoviny 300-600 m - 11 % hornatiny nad 600 m - 1 % velehornatiny Výškové stupně (podle nadmořské výšky) do 200 m.n.m. ( od 115 m.n.m.) - 5% - nížiny nad 200 m.n.m. ( do 1602 m.n.m.) - 95% - vysočiny z toho nad 1000 m.n.m. - 1,6%

SNĚŽKA – 1602 m n. m. Sněžka (pol. Śnieżka, něm. Schneekoppe) pohoří Krkonoše nejvyšší přírodní bod ČR česko-polská hranice sedačková lanovka Pec pod Sněžkou (890)-Růžová hora (1354) – Sněžka (1594) v provozu 1949-2012 nová kabinková lanovka (čtyřmístná) Pec pod Sněžkou (829)-Růžová hora (1339) – Sněžka (1588) v provozu nejpozději od března roku 2014 (šikmá délka 1747 a 1969m) na vrcholu nejvyšší poštovní úřad ČR (PSČ 542 91) – Česká poštovna Anežka (od 2007) - 5 – netradiční pohled na Sněžku ze západu (z Polska) STAVBY NA SNĚŽCE chronologicky : Kaple sv.Vavřince (1681), Kamenná mohyla (1824), stanice lanovky (1949, 2014 rekonstrukce), Polská bouda (1976), nová Česká poštovna Anežka (2007)

PRADĚD – 1491 m n. m. Praděd (pol. Pradziad, něm. Altvater) pohoří Hrubý Jeseník 5.nejvyšší hora ČR (vyšší jsou pouze Krkonoše) nejvyšší umělý bod ČR (1637) rozhledna a televizní vysílač (1968-1980) výška vysílače 147 m 6 – vysílač na Pradědu 7-Praděd v zimě

KLÍNOVEC – 1244 m n. m. Klínovec (něm. Keilberg) pohoří Krušné hory blízko česko-německé hranice jednosedačková lanovka Jáchymovská Černý potok (802)-Klínovec(1230) , délka 1690 m, v provozu od 1965 nová čtyřsedačková bublinová lanovka Jáchymov – Klínovec 2168 m (náhrada jednosedaček v nové trase) – výstavba 2012-2013 Skiareál Klínovec – 3 lanovky CineStar Express 1250 m, SUZUKI 1250 m, Dámská 1240 m Skiaregion Fichtelberg (Oberwiesenthal) [DEU]-Klínovec 8 - Na nejvyšší hoře Krušných hor Klínovci (1244 m n.m.) leží 80 m vysoká dominanta radiotelekomunikační věže a rozhledna s horským hotelem. Rozhledna i hotel prošly rekonstrukcí. Ke znovuotevření dojde 28.října 2013. Rozhledna bude replikou původní dřevěné stavby z roku 1817. Kamenná rozhledna byla postavena v roce 1884 (17m)

JEŠTĚD – 1012 m n. m. Ještěd (něm. Jeschken nebo Jeschkenkoppe) Ještědsko-kozákovský hřebet dominanta Liberce kabinová lanovka (35 míst) Liberec-Horní Hanychov(595)-Ještěd(995) , délka 1188 m, v provozu od 1933, po rekonstrukci 1975 Skiareál Ještěd – 3 lanovky Skalka 1472 m, Černý vrch 808 m, Pláně 618 m hotel a vysílač od roku 1973 9 – Ještěd (1012) – vysílač a hotel, Televizní vysílač (restaurace,hotel) 1966-1973 (Karel Hubáček) Stavba je vysoká téměř 100 metrů s kruhovým půdorysem o průměru 33 metrů. Je symbolem nejen Liberce, ale i celého Libereckého kraje (typická silueta Ještědu je na znaku a vlajce kraje) 11 10 – Ještěd v roce 1961 (v lednu 1963 ještědská chata vyhořela)

ČESKÁ REPUBLIKA– zdroje 1 http://cs.wikipedia.org/ Obr.1 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_Czech_Republic.svg> Licence: Public domain, Autor: Alkari Obr.2 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satellite_image_of_Czech_Republic_in_September_2003.jpg> . Licence: Public domain, Autor: Wiki-vr (původní zdroj: NASA) Obr.3 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CZE_geomorf.PNG> . Licence: Public domain, Autor: Miaow Miaow Obr.4- [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Geomorfologick%C3%A9_clenen%C3%AD_Ceska.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Meichs Obr.5 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Derbeth Obr.6- [cit. 2013-10-13]. <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Altvater_-_OT.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Pudelek Obr.7 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Praded_v_zime.jpg> . Licence: Public domain, Autor: Witeg Obr.8 - [cit. 2013-10-13]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klinovec_Zufahrt.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Devilsanddust Obr.9 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jested.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Bernd Gutte Obr.10 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Star%C3%BD_Je%C5%A1t%C4%9Bd.jpg> . Licence: Public domain, Autor: Josef Jeništa Obr.11 - [cit. 2013-10-13]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Liberec_Region.svg> . Licence: Public domain, Autor: Zirland

ČESKÁ REPUBLIKA – zdroje 2 Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ ČR. < http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8CR> Geomorfologické členění ČR.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Geomorfologick%C3%A9_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD_%C4%8Ceska> Česká vysočina.< http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_vyso%C4%8Dina> Západní karpaty.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Karpaty> Typ georeliéfu.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Typ_georeli%C3%A9fu> Sněžka.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Sn%C4%9B%C5%BEka> Lanovka Sněžka.< http://www.snezkalanovka.cz/nova_lan.php?lang=1&ro=1> Praděd.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Prad%C4%9Bd> České tisícovky.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_hor_a_kopc%C5%AF_v_%C4%8Cesku > Klínovec.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%ADnovec > Ještěd.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%A1t%C4%9Bd > https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl – Google mapy Lanové dráhy v ČR.< http://www.lanove-drahy.cz/ > Klímová, Eva a kol.. Přírody (Rekordy České republiky). Bratislava: Mapa Slovakia Bratislava 2001. 1. vydání, ISBN 80-8067-025-0 Holeček, Milan a kol. Zeměpis České republiky. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-53-4 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis II. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0585-0 Školní atlas České republiky. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2001. 1. vydání, ISBN 80-7011-657-9 Ochrana přírody na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.6, ročník 2006/2007. ISSN 1801-4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.