Perský záliv, nazývaný též Arabský km 2, 91m hluboký Spojený Hormuzským průlivem s Ománským zálivem a Arabským mořem. Důležitá trasa pro ropné tankery a nákladní lodě obecně Velmi mělký, na mnoha místech lodě nad 5kt nemohou plout blíže než 8km od pobřeží. Navíc jsou mělčiny a útesy pokryty perlorodkami, které znemožňují plavbu  vybudovány umělé ostrovy dál od pobřeží. Poznamenán ropnou skvrnou, vzniklou iráckým útokem na kuvajtská ropná zařízení v letech  velké škody na životním prostředí, hlavně v severních oblastech.

Často zbohatly díky ropě. V poslední době si některé státy uvědomují, že ropa z kohoutků nepoteče věčně a tak začaly investovat do státní infrastruktury a do rozvoje státu obecně. Z mapky vidno, že se jedná o tyto státy: Írán Saudská Arábie Katar Irák Bahrajn S.A.E. Omán

Na stránkách Rolls-Royce se můžete dočíst, jak se postupuje při těžbě ropy. Ropa se nachází pod povrchem mezi dvěmi nepropustnými vrstvami hornin. Buď pod povrchem souše  těží se ropnými vrty Nebo pod povrchem dna zálivu  těžba s pomocí ropných plošin

Prokázané rezervy: 715 mld barelů  57% sv. zásob Denní produkce: 22,9 mil barelů/den (32% světa) Růst denní produkce: 2010: 26 mil barelů/den 2020: 35 mil barelů/den Zdroj: Persian Gulf Fact BookPersian Gulf Fact Book Prokázané rezervy: 735 mld barelů  54,5% sv. zásob Denní produkce: 22,1 mil barelů/den (28% světa) Růst denní produkce – neuvádí Denní produkce podle zemí: Saudská Arábie:9,745mil barelů/den Írán:3,979mil barelů/den Kuvajt:2,418mil barelů/den Irák:2,093mil barelů/den Katar:0,791mil barelů/den Omán:0,769mil barelů/den Bahrajn0,188mil barelů/den Zdroj: CIA World Fact BookCIA World Fact Book 1 barel = 146l

Absolutní většina (cca 90%) ropy dopravována tankery, a to skrz zmiňovaný Hormuzský průplav. Průplav je úzký, nedovoluje příliš velké zvyšování provozu, budou se muset využívat jiné dopravní cesty za zvýšení ceny.

Kontroverzní teorie, předpovídající vývoj spotřeby ropy (a dalších fosilních paliv) a její vyčerpání. Těžba ropy podle ní sleduje tzv. Hubertovu křivku, podle které po vyčerpání přibližně poloviny světových zásob bude následovat snižování produkce a zvyšování ceny. Existuje mnoho teorií, sledujících toto téma, chcete-li vědět více, přečtěte si článek ve Wikipedii. Každopádně s postupem vyčerpávání ropy budou ropná naleziště Perského zálivu stále více potřebná. - Hubertova teorie ropného vrcholu.