POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky Živý obsah buňky je ohraničen cytoplazmatickou membránou: Z lipidů a bílkovin Je pružná a propustná pro některé látky = polopropustná Reguluje příjem a výdeje látek Přijímá signály z okolí Reguluje chování buňky

POVRCHY ROSTLIN

POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky Na povrchu rostlinných buněk je buněčná stěna vylučována cytoplazmatickou membránou Je pevná, tlustá i několik mikrometrů Tvořena celulosou Funkcí je zpevnění buňky Ochrana rostliny před vnějšími vlivy

POVRCHY ROSTLIN

POVRCHY ROSTLIN A) Stavba rostlinné buňky Základní hmotou každé buňky je cytoplazma V cytoplazmě = plastidy = obsahují různá barviva nebo zásobní látky V chloroplastech převažují zelené chlorofyly V chromoplastech jsou karotenoidy Leukoplasty jsou bez barviv, obsahují např. škrob

POVRCHY ROSTLIN

POVRCHY ROSTLIN Chloroplast

POVRCHY ROSTLIN Schéma chloroplastu 1. vnější membrána 2. mezimembránový prostor 3. vnitřní membrána (1+2+3: obálka) 4. stroma (vodný roztok) 5. lumen (dutina) thylakoidu 6. membrána thylakoidu 7. granum 8. lamela 9. škrob 10. ribozóm 11. DNA plastidu 12. tukové kapénky

POVRCHY ROSTLIN

POVRCHY ROSTLIN A) Stavba rostlinné buňky V rostlinných buňkách jsou vakuoly – vyplňují někdy až 90% objemu buňky Shromažďují se v nich roztoky zásobních nebo odpadních látek Důležitou organelou je jádro. Je ohraničeno jaderným obalem, ve kterém jsou otvory = jaderné póry

POVRCHY ROSTLIN

POVRCHY ROSTLIN A) Stavba rostlinné buňky Jádro řídí činnost buňky, účastní se rozmnožování buňky

POVRCHY ROSTLIN B) Základní části těla rostliny Kořen Stonek List Kořen – funkce Upevňuje rostlinu v půdě Přijímá ze svého okolí vodu s minerálními látkami Pokožka kořene je jednovrstevná

POVRCHY ROSTLIN Stonek – funkce Nese listy a zajišťuje jim optimální polohu v prostoru Nese květy Má funkci vodivou – zajišťuje spojení mezi kořenem, listy, květy Pokožka stonku je silnější, pevnější

POVRCHY ROSTLIN Listy – funkce Umožňují fotosyntézu Odpařování vody Výměnu plynů mezi rostlinami a okolím Pokožka je jen málo propustná pro vodu a plyny Výměnu plynů mezi rostlinou a okolím zajišťují hlavně průduchy v pokožce Z pokožkových buněk se mohou tvořit chlupy (trichomy)

POVRCHY ROSTLIN

POVRCHY ROSTLIN Příčný řez listem fíkusu pryžodárného

POVRCHY ROSTLIN Vlevo: Kolopejka (Kalanchoe blossfeldiana); Vpravo: Netřesk (Sempervivum sp.) – Příčný řez listem xerofytu.

POVRCHY ROSTLIN Příčný řez kořenem klívie

POVRCHY ROSTLIN Chlup neboli trichom z muškátu

POVRCHY ROSTLIN Podélný řez řapíkem muškátu

POVRCHY ROSTLIN Kousek spodní pokožky listu muškátu

POVRCHY ROSTLIN Úkoly pro mikroskopování: Připravte mikroskopický preparát pokožky ze spodní a svrchní strany listu pelargonie, podeňky a bramboříku. Nakreslete průduch a okolní pokožkové buňky Porovnejte