MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE v UV a viditelné oblasti spektra 6.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Advertisements

Optika Optika se zabývá zkoumáním podstaty světla a zákonitostí světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky.
Pavel Janoš Optické metody Pavel Janoš 1 INAN
Zdroje záření tepelný zdroj výbojky elektroluminiscenční diody lasery.
Ramanova spektrometrie
Molekulová fluorescenční spektrometrie
Optické metody Metody využívající lom světla (refraktometrie)
ELEKTRONOVÁ PARAMAGNETICKÁ (SPINOVÁ) REZONANCE
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK
3 Elektromagnetické pole
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Interference světla za soustavy štěrbin Ohyb na štěrbině
Pavel Jiroušek, Ondřej Grover
Zobrazení rovinným zrcadlem
Optické metody.
OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROSKOPIE
OPTIKA.
OPTIKA II.
BALMEROVA SÉRIE VODÍKU
Paprsková optika Světlo jako elektromagnetické vlnění
Prezentace 2L Lukáš Matoušek Marek Chromec
Optika.
Optické metody.
Difrakce světla O difrakci mluvíme samozřejmě tehdy, když vlnění se setká s překážkou a postupuje v jiných směrech,než ve směrech předvídaných zákony přímočarého.
Elektronické dálkoměry
Pasivní (parametrické) snímače
Astronomická spektroskopie Fotometrie
Využití difrakce v praxi
Optický přenosový systém
Spektra látek Při průchodu světla optickým hranolem vzniká v důsledku disperze světla tzv. hranolové spektrum.   Podobné spektrum vzniká také při průchodu.
38. Optika – úvod a geometrická optika I
Odraz a lom na rovinném rozhraní Změna fáze a vlnové délky na rozhraní
Mikroskopické techniky
Stanovení bílkovin séra na analyzátorech turbidimetrie, nefelometrie
Film Klára Čermáková 4.C.
Interference světla za soustavy štěrbin Ohyb na štěrbině
Optické metody.
Monochromatizace Požadavky na monochromátor  Spektrální obor fokusace polarizace kolimace Premonochromatizace Absorpční filtry Zrcadla Undulátory Odstranění.
MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE v UV a viditelné oblasti spektra 4.
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Disperzní křivky Pro jednotlivé látky se závislost indexu lomu na vlnové délce udává disperzní křivkou. Obvykle index lomu s rostoucí vlnovou délkou klesá,
Optické metody (pokračování) – fluorescence, fluorimetrie
Katedra laboratorních metod LF MU Mgr. Jana Gottwaldová
Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti
08C_elektronová spektra molekul Petr Zbořil
Tomáš Odstrčil FJFI ČVUT Školitelka Diana Naidenková IPP CAS v.v.i Zimní škola, 2011, FJFI, SLIDE # 1.
Optické metody spektrofotometrie.
Denzitometrie Reflexní fotometrie
Elektronová absorpční spektra
Elektronová spektra molekul
Aplikace rentgenfluorescenční analýzy při studiu památek Z.Ferda, T.Kulatá, L.Bandas Rentgenfluorescenční analýza je fyzikální metoda, pomocí které snadno,
Měření transmise optických a laserových materiálů Irena Havlová Štěpánka Mohylová Lukáš Severa Vladimír Sirotek.
INSTRUMENTÁLNÍ METODY. Instrumentální metody využití přístrojů.
Fyzika - optika Zákon odrazu u zrcadel a zákon lomu u čoček.
délka 1,2 m Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček Typy světelných mikroskopů.
Světlo, optické zobrazení - opakování
Částicový charakter světla
Optické metody Mgr. Jana Gottwaldová.
Rozklad světla Vypracoval: Lukáš Karlík
Spektroskopie.
Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009
MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE v UV a viditelné oblasti spektra 5.
MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE v UV a viditelné oblasti spektra 2.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DELFIA Dissociation-Enhanced Lanthanide Fluorescent ImmunoAssay
Chemiluminiscence, fluorescence
Kvantová fyzika.
MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE v UV a viditelné oblasti spektra 2.
Balmerova série atomu vodíku
Transkript prezentace:

MOLEKULOVÁ ABSORPČNÍ SPEKTROFOTOMETRIE v UV a viditelné oblasti spektra 6

Instrumentace Spektrofotometr je přístroj na měření transmitance nebo absorbance vzorku jako funkce vlnové délky elektromagnetického záření. Skládá se z: širokopásmového zdroje elektromagnetického záření; dispersního zařízení vymezujícího z širokého pásma spektra určitou vlnovou délku (přesněji úzké spektrální pásmo); prostoru s kyvetou na umístění vzorku; jednoho nebo několika detektorů záření.

Spektrofotometr Zdroj záření – požadavek, aby: emitoval konstantní zářivý tok v celém rozsahu spektra; vykazoval nízkou úroveň šumu zachovával dlouhodobou stabilitu Dva typické zdroje pro UV-Vis deuteriová výbojka wolframová halogenová lampa Deuteriová výbojka: poskytuje intenzivní záření zejména v UV oblasti šum lampy představuje kritický faktor emise klesá s časem, poločas cca 1000 h

Zdroje záření Wolframová halogenová lampa: poskytuje intenzivní záření zejména ve viditelné oblasti; nízká úroveň šumu; minimální drift, životnost 10 000 h. Oba zdroje se obvykle kombinují: zdroje se přepínají podle okolností (vlnová délka); záření z obou zdrojů se kombinuje  jediný širokopásmový zdroj Xenonová výbojka – alternativní zdroj: pokrývá UV i Vis oblast; větší šum než D2 i W, proto vhodný jen pro velké zářivé toky  pro měření difusní reflektance

Wolframová halogenová Zdroje záření D2 lamp Wolframová halogenová lampa

Zdroje záření záření Spektrum xenonové výbojky

Disperze záření- spektrální přístroj Spektrální přístroj se skládá z těchto součástí: vstupní (primární) štěrbina, optické členy pro vedení paprsku – kolimátor (čočky, konkávní zrcadla) disperzní člen (hranol, mřížka) optické členy pro vedení paprsku – kamera (čočky, konkávní zrcadla) výstupní štěrbina

Disperze záření- spektrální přístroj

Disperze záření- spektrální přístroj Úhlová disperze mřížky, hranolu Reciproká lineární disperze mřížky, hranolu Rozlišovací schopnost mřížky, hranolu Optická vodivost (propustnost) spektrálního přístroje ad 1) Úhel mezi paprsky 2 vlnových délek, které se liší o  = 0,1 nm; d/d ad 2) Rozdíl 2 vlnových délek , mezi nimiž je v ohniskové rovině vzdálenost 1 mm; d/dl ad 3) Dvě spektrální čáry jsou ještě rozlišeny, padne-li první maximum ohybového obrazce příslušné k jedné čáře na první minium příslušné ke druhé čáře; R =/ ad 4) Schopnost optického systému pojmout světelný tok G=πS·sin2Ω, kde S je plocha emitujícího zdroje a Ω je úhel mezi krajním paprskem vymezeným clonou a optickou osou.

Disperze záření- spektrální přístroj Hranol – refrakce –úhlová disperze Snellův zákon   - lámavý úhel hranolu úhlová disperze hranolu závisí na materiálu n vlnové délce  dn/d lámavém úhlu   Charakteristická disperze materiálu

Disperze záření- spektrální přístroj Hranol – charakteristická disperze materiálu Hyperbolická závislost charakteristické disperze materiálu Index lomu n roste směrem ke kratším vlnovým délkám Paprsek s kratší vlnovou délkou se láme více než s delší

Disperze záření- spektrální přístroj = deviace paprsků α1 α2 β1 α2- β2 δ ½π α1- β1 δ = lámavý úhel β2

Disperze záření- spektrální přístroj = deviace paprsků δ = lámavý úhel δ ½π α- β α- β α α ½π δ β β

Významná citlivá OAR Crown-ethery: Na, K, Rb, Cs Dithizon a jeho analoga: Zn, Cd, Cu(II), Pb(II), Hg(II), Co(II), Ni(II), Ag, Au(III), Bi(III), Se(IV), PGM 1,5-difenylkarboxyhydrazon (hydrazid): Cr, Os, Re, Hg, Zn, Cd

Zbarvení komplexů Přechod nevazebných d-elektronů iontu kovu do protivazebného π-orbitalu ligandu: dπ* nízké valenční stavy iontů: Fe(II), Co(II), Cu(I) komplexy s 1,10 fenantrolinem, bathochromní posun úměrný stabilitě chemátu Přechod protivazebných π-elektronů ligandu do vakantního d-orbitalu centrálního iontu: π*d vyší valenční stavy iontů: Fe(III), Ti(IV), komplexy s polyfenoly, fenolkarboxylovými kyselinami, bathochromní posun úměrný stabilitě chelátu Přechod elektronů v organickém činidle: konjugované systémy – chromofory spojené s funkčními skupinami, ππ*, nπ*

Zbarvení komplexů N-heterocyklická o-substituovaná azobarviva, hydroxy-, karboxy- substiuovaná trifenylmethanová barviva: PAR = 4-(2-pyridylazorezorcin);( 2-hydroxy- 3,6-disulfo-1-naftyl-azo)benzenarsonová kyselina

Ternární komplexy se smíšenými ligandy Hydratační obal iontu je nahrazen hydrofobními ligandy Koordinační číslo centrálního iontu vzorste Změní se optické vlastnosti ve srovnání s binárním komplexem (posun bathochromní a hyperchromní) Ternární komplexy se často extrahují do organických rozpouštědel Roste selektivita