Klasické období

Perská říše Obrovská v 6. -4. stol.př.n.l. 5. stol.- expanze do Malé Asie Svobody řeckých osad omezovány Řekové povstali a požádali pevninské Řeky o pomoc Tato pomoc = záminka pro Persii k útoku proti evropskému Řecku

Řecko – perské války 492 – 449 př.n.l. Perský král Dareios vyslal do řeckých obcí poselstvo žádající půdu a vodu na důkaz poddanosti V Athénách je hodili do propasti Ve Spartě do studně „Ať si naberou, co hrdlo ráčí!“

Bitva u Marathonu r. 490 př.n.l.

Asi čtyřnásobná převaha Peršanů (Dareios Veliký) Athéňané, v čele vojevůdce Milthiadés Sparťané nedorazili včas athénský těžkooděnec „hoplíta“ Drtivá porážka Peršanů (padlo 6 400 Peršanů:192 Řeků ???)

běžec Feidippidés- zpráva o výsledku bitvy- 40 km, zemřel vyčerpáním „Zvítězili jsme!“

Zbytek perského vojska se vrátil do Asie Řecký politik Themistokles přesvědčil athénské spoluobčany o potřebě vybudovat silné loďstvo a aby se vzdali práva na podíl ze stříbrných dolů 200 nových triér Prozíravé opatření- obrana Řecka při druhém perském útoku (Themistokles později ostrakizován, zemřel ve vyhnanství)

Bitva u Thermopyl r. 480 Dareiův nástupce Xerxes- 2. výprava, lépe připravená Podle starověkých zdrojů přepravil po moři i souši 1.5 milionů vojáků V armádě zastoupeno mnoho národů: Féničané, Babyloňané, Židé, Asyřané, Egypťané Podle Herodota Xerxes stavěl pontonový most přes Helespont První pokus selhal, před druhým nechal vody Helespontu bičovat 300 ranami

Králova elitní garda „nesmrtelní“

Vrchní velení svěřeno Spartě Rozhodující bitva v soutěsce mezi mořem a horami- U Thermopyl Díky zradě obešli Peršané řecké pozice Řecká armáda se musela stáhnout

Čas k ústupu i k včasné evakuaci Athén zajistila legendární obrana soutěsky ( 15 m široké) spartským králem Leonidem a jeho (podle pověsti) 300 bojovníků Padli do posledního muže Peršané Athény zpustošili, ale…

jejich loďstvo rozdrceno v bitvě u ostrova Salamína r. 480 athénskou flotilou Peršané měli převahu v lodích 700:310, ale byli nalákáni do úžiny, kde nemohli převahy využít zvítězila řecká taktika Pozemní vojsko pak poraženo r. 479 v bitvě u Plataj

Válka pokračovala do r. 449 př.n.l. Uzavřen mír Obrovská perská říše neporazila sjednocené řecké státy „Evropská civilizace zachráněna“ Jak by vypadala historie Evropy, kdyby Peršané zvítězili?

Falanga- obvykle 8 řad těžkooděnců (hoplítů), dlouhá kopí, krátké meče, kulaté štíty,falanga chráněna v týlu a na křídlech lehkooděnci, lučištníky a prakovníky

Periklova doba Po řecko-perských válkách- hospodářský a kulturní rozkvět Athén 5. stol. – nejvýznamnější politik – Perikles: Prohloubil demokracii, upravil ústavu Podporoval výstavbu města a umění

Athénská demokracie Všichni plnoprávní občané se podíleli na chodu státu Perikles zavedl vyplácení peněžních odměn za vykonávání úřadu V jiných poleis a v Athénách před Periklem mohli úřad zastávat jen bohatí, protože nedostávali plat Plnoprávní byli muži nad 20 let Neplnoprávní: ženy, otroci, cizinci

Vrcholný orgán:Lidové shromáždění Svoláváno 40x do roka Diskutovalo a hlasováním rozhodovalo o všech důležitých otázkách Mezi zasedáními lidového shromáždění řídila stát Rada pěti set – členové byli vybíráni losem ze všech athénských občanů nad 30 let V jiných úřadech byli členové losováni z odborníků, např. funkce stratéga (vojenský velitel) Porotní soudy- poroty též vybírány losem

Athénský námořní spolek K zvýšení obranyschopnosti, zjm. před dalším nebezpečím ze strany Persie vytvořily Athény spojenectví s více než 100 menších států: Athénský námořní spolek – spojenecké státy přispívaly penězi a spolková pokladna byla v Athénách ! Ze spolku se postupně stala „athénská říše“ =Athény se staly hegemonem a ostatní členy ovládaly

Peloponéská válka 431 – 404 př.n.l. Mocenský vzestup Athén rostlo napětí mezi Athénami a Spartou válka mezi dvěma spolky: Athénský námořní spolek (Athény) vs. Peloponéský spolek (Sparta)

růžová=Athény a spojenci/žlutá=Sparta a spojenci/ zelená= neutrálové

Válka probíhala se střídavými úspěchy Athény oslabeny epidemií moru (podlehl sám Perikles) 405 př.n.l. – námořní bitva u Aigistopomai- athénské loďstvo rozdrceno, Athény kapitulovaly Sparta se stala nejmocnějším řeckým státem (=hegemonie) V posledním období klasického Řecka= vzestup Théb – Théby vytvořily třetí námořní spolek (Boiótská liga) a Spartu porazily Žádnému řeckému státu se nepodařilo ovládnout celé Řecko a vytvořit jednotný stát