Robert Zbíral EU pro „přírodovědce“ 14. března 2011 Základní společných politik EU I. Vnitřní trh, měnová unie

Summit Brusel ( března 2011) zasedání Evropské rady, za ČR prezident Klaus diskuze o situaci v Libyi –Německo a další země proti zásahu –Francie (+VB): snaha o aktivní zásah –nakonec shoda na tvrdších sankcí, odmítnutí legitimity Kaddáfího režimu, zásah jen v nutnosti (také právní základ a podpora regionu) Pakt konkurenceschopnosti (nyní Pakt o euru) –projekt Francie a Německa –cílem přispět k růstu ekonomiky a podpoře eura –liberalizace některých odvětví, omezení veřejných výdajů, limity půjčování státu (i v ústavě) –dohoda o společných zásadách penzijních systémů –diskuze o podobě daní: Francie, Německo: měl by být aspoň společný základ pomoc eurozóně –Řecko: prodloužení půjčky ze tří na sedm let, nižší úrok –Irsko: nesouhlasí s Paktem konkurenceschopnosti (veto), žádné úlevy

Schéma společných politik EU společné politiky plynou z pravomocí svěřených EU smlouvou (a členskými státy) –viz první přednáška, většina pravomocí sdílených zřízení společného trhu měnová a finanční politika horizontální (funkční) politiky –prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti; regionální politika, sociální a zaměstnanecká politika; energetická politika; výzkumná a inovační politika; politika životního prostředí sektorální politiky –zemědělská politika, rybolovná politika, dopravní politika

Vnitřní trh jednotlivé fáze integračního úsilí –1. zóna volného obchodu státy odstraní bariéry mezi sebou –2. celní unie ZVO + společný celní sazebník navenek –3. společný trh CU + volný pohyb dalších složek (kapitál, pracovníci) –4. hospodářská a měnová unie ST + jednotná měna a koordinace hospodářské politiky –5. politická unie praktická federalizace co je vnitřní trh? –„Prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“ (čl. 26 odst. 2 SFEU)

Vnitřní trh základní logika –„Dobře fungující jednotný (vnitřní) trh je nezbytný pro posílení zaměstnanosti a růstu a pro podporu hospodářské stability. Čím je jednotný trh efektivnější, tím více zlepší obchodní prostředí, přiměje firmy investovat a vytvářet pracovní míra a rovněž zvýší důvěru spotřebitele a poptávku.“ (Komise 2009) proč vnitřní trh? –politické důvody: cesta k propojení národů (protekcionismus vede ke konfliktům) –ekonomické důvody: větší trh má výhody v více spotřebitelů větší konkurence (sjednocování cen) lepší využití konkurenční výhody (chybí překážky) lepší alokace zdrojů (např. pracovních sil) výhodnější pro investory

Vnitřní trh- historie základní cíl integrace od počátku, ale postup velmi pomalý –odstranění vnitřních cel (1968), ale pokračuje řada netarifních překážek (EU zaostává) –polovina 80. let (Delors)- projekt dokončení vnitřního trhu, deadline 1992 úsilí o prohloubení stále pokračuje –uvědomění si důležitosti liberalizace (proces globalizace) –stále existuje řada překážek –postupem doby se do něj zahrnuje více záležitostí (telekomunikace, infrastruktura atd.)

Příklad protekcionismu: případ Cassis 70. léta –Německo: likér musí mít aspoň 25 % alkoholu –Francie: rybízový likér Cassis má jen 19 % –Německo zakazuje prodej, zákazník by se mohl cítit poškozen (případně zdravotní rizika) –pravidlo uplatněné na všechny, ale neodůvodněné –Soudní dvůr: vzájemné uznávání (co je možné prodávat v jedné zemi, dá se i v druhé)

Jednotný celní sazebník je jedno, kde zboží vstupuje do EU (nemožnost zvýhodnit importa oproti jiným zemím) změny cestou společného rozhodování propojeno se společnou vnější obchodní politikou systém TARIC: každé zboží importované do EU má svou kategorizaci a k ní připadá dané clo –záleží na zemi původu –ukázka: nsultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate= nsultation.jsp?Lang=cs&redirectionDate=

Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy volný pohyb zboží –nejstarší a zdánlivě nejjednodušší –v současnosti pořád boj proti různým opatřením s diskriminačním účinkem (hlavně judikatura) volný pohyb osob –zaměstnanci: zákaz diskriminace na základě národnosti u zaměstnání, odměny i podmínek práce –OSVČ: svoboda podnikat na území jiného státu –kroky (judikatura, legislativa): vzájemné uznávání kvalifikací poskytování výhod usnadňujících výkon práce (vzdělání, příprava na povolání, sociální výhody) –přechodná období pro „nově“ přistoupivší země skončila –přesto prozatím prostupnost malá o přesunu do jiné země uvažuje jen 13 % lidí v EU-15 a 11 % v EU-10

Volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy volný pohyb služeb –služby tvoří více než 70 % HDP EU –propojeno se svobodou podnikání (usazování) –dlouhodobě problémy- proto navržena směrnice o službách plán: řídit se zemí původu poskytovatele co má být vše obsaženo politicky kontroverzní: přijato 2006, ale v očesané podobě –finanční služby: zrychleno s krizí, přijata řada nařízení a směrnic volný pohyb kapitálu –do značné míry uvolněno (samozřejmě jiné daně a bankovní standardy)

Harmonizace předpisů a vzájemné uznávání cílem aproximace práva (čl. 115 SFEU) zprvu snaha o harmonizaci (sjednocování) –pokryto vše včetně technických detailů –neflexibilní, problém se domluvit, komplexní vzájemné uznávání (viz Cassis) –variantně určování minimálních standardů (a postupně evropských) odstraňování bariér vyžaduje zásahy –kritici: čím méně opatření, tím lépe (námitka cílených zásahů států)

Politika hospodářské soutěže nutné hlídat dodržování pravidel firmami (včetně státních) co se hlídá: –dohody poškozující soutěžení na trhu (např. kartely) –zneužití dominantního postavení (monopoly) –nedovolená státní pomoc –vždy musí zasáhnout vnitřní trh kdo hlídá: –Komise (GŘ pro hospodářskou soutěž), možnosti: zakázat spojení firem pokuty při porušení pravidel –proti rozhodnutí možnost odvolání k Soudnímu dvoru

Nejvyšší pokuty udělené Komisí

Překážky dokončení vnitřního trhu historicko-kulturní rozdíly, role lokálního prostředí některý legislativa schválně obecná (odpor států) určité sektory brány jako „chráněné“ (energetika atd.) spory co všechno má být součástí vnitřního trhu –příklad: harmonizace firemních daní problematická implementace legislativy –ani ne tak formálně, jako fakticky (sice provedeno, ale špatně) –reakcí žaloby Komise na členské státy

Počet řízení pro porušení práva EU zahájených Komisí

Prospěch z vnitřního trhu

Měnová unie: historie pokusy již v 70. letech (Wernerova zpráva: neúspěch) konec 80. let- příznivější prostředí –dokončení vnitřního trhu –politická podpora (Německo „ochotné“ se vzdát marky za podporu sjednocení) součást Maastrichtské smlouvy –Dánsko a Spojené království výjimka –tři etapy přechodu (nejpozději 1999) –podmínky účasti: Maastrichtská kritéria důvod: aby vstoupily jen státy neohrožující stabilitu měny nízká inflace, roční deficit veřejných financí pod 3 % HDP, celkový veřejný dluh pod 60 % HDP, nízké úrokové míry, stabilita měny (ERM II)

Německo a „nadšení“ z eura

Měnová unie: výhody a nevýhody (teorie) výhody –politické symbolika kroku ke sjednocení, měna jako znak suverenity –ekonomické odstranění nákladů na převody měn lepší srovnání cen (konkurence) stabilita větší měny (není hračkou trhů) odstranění fluktuace kurzů (jistota pro podnikání) zápory –politické vzdání se suverenity –ekonomické nemožnost vlastní monetární politiky (devalvace, úrokové míry) jednotná monetární politika pro více států (přitom různé ekonomické potřeby)

Členové eurozóny Dánsko a Británie mimo už od Maastrichtu v květnu 1998 rozhodnuto, že od 1. ledna 1999 bude součástí 11 zemí (viz další strana) Řecko se přidává v roce 2001 Švédsko odmítlo v roce 2003 v referendu Slovinsko v roce 2007 Kypr, Malta v roce 2008 Slovensko v roce 2009 Estonsko v roce 2011 nečlenské země eurozóny (kromě DK a UK) přijaly vstupem do EU právní závazek připojit se, ale až když splní podmínky –přijetí eura je závazkem, ale formulované zároveň jako právo

Prvky měnové unie jednotná měna: euro –bankovky shodné, mince s národními symboly –tisk peněz výhradně na ECB jednotná měnová politika –vede Evropská centrální banka absolutně nezávislá na státech a politicích (kromě jmenování vedoucích představitelů) jediný cíl: nízká inflace (kolem 2 %) –ECB sama určuje úrokové míry Pakt růstu a stability –povinnost dodržovat pravidla deficitu i po vstupu do eurozóny- při porušení možnost sankcí (zatím neuplatněno) –platí i pro státy, které jsou mimo eurozónu