Solanum verrucosum Protoplasty normální rostlina z protoplastu - tabák

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Imobilizace a stabilizace enzymů.
Advertisements

Růst a vývoj rostlin Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Růst a vývoj rostlin.
Heterogenita nádorové buněčné populace v diagnostice a léčení
Ontogeneze ryb relativně stálý a neměnný ráz vývoje s kvantitativními (zvětšování velikosti) změnami, které jsou přerušovány rychlými kvalitativními změnami.
Interakce 2,4-D a etylénu v růstu tabákové BY-2 suspenze
Metodika přípravy medií obecně 1/ Příprava zásobních roztoků RR (1mg - 1  mol - 1 ml) makroelementy (10x) - kromě Ca mikroelementy (100x), příp. 2x ředit.
GENETICKÁ TRANSFORMACE BAKTERIÍ
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
Zavíječ kukuřičný v roce Zavíječ kukuřičný v roce 2002.
Organogeneze, somatická embryogeneze
3.2. Kontinuální kultivace 3.3. Další varianty
PaedDr.Pavla Kelnarová ZŠ Valašská Bystřice
Biologie E
NázevRůst rostlin Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast Botanika AnotaceVýklad s testem, lze použít i jako materiál k samostudiu Klíčová.
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
YEAST AND CANCER Nobel Lecture, December 9, 2001 LELAND H. HARTWELL.
ROSTLINNÁ PLETIVA Krytosemenné rostliny mají na povrchu těla KRYCÍ PLETIVA = ty chrání vnitřek rostliny před vysycháním U nadzemních částí rostliny krycí.
Suspenzní kultury.
Kolchicin - dihaploidizace
Problémy spojené s kultivací in vitro
Možnosti regenerace in vitro – zdroje explantátů
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis – Biologie rostlin
B U Ň K A.
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Šlechtitelství.
Orgánové kultury.
1. Buněčný typ TYP PROKARYOTNÍ TYP EUKARYOTNÍ
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Aplikace průtokové cytometrie ve šlechtění rostlin
Přenos jader Ne příliš úspěšné, přesto popsány intra- a interdruhové přenosy získány důkazy o funkci genů přeneseného jádra Přenos mikrojader.
Množení rostlin Ozdravování rostlinného materiálu
Molekulární biotechnologie č.12
Kultury rostlinných explantátů
Uspořádání rostlinného těla
Číslo a název šablony klíčové aktivity
Rostlinné explantáty Charakteristika problematiky, historie
Základní struktura živých organismů
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
BUŇKA.
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
VYUŽITÍ EXPLANTÁTOVÝCH KULTUR
Základní struktura živých organismů
Otázky k přednášce 1. 1.Jaké jsou charakteristické vlastnosti rostlin na rozdíl od živočišných organismů na úrovni buňky, pletiva a celého organismu? Jaký.
SEMENNÉ ROSTLINY STAVBA TĚLA KOŘEN.
Molekulární biotechnologie č.12
Metody tvorby genetické variability Hybridizace, mutageneze, polyploidie, haploidie, somaklonální variabilita, transgenoze,
Genetika populací Doc. Ing. Karel Mach, Csc.. Genetika populací Populace = každá větší skupina organismů (rostlin, zvířat,…) stejného původu (rozšířená.
MAKROELEMENTY (2. část) Předmět Pěstování rostlin Obor Agropodnikání.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých.
Techniky explantátových kultur Katedra botaniky: garant a vyučující
Lékařská mikrobiologie I Růst bakterií, růstová křivka
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Šlechtění vegetativně množených rostlin
Izolace genomové DNA Základní kroky: Biologický materiál:
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
vodní režim příjem, vedení a výdej množství vody v těle funkce
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
4. Buňky.
Prokaryotická buňka.
Botanika Rostlinná Buňka.
Výukový materiál VY_52_INOVACE_20_ OPAKOVANI_BUNKA
Botanika Autor: Mgr. Iva Hirschová VY_32_INOVACE_41_Buňka
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

Solanum verrucosum Protoplasty 1971 - 1. normální rostlina z protoplastu - tabák 1972 - fúze protoplastů N. glauca X N. langsdorfii Greplová, Habásko, 2008 Význam: teoretický – regenerace rostlin; interakce vzdálených genomů praktický – zlepšení vlastností kulturních rostlin Výchozí materiál pro fúzi: protoplastové kultury velké množství rostlinných druhů protoplast  rostlina (i hospodářsky významné – brambor, rajče, tabák, vojtěška … i obilniny a dřeviny) Rozhoduje: genotyp typ pletiva, vývojová fáze rostliny výchozí materiál - výhodné in vitro rostoucí, mladé rostliny, mladá pletiva, kořenové špičky, dělohy, vzrostné vrcholy) suspenzní kultury - exponenciální fáze

Protoplasty Izolace protoplastů mechanicky – hypertonický roztok, narušení buněčné stěny (1892) chemicky – působením enzymů (1960) buněčná stěna – polysacharidy, celulóza, pektiny  celulázy, hemicelulázy, pektinázy !! Rozdíly ve stavbě b. stěny jedno- a dvouděložných rostlin – dvouděložné hodně pektinových látek Enzymatické působení: dvoukrokové, jednokrokové Podmínky – teplota 25-30°C, pH 6, tma, mírné třepání, 30 mi.. 20h Osmotikum – glukóza, sacharóza, manitol, sorbitol (10-20% roztoky) Př.:Okurka listy, hypokotyl: 1 % celulasa (Onozuka R 10) 0,25 % pektináza (macerozym R 10) kalus: 2% celulasa (Onozuka R 10) 1% pektináza (macerozym R 10)

Čištění – odstranění enzymů, odstranění zbytků buněk, buněčných stěn, … filtrace, centrifugace, promývání …. Kultivace inkubační médium nahrazeno kultivačním médiem (ne NH4+, Fe, Zn, Ca) citlivý proces – různé způsoby uspořádání (společná kultivace s rychle rostoucími protoplasty), tma, medium s auxiny a cytokininy  na agaru,  agaróze,  agarových bločcích v tekutém médiu,  v kapkách tekutého média,  imobilizace v alginátu,  „nurse cultures“

Regenerace protoplastů Protoplasty Regenerace protoplastů Spontánní proces -- různá schopnost regenerace u protoplastů z různých pletiv - dobrou regenerační schopnost vykazují protoplasty z mezofylových nebo hypokotylových buněk regenerace buněčné stěny (2-3 dny) 1. buněčné dělení (2-7 dní) vytvoření kalusu (tkáňové kultury 3 týdny) Optimální podmínky se liší pro různé genotypy světlo - nevyžadováno, někdy citlivost ke světlu, později stálé světlo --1000 luxů, teplota 25-30°C, V průběhu regenerace postupně snižovat obsah osmotika Organogeneze -přenesení na medium s růstovými regulátory.

Protoplastová fúze- somatická hybridizace Metoda kombinace genomů, která obchází sexuální inkompatibilitu Neexistence barier pro fúzi protoplastů Kombinace genomů i cytoplazmy (cybridi) Fúze protoplastů  fúze jader  regenerace buněčné stěny  buněčné dělení  tkáňová kultura  regenerace rostliny cestou organogeneze nebo somatické embryogeneze  Využití pro křížení sexuálně inkompatibilních druhů, sterilních nebo subfertilních druhů, druhů s přirozeně dlouhým životním cyklem Mezirodové a mezidruhové křížení, kombinace jak jaderného, tak mimojaderného materiálu

A B A + B A B A B A B A + B A A B B A B Chemicky indukovaná fúze Protoplastová fúze Chemicky indukovaná fúze Protoplasty nesou na povrchu záporný náboj, je třeba použít fuzogeny : PEG, Ca2+,  pH, 37°C, (výtěžek  1-2% fuzantů) A B PEG A + B A B A B A B Elektrofúze Působení elektrickým proudem (výtěžek  10 % fuzantů) Protoplasty jsou polarizovány střídavým proudem fúze indukována krátkým pulzem stejnosměrného proudu A B Vzniká mnoho typů fuzantů  problém výběru žádané kombinace A + B A A B B A B rezistentní Využití barevnosti protoplastů, rezistence k určitým podmínkám.. Vznikají amfidiploidi – diploidní jak mateřský, tak otcovský genom

A + B A + B A B A B Výběr vhodných fuzantů Tvar listů Tvar listů Impatiens neuguinea Tvar listů A + B A + B Chlorofyl - Chlorofyl - Chlorofyl - Chlorofyl - Petunia sp A B A B Tvar listů

A + B A + B A B A B A + B A + B A B A B Výběr vhodných fuzantů Impatiens neuguinea Tvar listů A + B A + B Chlorofyl - Chlorofyl - Chlorofyl - Chlorofyl - Petunia sp A B A B Tvar listů A + B A + B Nitrátreduktáza- Nitrátreduktáza- Mezofyl Okvětní lístky Resistence k antibiotikům, herbicidům, AK analogům, toxickým látkám A B A B „Označení“ fluorescenční barvou.. „Verifikace a charakterizace somatických hybridů: morfologické znaky , analýza izoenzymů, chromozomální charakteristika, molekulární techniky

+ + Subprotoplasty (centrifugace) a b Subprotoplasty: Protoplastová fúze Subprotoplasty (centrifugace) Subprotoplasty: a) velké, lehké, bezjaderné, s vakuolou cytoplasty  bezjaderné protoplasty  vakuoplasty b) malé, těžké, jádro obsahující miniprotoplasty  nukleoplasty  karyoplasty jádro a b valuola bez jádra, a tedy neschopné samostatné existence, využití – partneři pro různé typy fúzí málo cytoplasmy, ale plastom i chondriom řádně zastoupeny, vysoká metabolická aktivita, syntéza proteinů  jsou zcela životaschopné, zvětšují se, regenerují stěnu a dělí se. jádro Výhoda : po fúzi lze směs opět rozdělit centrifugací + Kombinace jader + Kombinace jader jednoho typu s cytoplazmou druhého chloroplasty

+ + + + + + Dělení směsi protoplastů po fúzi fúze Další využití : Protoplasty- protoplastová fúze Dělení směsi protoplastů po fúzi fúze + + + + + + Další využití :  karyoplasty - vhodné pro mikroinjekci  karyoplasty - výhodné při selekci na auxotrofii – rychlé vyčerpání poolu  karyoplasty – slouží ke studiu tvorby a vývoje vakuoly

x Stabilita somatických hybridů: Př.: Př.: Čím vzdálenější genotypy byly použity, tím menší je stabilita hybridů nepřežívají dochází k eliminaci jednoho z genomů vnitrobuněčná transgenoze ale !! kde není stabilní kombinace jaderného materiálu - může být stabilní kombinace chloroplastů a mitochondrií Př.: Nicotiana Petunia x Př.: Chloroplasty rezistentní ke streptomycinu, jádro zničeno  - zářením  - záření streptomycin Jádro Petunia eliminováno, kombinace cytoplazmy stabilní

Potenciál somatické hybridizace Produkce mezidruhových a mezirodových kříženců (kulturní odrůdy rýže x s divokými druhy; rajče X brambor) Hybridizace s cílem získání určitého znaku Rezistence k chorobám (Brassicaceae, Solanaceae; brambor rezistence – Phytophtora) Rezistence k abiotickým stresům (Fabaceae, Brassicaceceae, Poaceae, Solanaceae, odolnost k nízkým teplotám) Kvalita plodiny (Brassica napus X Eruca sativa ,  kys eruková)) Přenos cytoplasmatických znaků (samčí sterility, rezistence k herbicidům a antibitikům) Produkce autotetraploidů Produkce fertilních diploidů/ polyploidů ze sterilních haploidů, triploidů nebo aneuploidů Hybridizace rostlin v juvenilní fázi

Limitace somatické hybridizace nezvládnutá regenerace rostlin z protoplastů nedostatek vhodné selekční metody pro výběr fuzantů regenerovaný rostlinný materiál není životaschopný vývoj chimérických kalusů…(díky výskytu nefúzovaných jader) … pak ztráta chimérického charakteru při organogenezi mezirodoví hybridi jsou sterilní regenerované produkty jsou variabilní díky somaklonální variabilitě