Rhenium
Poloha v periodické tabulce VII.B skupina
Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla [Xe] 6s 2 4f 14 5d 5 Oxidační čísla:,-I, I, II, III, IV, V,VI VII
Výskyt V přírodě – velmi vzácně Nalézá se v minerálech (rhenit RhS 2 a tarkianit (Cu,Fe)(Re,Mo) 4 S 8 )jako ryzí kov Obsah v zemské kůře okolo 0, %
Rhenit RhS 2
Vlastnosti Odolný vůči většině minerálních kyselin (v ý j i mka-HNO 3 ) Nereaguje s N ani H Sloučeniny nejčastěji v ox.číslech IV a VII Jeho sloučeniny se podobají nejvíce vlastnostem Mn
Příprava z odpadních kalů při výrobě mědi a molybdenu. Kaly se nejprve podrobí oxidaci, rhenium přechází na rhenistany, přídavkem roztoku KCl se vysráží rhenistan draselný KReO 4, redukcí se vodíkem připraví práškové rhenium
Výroba slinování práškového rhenia nebo redukcí rhenistanu amonného NH 4 ReO 4 vodíkem
Bezkyslíkaté sloučeniny ReS 2- tvoří černé trojklonné destičky Re 2 S 7- vylučuje se jako černá sraženina
Kyslíkaté sloučeniny 1) OXIDY Re 2 O 7- tvoří žluté krystalky ReO 3- je červený ReO 2- tvoří hnědočervený prášek
2) KYSELINY HReO 4 kyselina rhenistá - dobře rozpustná - silná, jednosytná - její vodné roztoky jsou bezbarvé
3) SOLI Rhenistan draselný KReO 4 -zcela stálý v silně zásaditých roztocích -je výchozí látkou na přípravu ostatních sloučenin Rhenia -krystaluje bezvodý
Poznámky a zajímavosti -velmi vzácný prvek (vzácnější jsou jenom ty silně radioaktivní) -Požívá se k výrobě hrotů plnících per (jeho slitina spojuje tvrdost a odolnost) -objeven roku 1925 Noddackovi a Tackeové po řadě cílevědomých pokusů