1. výročí Danielka a Jaroušek 2007
Jen mi dva můžeme vědět, jak moc se mohou dva milovat
… stejně jako tato dvě roztomilá zvířátka
Někdy musíš nést těžké břemeno …
… a jindy je vše příjemné jako kapky deště stékající po líci krásné dívky
A pak se s tebou točí celý svět
I velcí se rádi vracejí do dětských let
… a to mluví za vše
Na hraní není nikdy pozdě …
Vždy se můžeš vrátit ke své …
… lásce
Když se ti podívám do očí …
… mám chuť tě pevně obejmout a už nepustit!
Když se dva milují, nemyslí na nic jiného. Když si dva rozumí, nevěří nikomu jinému. Když se sobě oddají, náleží jim duše toho druhého. Když spolu pak žijí, mají už vše, co si kdy mohli přát – lásku.
A já mám tebe!
Jsem tu jen pro tebe … … vždy připravena
Proto věnuj pozornost mým posledním slovům … S postupem času jsem více zjišťovala, že tě víc a víc miluju. Už nevím, co mám dělat. Je to jako nemoc, na kterou není lék. Jsi má nemoc, můj život, mé vše … co držím na dlani a nechci pustit. Jsi pro mě touhou a útěchou, jsi to ty, do kterého jsem se zamilovala po uši. Nikdy tě už nechci ztratit, nechci se hádat a chci, aby právě z našeho vztahu si všichni brali příklad.
Spinkej sladce. Vždy, až se probudíš, budu tu pro tebe!