John Broadus Watson (9.1.1878 – 25.9.1958)

John Broadus Watson se narodil v Jižní Karolíně a vyrůstal v  Travelers Rest. Navštěvoval Furman university v Greenville a na vysokou školu nastoupil v pouhých 16ti letech (člen Kappa Alpha). Ve 21 letech získal titul „Mgr“, poté studoval psychologii na univerzitě v Chicagu-kde získal doktorský titul ve 25ti letech.

Do roku 1920 učil psychologii na John Hopkins Univerzity, odkud musel kvůli poměru se studentkou odejít. V roce 1915 se stal presidentem americké psychologické společnosti. DÍLA 1919 - Psychology from the standpoind of Behaviorist 1925 - Behavioris  1928 - Psychological care of intant and child

Experimenty Malý Albert - V rámci psych. výzkumu provedl experiment sledování malého Alberta.  Albertovi pokládal do kolébky malou plyšovou myš a zároveň s objevem této hračky za jeho hlavou způsobil kovovou ránu a vyvolával strachovou reakci. Tuto vazbu několikrát opakoval a ukázalo se, že jakmile se objevila v blízkosti Alberta plyšová myš, u dítěte se projevila strachová reakce. Postupem času dítěti začaly vadit i jiné bílé předměty, případně i člověk v bílém oděvu a u dítěte se projevil strach.

Watson vyvodil, že jakoukoliv reakci, ať už záměrně či nezáměrně, se člověk naučí v průběhu života. Tím pádem vyloučil veškeré okolní vlivy (genetika), a označil jej procesem učení. => „Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka, zloděje bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti jeho předků“.

Pojednání o zvířecím chování  V roce 1903 absolvoval Universitu v Chicagu. Jeho disertační práce „vzdělání zvířete” obsahovala experimentální výzkum na vývoji bílé krysy => 1. moderní vědecká kniha na chování krysy V University v Chicagu zůstal několik let a věnoval se učením a chováním ptactva

Pozdější léta života V pozdějším životě se zhoršovaly jeho vztahy s dětmi a tak strávil zbytek života sám na farmě v Connecticutu. Watson spálil veškeré dopisy a spisy, čímž připravil historiky o cenný zdroj pro pochopení behaviorismu a Watsona samého.

Behaviorismus je myšlenkový směr, v jehož centru zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza. Psychologie podle pojetí behaviorismu je čistě objektivní, experimentální přírodní věda. Jejím cílem je předvídání a ovládání chování. Klasický behaviorismus představovaný například J.B. Watsonem vychází z pokusu ruského fyziologa I.P. Pavlova. Vychází z předpokladu, že základním prvkem zkoumání v psychologii má být pozorovatelné a měřitelné chování. Watson požadoval, že správným vědecký přístup se omezuje na zaznamenávání tělesných, muskulárních a fyziologických reakcí, přičemž vědomí a mentální stavy považuje za odvozené a nezachytitelné.

Výpisky z knihy - 9.1.1878 – 25.9.1958 - americký psycholog - zakladatel behaviorismu (behavior – chování; tvrdí, že chování lze vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy) - Díla: 1919 - Psychology from the standpoind of Behaviorist 1925 - Behavioris 1928 - Psychological care of intant and child „Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka, zloděje bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti jeho předků“. ZDROJ Z KNIHY : universum všeobecná encyklopedie, psychologický slovník - Pavel Hartl a Helena Hartlová

http://www.zones.sk/studentske-prace/osobnosti-zivotopisy/5163-john-broadus-watson/ http://www.ssvp.wz.cz/Texty/Behaviorismus.html http://cs.wikipedia.org/wiki/John_B._Watson http://cs.wikipedia.org/wiki/Behaviorismus http://leccos.com/index.php/clanky/watson-,john-broadus