GRAFIKA A DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

2 NĚCO O KOMPOZICI Kompozice, nebo-li česky skladba, je souhrn všech opatření, která děláme, aby snímek byl přehledný, výstižný, srozumitelný, působivý, krásný. Nebo – je to soubor prostředků, jak organizovat fotografický obraz ve prospěch vyjádření myšlenky.

3 NĚCO O KOMPOZICI Fotografický aparát vnímá prostor zcela prostě jako plochu. Zato člověk ho vnímá jinak, jako neodmyslitelnou součást reality, o které není třeba uvažovat. Fotografujeme třeba Evičku, budiž. Evička stojí od nás osm metrů. My vnímáme jenom ji – kdežto aparát vnímá všechno. Oněch osm metrů mezi námi a Evičkou zobrazí jako zbytečnou plochu, která zabere velkou část obrázku. Další častou chybou jsou předměty rostoucí fotografované osobě z hlavy.

4 PRAVIDLO ZLATÉHO ŘEZU Rozdělení plochy obrazu do 9 stejných částí Dominantní prvek by měl být jasně zřetelný Nejsilnější jsou průsečíky přímek – dominantní prvek by neměl být uprostřed snímku Kompozici pomůže umístění předmětu mimo střed Při vyjádření pohybu, pohledu nebo směřování na snímku by měl objekt směřovat do středu snímku

5 3 ZÁKLADNÍ ZÁSADY SPRÁVNÉ KOMPOZICE 1. Snímek by měl mít ústřední motiv, který zdůrazníme jeho umístěním na snímku. Důležitý je výběr stanoviště – někdy i malé poodstoupení může prospět. 2. Snímek by neměl obsahovat rušivé prvky – např. dopravní značku, komín, apod. 3. Kromě portrétů je důležité popředí, které posílí vyznění ústředního motivu.

6 KOMPOZICE SNÍMKU

7 FORMÁT OBRAZU Horizontální - je nejběžnější vnímání reality – používá se nejčastěji pro monitory i tisk Vertikální – uplatní se při pořizování snímků architektury nebo ústředního motivu Čtvercový – používá se pro výřez

8 KOUZLO ÚHLOPŘÍČKY To, co usnadňuje vnímání, pociťujeme jako zdroj „libosti“, to co nám vadí, se nám nelíbí. Čteme zleva doprava a shora dolů – podobně si prohlížíme i obrazy – to je důvod, proč jsou tak důležité šikmé linie. Šikmé linie najdeme v přírodě, v lidském obličeji i postavě.

9 PŘÍKLADY

10 FOTOGRAFICKÝ PORTRÉT Jsou dva hlavní způsoby, jak vytvořit portrét: fotograf se pokusí zachytit svůj model v jeho přirozeném prostředí, pokud možno v nějaké akci zobrazovanou osobu přímo ovlivňuje, takzvaně aranžuje.

11 PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE Charakteristický portrét – nejde o věrnost, ale o charakter člověka, typické je použití bočního světla, u portrétovaného člověka jsou vidět vrásky, atd. Reportážní portrét – jedná se o vystižení momentu situace, např. u sportu Stylizovaný portrét Podobenka Módní portrét – podtrhnout šaty, pak modelka Výtvarný portrét – nejde o věrnost zobrazení, ale o atmosféru záběru, může být i rozmazaný, nezaostřený, atd.

12 ÚHEL POHLEDU Ve výšce očí Ve výšce očí – přirozená perspektiva – pro podobenky Nadhled Nadhled – ptačí perspektiva – pohled shora – zdůrazňuje oči Podhled Podhled – žabí perspektiva – pohled zespodu – zdůrazňuje tvar tváře

13 SMĚR POHLEDU FOTOGRAFOVANÝCH OSOB Pohled upřený do objektivu bývá předmětem diskuse – za určitých okolností je snímek působivý právě proto, že se fotografované osoby dívají do objektivu – dochází ke kontaktu diváka s fotografovanou osobou – vždy by se ale mělo jednat o dominantní postavu na snímku. Je dobré, když se osoba v levé části snímku dívá doprava a naopak – směry pohledu pak vnímáme jako linie – „kouzlo úhlopříčky“

14 POHLEDY

15 SCHEMA PLOCHÉHO OSVĚTLENÍ