Afghánistán Sabina Műllerová, 356801

Afghánistán leží na asijském kontinentu Afghánistán leží na asijském kontinentu. Bývá řazen ke střední Asii, někdy k jihozápadní Asii označované jako Blízký a Střední východ. Na severu hraničí s Uzbekistánem a Tádžikistánem, na severovýchodě s Čínou, na východě s Pákistánem, na západě s Íránem a na severozápadě s Turkmenistánem.

Afghánská islámská republika جمهوری اسلامی افغانستان Hlavní město: Kábul Počet obyvatel: 25 500 100 (46. na světě) Úřední jazyk: perština, paštština Náboženství: 99% islám, 1% ostatní Státní zřízení: islámská republika Prezident: Hámid Karzaí Mnohonárodnostní stát: Paštuni, Tadžici, Uzbeci, Hazáři.. Společnost postavena na kmenech.

Přírodní poměry jsou díky rozloze Afghánistánu různorodé Přírodní poměry jsou díky rozloze Afghánistánu různorodé. Velkou část vyplňují hory. Ty člení stát na několik izolovaných regionů, které byly nedávno spojeny silnicemi. Afghánistán je chudá a málo rozvinutá země. Lepším podmínkám obyvatel nepřejí přírodní poměry a téměř neustálý neklid. Půda je poseta minami namísto obilím, vlny bojů se dotkly všeho.

Hospodářství Hospodářství má z velké části zemědělský, přitom zcela malovýrobní a samozásobitelský charakter. Zemědělství zaměstnává většinu aktivních osob. Výnosy nejrozšířenějších obilovin (pšenice, rýže, kukuřice, ječmen) závisejí na klimatických poměrech více než dříve, neboť i zavlažovací systémy zničilo válčení. Průmysl se zabývá zejména zpracováním zemědělské produkce. Těžba surovin (sůl, polodrahokamy, zemní plyn) klesá, perspektivu má využití ložisek zemního plynu a rud barevných kovů. Roste pěstování máku , který slouží pro výrobu opia. Země kryje zhruba 92% potřeb světového trhu s narkotiky. Na vesnici, kde žije 76% populace, pěstování máku tisíce rodin živí.

V prosinci 2006 se v Kábulu konala porada guvernérů provincií, která dospěla k tomu, že armáda bude muset sáhnout k práškování polí ničivou chemikálií a rolníci nedostanou žádnou náhradu za způsobené škody. OSN vládu varovala neboť práškování by postihlo i nevinné a navrhla lépe kontrolovat dovoz anhydridu kyseliny octové nezbytné při výrobě drogy. Režim Tálibánu velmi snížil produkci drog. Po jeho pádu v r. 2001 se policejní režim zhroutil, mezinárodní jednotky nemají na zásahy proti rolníkům mandát a afghánská armáda síly, nebo ani zájem.

Novodobá historie Moderní afghánský stát s dnešním názvem vznikl v 18. století, poté získali kontrolu nad Afghánistánem Britové. V 19. a začátkem 20. století se prohnalo Afghánistánem několik válek, kde Afghánci bojovali s Brity. Po urputných bojích byla roku 1919 Afghánistánu vyhlášena nezávislost. Poslední období stability v Afghánistánu bylo mezi léty 1933 a 1973, kdy v zemi vládl král Záhir Šáh. 1973 došlo k svržení krále a vyhlášení republiky.

Konflikt s Ruskem 1978 komunistická strana uskutečňuje vojenský převrat. Do funkce prezidenta je dosazen Babrak Karmal. Po problémech a odporu obyvatelstva vůči novému vedení se Sovětský svaz rozhodne Afghánistán vojensky obsadit. To byl počátek Sovětské války v Afghánistánu, která trvala 10 let (1979-1989). Proti povstalcům postupuje Moskva co nejtvrději! Tanky Sovětské armády rozbořily spoustu vesnic. Mudžáhedíni = bojovníci za víru, ti kteří vykročili cestou džihádu. Tajně podporováni a zbrojeni USA.  

Pro Sověty byl Afghánistán to, co pro Američany Vietnam. Sovětské armádě se nikdy nepodařilo dobýt celý Afghánistán. V roce1989 Sověti opustili Afghánistán, jelikož nedokázali v cizím prostředí zvítězit. Po konečném vítězství mudžahedínů, vznikl v roce 1992 islámský stát Afghánistán. Ovšem boje mezi frakcemi vítězů dál pokračovaly. Moc ve státě přebírá v roce 1994 radikální hnutí Tálibán, které ovládlo téměř celou zemi. Zavedlo bezohledný pořádek podle krajního výkladu norem Islámu. Afghánistán se přeměnil na základnu extrémistů, včetně základny al- Kajdá a jejího vůdce Usáma bin Ládina.

Konflikt s USA Začátek po teroristických útocích 11. září 2001 v USA. Teroristická buňka pocházela z Afghánistánu - oficiální důvod. (Další důvody : pěstování máku, redukovat vliv Číny a Ruska, kontrola nad klíčovými trasami budoucích ropovodů) V reakci na útoky vyhlásily Spojené státy válku s terorismem. Operace Trvalá svoboda

Svrhnutí hnutí Táibán, které poskytovalo zázemí teroristům z al- Kájdy. V Kábulu byl umístěn kontingent Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) a nastolena vláda Hamída Karzaího. 2012 Američané oficiálně ohlásili odchod. (Americká armáda v Afghánistánu stále je) Afghánistán je stále neklidný.

Použité zdroje ŠLACHTA, Mojmír, Tomáš BURDA a Milan HOLEČEK. Ohniska napětí ve světě. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007, 187 s. ISBN 978-808-6034-744. Zprávy, EuroZprávy.cz – Aktuální zpravodajství [online]. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://eurozpravy.cz/ Britské listy [online]. 1996-2013 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://www.blisty.cz/ Afghánistán. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2001 [cit. 2013-10- 13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n Afghánistán. Novinky.cz [online]. 2003-2013 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://tema.novinky.cz/afghanistan Prokletý Afganistan - válka s Rusy. GamePark [online]. 2010 [cit. 2013-10- 13]. Dostupné z: http://www.gamepark.cz/proklety_afganistan_valka_s_rusy_31086.htm

Děkuji za pozornost