Klasické období

Perská říše 5. stol.př. n. l. - expanze do Malé Asie svobody řeckých osad omezovány Řekové povstali a požádali pevninské Řeky o pomoc záminka pro Persii k útoku proti evropskému Řecku

Řecko – perské války 492 – 449 př. n. l. Perský král Dareios vyslal do řeckých obcí poselstvo žádající půdu a vodu na důkaz poddanosti V Athénách je hodili do propasti Ve Spartě do studně „Ať si naberou, co hrdlo ráčí!“

Bitva u Marathonu r. 490 př. n. l.

asi čtyřnásobná převaha Peršanů (Dareios Veliký) Athéňané, v čele vojevůdce Milthiadés Sparťané nedorazili včas athénský těžkooděnec „hoplíta“ Drtivá porážka Peršanů (padlo 6 400 Peršanů; 192 Řeků)

zbytek perského vojska se vrátil do Asie Themistokles (řecký politik) přesvědčil athénské spoluobčany o potřebě vybudovat silné loďstvo vzdát se práva na podíl ze stříbrných dolů 200 nových triér prozíravé opatření - obrana Řecka při druhém perském útoku (Themistokles později ostrakizován, zemřel ve vyhnanství)

Bitva u Thermopyl r. 480 př. n. l. Dareiův nástupce Xerxes - 2. výprava, lépe připravená podle starověkých zdrojů přepravil po moři i souši 1,5 milionu vojáků vrchní velení svěřeno Spartě Rozhodující bitva v soutěsce mezi mořem a horami - u Thermopyl díky zradě obešli Peršané řecké pozice

řecká armáda se musela stáhnout čas k ústupu i k včasné evakuaci Athén zajistila legendární obrana soutěsky (15 m široké) spartským králem Leonidem a jeho (podle pověsti) 300 bojovníky padli do posledního muže Peršané Athény zpustošili

perské loďstvo rozdrceno v bitvě u ostrova Salamína r. 480 př. n. l. athénskou flotilou převaha Peršanů v počtu lodí 700 : 310, ale byli nalákáni do úžiny, kde jí nemohli využít zvítězila řecká taktika pozemní vojsko pak poraženo r. 479 př. n. l. v bitvě u Plataj válka pokračovala do r. 449 př. n. l. - uzavřen mír obrovská perská říše neporazila sjednocené řecké státy

Falanga - obvykle 8 řad těžkooděnců (hoplítů), dlouhá kopí, krátké meče, kulaté štíty, falanga chráněna v týlu a na křídlech lehkooděnci, lučištníky a prakovníky

Periklova doba Po řecko-perských válkách - hospodářský a kulturní rozkvět Athén 5. stol. př. n. l. – nejvýznamnější politik – Perikles: prohloubení demokracie, úprava ústavy podpora výstavby města a umění

Athénská demokracie všichni plnoprávní občané podíl na chodu státu zavedeno vyplácení peněžních odměn za vykonávání úřadu v jiných poleis a v Athénách před Periklem mohli úřad zastávat jen bohatí, protože nedostávali plat plnoprávní = muži nad 20 let neplnoprávní = ženy, otroci, cizinci

vrcholný orgán: lidové shromáždění - svoláváno 40 x do roka - diskusí a hlasováním rozhodovalo o všech důležitých otázkách - mezi zasedáními lidového shromáždění řídila stát Rada pěti set – členové vybíráni losem ze všech athénských občanů nad 30 let - v jiných úřadech členové losováni z odborníků, např. funkce stratéga (vojenský velitel) porotní soudy - poroty též vybírány losem

Athénský námořní spolek K zvýšení obranyschopnosti, zejm. před dalším nebezpečím ze strany Persie, vytvořily Athény spojenectví s více než 100 menších států: Athénský námořní spolek – spojenecké státy přispívaly penězi a spolková pokladna byla v Athénách! „athénská říše“ = Athény se staly hegemonem a ostatní členy ovládaly

Peloponéská válka 431 – 404 př. n. l. Mocenský vzestup Athén růst napětí mezi Athénami a Spartou válka mezi dvěma spolky: Athénský námořní spolek (Athény) vs. Peloponéský spolek (Sparta)

střídavé úspěchy bojujících stran Athény oslabeny epidemií moru (podlehl i Periklés) 405 př. n. l. – námořní bitva u Aigistopomai - athénské loďstvo rozdrceno kapitulace Athén Sparta nejmocnějším řeckým státem (= hegemonie) na konci období klasického Řecka = vzestup Théb – Théby vytvořily třetí námořní spolek (Boiótská liga) a Spartu porazily Žádnému řeckému státu se nepodařilo ovládnout celé Řecko a vytvořit jednotný stát