Kriegsmarine Původně Hochseeflotte Po první světové válce zdecimováno 1925 – lehký křižník Emden Battleship – z německého Panzerschiff Petr Bludský
Úloha ponorek za války Před zavedením sonaru působení nesmírných ztrát spojencům Napadávání zásobovacích konvojů Útoky na obchodní lodě
Velitelé německého námořnictva Grossadmiral Erich Raeder Karl Dönitz Walter Warzecha
Výroba ponorek Na začátku války velice malý počet akceschopných strojů Postupný růst tempa Celkem vyrobeno 1170 ponorek, což je více, než měl celý svět.
Typ VIII Nejrozšířenější typ VIIC 2x 6 válcový M6V diesel (2,400 kW) 17.7 uzlů (33 km/h)
Nedostatky frontových ponorek Posílení spojenecké obrany (hlídkování letounů) Doba ponoru přestávala stačit Nebylo k dispozici kvalitní radarové zařízení Hluk dieselových motorů rušil příjem hydrolokátoru Větrací roury
Ponorková válka Mořské tažení součástí bitvy o Británii. Veškeré důležité vojenské zásoby pluly do Anglie v konvojích přes Atlantik. Díky pádu Francie se německé ponorkové základny mohly přesunout do Bordeaux a podnikat útoky dále na západ.
Taktika vlčích smeček Karl Dönitz vyvinul zcela novou koncepci fungování ponorky ve druhé světové válce. Systematický výcvik posádek. Vysoká obliba u námořnictva. Ponorky neútočily osamoceně jako v 1.sv, ale ve skupinách.
Porážka vlčích smeček Květen 1943, bitva o konvoj ONS-5. Komodor John Brooks vedl konvoj 40 obchodních lodí zatižené balastem do USA. Útok U-bootů ze skupin Star, Amsel a Specht. Obklíčení a zničení 7 obchodních lodí. Nasazení americké novinky Hedgehog – specialního minometu. Celkové skóre 6:13 pro Němce. Stažení útoků Dönitzem.
Konec nacistické Kriegsmarine Po vylodění spojenců v Normandii ztráta ponorkových základen Ztráta mnoha dobře vycvičených posádek Nedostatek materiálu, přesměrování výroby Spojenecký technologický náskok
Zdroje (Zničení německého U-bootu) (Karl oceňuje své chlapce)