Zpracovala: Anna Petrová B e l g i e Zpracovala: Anna Petrová

Stručná data Název: Belgické království Brusel Hlavní město: Počet obyvatel: 10 551 382 Rozloha: 32 545 km2 Úřední jazyk: nizozemština, francouština, němčina Politický stav: Federativní konstituční monarchie Měna: euro (EUR) Národnostní složení: Vlámové 58%, Valoni 31% Náboženství: římskokatolické 77%, islám, protestanství, anglikánské, židovské Mezinárodní organizace: Evropská unie (EU), Severoatlantická aliance (NATO), Evropské hospodářské společenství (EHS), Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropské společenství pro atomovou energii (Euratomu)

Historie Přímořská Belgie se pyšní zajímavou historií. Jméno dal zemi keltský kmen Belgů. Po keltském osídlení se území dnešní Belgie stalo součástí Římské říše. Později, v raném středověku, se země dostala do rukou Franské říše. V průběhu 11. a 12. století vznikla v Belgii celá řada malých hrabství, která začátkem 15. století přešla pod vládu Burgundského vévodství. Na počátku 16. století se belgické území stalo kořistí Španělského Nizozemí, v roce 1714 přešel region do rukou Habsburků jako Rakouské Nizozemí. A konečně na konci 18. století byla Belgie připojena k Francii. Další významná událost v historii země se odehrála roku 1815. Na Vídeňském kongresu velmoci rozhodly o tom, že se Belgie stala součástí Království spojeného Nizozemí. Definitivní samostatnost země získala roku 1830, kdy vyhlásila nezávislost jako suverénní království. Během obou světových válek byla Belgie okupována nacistickým Německem. Společně s mírem přišel i hospodářský rozmach země a hlavní město Brusel se stalo sídlem významných organizací (Evropská unie, NATO). Rostoucí národnostní napětí mezi Vlámy a Valony vyústilo v roce 1980 ve vyhlášení federace (federalizace země), kdy Vlámsko a Valonsko získalo autonomii zatímco třetí region Brusel zůstal dvojjazyčný. Tato změna byla v roce 1993 potvrzena i změnou ústavy.

Geografie Geomorfologicky se Belgie dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu v centrální části Belgie, a na hornaté Ardenny na jihovýchodě země. Nížiny při pobřeží sestávají převážně z písečných dun a tzv. polderů. Centrální rovina zabírá většinu Belgie. Je to jemně zvlněná oblast s úrodnou půdou, protkaná sítí mnoha vodních toků – mezi nejvýznamnější patří Mása a Šelda. Třetí oblast, Ardenny, je hornatá a zalesněná, s nepříliš úrodnou půdou a nevhodná pro zemědělství. Částečně zasahuje i do severní Francie. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie, Signal de Botrange, o výšce 694m. Belgické klima je přímořské, spadá do mírného podnebného pásu. Srážky jsou časté ve všech ročních obdobích. Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění (jedné z nejvyšších na světě) a ke svému umístění, musí Belgie čelit vážným ekologickým problémům. Například zpráva z roku 2003 tvrdí, že kvalita říční vody v Belgii je nejhorší v Evropě a jednou z nejhorších ze 122 zkoumaných zemí světa.

Politické uspořádání V čele celého státu stojí král (Albert II.) a dvoukomorový parlament (senát a sněmovna reprezentantů), který má na starostí otázky týkající se celého království, jako například finance nebo otázky zahraniční politiky. Vláda byla v roce 1993 decentralizovaná a byly ustaveny tři regionální vlády, jedna pro vlámsky hovořící oblast, druhá pro frankofonní oblast a třetí pro hlavní město Brusel. Král má podle ústavy roli hlavy státu, roli reprezentační a diplomatickou, podepisuje a vyhlašuje zákony, jmenuje ministry, podepisuje mezinárodní smlouvy a má právo udělit milost. Belgii tvoří 3 regiony: Vlámský region Valonský region Bruselský region

Hospodářství HDP: 325 mld. USD Tvorba HDP: 72% služby, 26% průmysl, 2% zemědělství  Inflace (2005): 2,8% Hospodářský růst: 1,5% Nezaměstnanost (2005): 8,4% Doprava: 3 437km železnice, 145 774km silnice Zemědělství - sklizeň: pšenice, oves, ječmen, brambory, cukrová řepa, zelenina, ovoce Zemědělství - chov dobytka: skot, prasata, drůbež Průmysl - těžba: uran, lignit Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 40,01 %, jaderné 58,33 %, vodní 0,42 %, ostatní 1,24 %

Obyvatelstvo Belgie má vysokou hustotu zalidnění (342 obyv. na km²), v Evropě má vyšší pouze Nizozemsko a několik malých států, jako např. Monako. Nejvyšší hustotu zalidnění má oblast známá jako „vlámský diamant“, kterou vymezují aglomerace Bruselu, Antverp, Gentu a Lovaně. Další velká města jsou Lutych, Charleroi, Mons, Kortrijk, Bruggy, Hasselt a Namur. Nejnižší hustotu zalidnění mají Ardenny. Dne 1. ledna 2006 žilo v Belgii 10 511 382 lidí, z toho 6 078 600 ve Vlámsku, 3 413 978 ve Valonsku a 1 018 804 v Bruselském regionu. Belgie má velmi vysokou míru urbanizace – ve městech žije 97,2 % obyvatel (2005). Značnou část belgické populace tvoří Vlámové (58 %) a Valoni (31 %). Zbývajících 11 % představují příslušníci dalších evropských národů (zvláště Italové, Francouzi a Němci), ale také přistěhovalci ze severní Afriky (zejména z Maroka a Alžírska) a z Turecka. Po jazykové stránce je Belgie nejednotná. Nizozemsky mluví přibližně 60 % obyvatel, francouzsky 40 % a německy necelé 1 %. Brusel, ve kterém žije 8 % obyvatel, je oficiálně bilingvní (francouzsko-nizozemský). Původně se v Bruselu mluvilo převážně nizozemsky, avšak poté, co Belgie získala roku 1830 nezávislost, převládla v hlavním městě francouzština, která byla jediným oficiálním jazykem. Jak vlámština (belgická varianta nizozemštiny), tak belgická francouzština vykazují drobné rozdíly ve slovní zásobě a sémantice oproti variantám užívaným v Nizozemsku a ve Francii. Mnoho lidí stále mluví dialekty nizozemštiny, naopak valonsky se mluví příležitostně a používají ji zejména starší lidé. Odhaduje se, že 98 % dospělé populace je gramotných. Školní docházka je povinná od šesti do osmnácti let, ale mnoho Belgičanů studuje až do 23 let. V rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) má Belgie 3. nejvyšší procento lidí ve věku 18–21 let zapsaných na vyšší školu nebo univerzitu.

Mapy