Imigranti na trzích práce v EU Jan Pavel MF ČR – oddělení 314

Co nás zajímá? Mění se v čase struktura imigrace? Jsou pracovní trhy schopny začlenit imigranty? Odměňují pracovní trhy imigranty stejně jako domácí pracovníky? Jaký má vliv doba pobytu na začlenění na pracovním trhu?

Metodický přístup Výsledky empirických studií prováděných v zemích EU (případně OECD) za posledních 25 let Zaměření především na základní charakteristiky trhu práce (nezaměstnanost, mzdy). Neřešeny fiskální dopady (dlouhodobá udržitelnost veřejných financí apod.).

Čistá imigrace v letech 1960-2004 (mil. osob) Zdroj: EC (2006)

Imigrace do EU Rostoucí trend (zejména v případě EU-15) U nových zemí lze sledovat postupný přechod do pozice „čistých příjemců“ (otázkou ale je, jak se projeví postupné otvírání pracovních trhů ve starých zemích) Ve většině zemí se však mění vzdělanostní struktura imigrantů – roste podíl vysokoškoláků ale také těch bez vzdělání Z hlediska důvodu imigrace převládá ve většině zemí stěhování za rodinou. Práce je až na druhém místě.

Podíl na populaci a pracovní síle Zdroj: EC (2006)

Poměr zahraničních osob na pracovní populaci (%) Zdroj: EC (2006)

Kde jsou zaměstnáni? (%) Pozn.: Tučné hodnoty označují sektory, kde je míra zaměstnanosti imigrantů vyšší než v případě domácích pracovníků. Zdroj: EC (2006)

Vliv imigrantů na míru nezaměstnanosti Zdroj: EC (2006)

Ale míra nezaměstnanosti mezi imigranty je vyšší! Zdroj: OECD (2006)

Zejména u lidí s nízkým vzděláním Zdroj: OECD (2006)

Vliv institucionálního rámce? Sociální transfery Zdroj: OECD (2006)

Vliv institucionálního rámce? Pracovní legislativa Zdroj: OECD (2006)

Daří se integrace? Obecně se ukazuje, že poměr zahraničních pracovníků neovlivňuje míru nezaměstnanosti v dané zemi. Imigranti s nízkou kvalifikací většinou obsazují místa, o která nemají „domácí“ zájem. I přesto však trpí relativně vysokou nezaměstnaností. Poměr těchto imigrantů však roste! Obecně jsou také odměňováni nižšími mzdami než domácí. Jak to ovlivňuje čas?

Uzavírá se mezera v zaměstnanosti? Rakousko (zaměstnanost): 0-5 let: -34% 6-10 let: -10% více než 10 let: -2% Španělsko (nezaměstnanost): Do jednoho roku: –14% Po třech letech: +10%

Uzavírá se mezera ve mzdách? Německo: do jednoho roku: -62% 10 let: -35% 23 let: 0% Rakousko: do 15 let: -23% nad 15 let: -5% Itálie do 15 let: -30% nad 15 let: 0%

Ale u imigrantů z nečlenských zemí… Zdroj: OECD (2006)

…to jde velmi pomalu. Zdroj: OECD (2006)

Závěry Dlouhodobě se postupně uzavírá mezera v nezaměstnanosti i mzdách. Tento proces je ale velmi pozvolný (zejména u imigrantů ze nečlenských zemí) a nerovnoměrně rozložen podle vzdělání. I v případě dětí imigrantů (imigrace druhé generace) se u nízko-kvalifikovaných skupin tato mezera většinou zcela neuzavře. (Důvodem je problém s jejich vzděláváním.) Pracovní aktivitu imigrantů negativně ovlivňují vysoké hodnoty čistých měr náhrady a přísná pracovní legislativa.

Možné implikace pro ČR Dlouhodobě se bude zřejmě zvyšovat poměr imigrantů s nízkou vzdělaností. Ti jsou obecně citlivější na hodnoty čistých měr náhrady, které jsou v ČR relativně vysoké. Je nutné věnovat pozornost vzdělávání „imigrantů druhé generace“.