DI3MK_EPP1 Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 podzim 2013

Přehled témat (osnova): Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Přehled témat (osnova): Systémový pohled na podnik Vývoj strategického řízení a jeho cíle Obsah marketingové komunikace Základní komunikační modely Nástroje marketingové komunikace Marketingový výzkum jako předpoklad poznání potřeb zákazníků Typy výzkumů a jejich metody Společenské a ekologické aspekty marketingu a podnikání obecně Logistika jako průřezová činnost v podniku a její cíle Logistika v oblasti nákupu a výroby Distribuční logistika Personální management Finanční řízení a rozhodování v podniku Řízení dodavatelských řetězců Řízení vztahů se zákazníky Vývoj využití počítačů v podnicích

Příklad na úvod Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Rozhlížejte se ve svém prostředí v tuto chvíli tak dlouho dokud neuvidíte nějaký světelný zdroj (žárovku, zářivku nebo něco podobného). Otázka pro Vás zní: „Jakou dobu vyžaduje tento světelný zdroj (v evropském průměru), než jsou svezeny jeho části na jedno místo, než je zdroj vyroben, zabalen, opět rozbalen, zamontován a než se tam, kde nyní nachází, poprvé rozsvítí?“ Trvalo to : a) 50 minut? b) 22 hodin? c) 5 měsíců 29 dní? d) 6 měsíců? z pramene: VOLVO

Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Příklad na úvod

Příklad na úvod Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 „skutečná doba přípravy a zpracování“ (50 minut – odpověď a) „skutečná doba dopravy v rámci firmy i mimo ni“ (22 hodin – odpověď b) „doba skladování mezi jednotlivými zhodnocovacími kroky“ (5 měsíců 29 dní – odpověď c)

Logistický management Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Logistický management Logistický management je tou částí „supply chain management“ v rámci které se plánuje, implementuje a kontroluje efektivní dopřední a reverzní tok a skladování zboží, služeb a informací mezi body původu a bodem spotřeby za účelem splnění požadavků zákazníků.

Value chain vs. Supply chain Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Value chain vs. Supply chain Value chain Každý krok od těžby surovin po koncového zákazníka Konečným cílem je poskytnout maximum hodnoty koncovému zákazníkovi Supply chain Aktivity, pomocí kterých se materiál a subdodávky dostávají k dalšímu kroku ve výrobním procesu Termíny se užívají zaměnitelně

Logistický řetězec jako síť Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Logistický řetězec jako síť

Nákladové vazby mezi základními složkami marketingu a logistiky Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Nákladové vazby mezi základními složkami marketingu a logistiky Místo/úroveň zákaznického servisu Produkt Propagace Cena Náklady na vyřizování objednávek. Skladovací náklady Přepravní náklady Náklady na udržování zásob Množstevní náklady LOGISTIKA MARKETING

Klíčové logistické činnosti Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Klíčové logistické činnosti Zákaznický servis Prognózování / plánování poptávky Řízení stavu zásob Logistická komunikace Manipulace s materiálem Vyřizování objednávek Balení Podpora servisu a náhradní díly Stanovení místa výroby a skladování Pořizování/nákup Manipulace s vráceným zbožím Zpětná logistika Doprava a přeprava Skladování

Klíčové logistické činnosti Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Klíčové logistické činnosti Cílem organizace by mělo být, spíše než izolované sledování jednotlivých činností, snižování celkových nákladů na logistické činnosti jako celku.

Vztahy logistických činností a nákladů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Vztahy logistických činností a nákladů Náklady z nedostatečné úrovně zákaznického servisu (ztráta prodejních příležitostí) Přepravní náklady Skladovací náklady (změna počtu nebo umístění skladů) Náklady na vyřízení objednávky a informační systém Množstevní náklady (spojené se změnami v nakupovaných množstvích a se změnami ve výrobě) Přípravné náklady Ztráty kapacity manipulace s matriálem cenové rozdíly náklady na objednávky Náklady na udržování zásob (kapitálové, služby, skladování, rizika)

Definice zákaznického servisu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Definice zákaznického servisu Zákaznický servis je měřítko toho, jak dobře funguje logistický systém z hlediska vytváření užitné hodnoty času a místa pro určitý produkt, nebo službu. Proces, v jehož rámci jsou účastníkům dodávkového řetězce poskytovány přínosy z přidané hodnoty, a to nákladově efektivním způsobem. Představuje výstup logistického systému Nesmí být zaměňován se spokojeností zákazníků

Určení úrovně zákaznického servisu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Určení úrovně zákaznického servisu

Určení úrovně zákaznického servisu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Určení úrovně zákaznického servisu Cost Total cost curve Transportation, order processing, inventory carrying costs Lost sale cost Improved customer service(%)

Služby zákaznického servisu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Služby zákaznického servisu Předprodejní složky Prodejní složky Poprodejní složky Úroveň vyčerpání zásob Informace o stavu objednávky Složky cyklu objednávky Urychlení dodávek Přesuny zboží Přesnost systému Snadnost objednávání Zastupitelnost produktů Písemné prohlášení politiky zákaznického servisu Předání prohlášení zákazníkům Organizační struktura Pružnost systému Manažerské služby Instalace, záruka, úpravy, opravy, náhradní díly Sledování produktů Vyřizování reklamací, stížností, vrácené zboží Dočasná náhrada produktu

Překážky efektivního zákaznického servisu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Překážky efektivního zákaznického servisu Neschopnost odlišení specifických tržních segmentů podle typu služeb, které tyto segmenty vyžadují Příliš horliví obchodní zástupci Neinformovaný nebo nevzdělaný management

Definice nákupu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Nákup je činnost a proces vstupních podnikových toků materiálu, produktů a služeb. Nákupy znamenají pro většinu firem největší samostatný výdaj při podnikání Hodnota nákupů představuje cca 57 % objemu tržeb v sektoru průmyslové výroby 15% objemu tržeb v sektoru služeb

Důležitost vztahu odběratel - dodavatel Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Důležitost vztahu odběratel - dodavatel složitost dodavatelských řetězců kvůli zvýšeným požadavkům zákazníků, globalizaci, deregulaci rychlý přenos informací a dopravní technologie inovační management firmy kratší životní cyklus výrobku konkurenční tlak nejen na technologii, ale i na služby, nutí firmy k tomu, aby hledaly nové cesty k řízení dodavatelského řetězce při výrobě svých výrobků

Členění oblasti nákupu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Členění oblasti nákupu Nákup: Zahrnuje základní činnosti spojené s nákupem Správa evidence Výdej objednávek Každodenní řešení problémů Hlavní výběr dodavatelů a komunikace s nimi Pořizování: Širší oblast činností než „nákup“ Všechny nákupní aktivity Tvorba požadavků a specifikací služeb Řízení kvality dodavatelů Analýza trhu a tržní studie Řízení dodávek: Všechny nákupní a pořizovací činnosti Tvorba strategických, dlouhodobých plánů nákupu Nepřetržité zlepšování Podílení se na podnikové strategii Angažuje se ve vyhledávání nových dodavatelů

Nákupní problém podniku Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Nákupní problém podniku CENTRALIZACE Lepší koordinace s provozními odděleními Rychlost Efektivní využívání místních zdrojů Autonomie NEBO Větší specializace při nákupu Sjednocení požadavků Jednodušší koordinace a kontrola Efektivní plánování a výzkum DECENTRALIZACE

Přístupy k nákupu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 ODTAŽITÝ A NEPŘÁTELSKÝ DLOUHODOBÝ NA BÁZY SPOLUPRÁCE Cílem je řízení, průhlednost a sjednocení – dlouhodobý nákladový užitek Vztahy jsou dlouhodobého charakteru a zúčastnění jsou vzájemně závislí Orientováno na řízení dodávkového cyklu Vyžaduje nákup na více strategické úrovni Cílem je nákup zboží za co nejnižší cenu Vztahy jsou velmi obchodní Tradičně využíváno vertikálně integrovanými firmami Využíváno v minulosti, dokud nákup byl jen „provozní“ záležitostí

Hlavní otázky pořizování Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Hlavní otázky pořizování Co je třeba nakoupit, obstarat? Make or Buy? Volba nákupní strategie Analýza a výběr dodavatelů Hodnocení dodavatelů Rozvoj dodavatelů

„Make“ or „Buy“ ? Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Kalkulace nákladů vlastní výroby X dodavatelská cena Výhody cizí výroby: chráněné patenty, vzory, tedy nemožnost napodobení z hlediska nákladů dále: náklady nese dodavatel, odpadá zajištění speciálních materiálů, strojů, nižší skladovací náklady, v určitém případě nižší dopravní náklady, z hlediska kvality: zkušenost, znalost speciálních postupů, jsou k dispozici speciální stroje, vlastní vývoj a výzkum, Pozitiva vlastní výroby: výrobně-ekonomický tlak po uzavřenosti výrobního procesu, Z hlediska nákladů: ušetří se dopravné, odpadají skladovací náklady, možnost využití odpadu, máme lepší předpoklady pro kvalitu, lépe se zajišťuje materiál než výrobky (vlastní doprava a sklady), máme vlastní speciální požadavky,

„Make“ or „Buy“ ? Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Výhody cizí výroby: obecně výrobní zkušenosti, vlastnímu podniku umožňuje rozšíření prodeje: odpadá požadavek na nové pracovní síly, odpadá potřeba investic, lepší řešení lhůtového plánování, pružnost odbytu: možnost dodatečného zajištění, řešení požadavků zákazníků, menší finanční zatížení, elasticita výroby: je větší prostor pro změny, změna znamená jen změnu dodavatele Výhody vlastní výroby: máme zkušenosti, lépe využijeme kapacity a pracovní sílu, možnost rozdělení výroby do stupňů, z hlediska odbytu: možnost zvýšit množství, možnost manipulace s cenou, ochrana tajemství, včasná reakce na požadavky zákazníků, komplexní přístup k hospodárnosti výroby

Strategie zásobování výroby Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Strategie zásobování výroby Individuální zásobování v případě potřeby – potřebný materiál se pořizuje teprve tehdy, když se bezprostředně potřebuje. Předchází se tím tvorbě nákladů spojených s úroky, skladováním, vázáním kapitálu Pořizování zásob – cílem je dosáhnout rozsáhlé nezávislosti zásobování na výrobě. Spočívá v tom, že se vědomě udržují zásoby, aby se zabezpečila plynulost výrobního procesu tím, že se výroba stává nezávislou na dodavatelích nebo na dodavatelských vztazích. Zásobování synchronní s výrobou – S dodavatelem nebo s dodavateli se uzavírají dodací smlouvy, platné na delší časové období, které je zavazující, že budou dodávat požadované materiály vždy přímo do výrobního procesu v předem stanovených lhůtách. Dodávky jsou tedy určovány potřebami výroby. Skladování se pak vyskytuje pouze ve formě přechodného udržování zásob ve skladech.

Strategie zásobování výroby Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Strategie zásobování výroby Formy: Přímé odvolávky (JIT)– probíhá zadání konkrétních materiálových požadavků na dodavatele tehdy, jakmile se u odběratele vyskytnou skutečné objednávky od zákazníků a z nich odvozené výrobní nebo montážní příkazy Umístění dodavatelů v provozní blízkosti odběratelů (JIT) – jedním z prvních modelů zásobování Just-In-Time bylo zásobování firma Damler-Benz sedadly vyráběných firmou Recaro. Společné řízení zásob- model přímého zásobování synchronního s výrobou nebo montáží má svá omezení zejména při velké prostorové vzdálenosti dodavatele od odběratele, výrazné velkého mnohotvárnosti typů a součástí nebo výrobních strukturách dodavatele, které nejsou vhodné pro zásobování v systému Just-In-Time. V těchto případech se v poslední době začínají aplikovat ojedinělé modely spedičních skladů, jejichž cílem je mezipodniková optimalizace materiálových toků podle nákladových kritérií a redukování mnohotvárnosti informačních propojení

Co dělá dobrého dodavatele Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Co dělá dobrého dodavatele Poctivý a čestný Odpovídající tovární zařízení a know-how Dokáže dodržet specifikaci, požadované množství a rozvrh Zdravá finanční situace Rozumné ceny Progresivní způsob řízení Vědomý si neustálého zlepšování Ví, že nejlépe si slouží tím, že dobře slouží svým zákazníkům Professor Wilbur England, Harvard University

Průběžné hodnocení dodavatelů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Průběžné hodnocení dodavatelů Neformální hodnocení Jednoduché Nízká hodnota Náhodné nákupy Odzkoušení dodavatelé Formální hodnocení a rating Komplexní nákupy Vysoká hodnota Noví, dosud neznámí dodavatelé

Rozvoj vztahů s dodavatelem Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Rozvoj vztahů s dodavatelem Každá činnost nakupujícího podniku, která má za cíl zlepšit výkonnost dodavatele a jeho schopnost plnit požadavky podniku Příklady: Pobídky Podněcování konkurence Školení, „zapůjčení“ vedoucích pracovníků Zapojování dodavatelů do výrobního procesu/do tvorby výrobního procesu Podnikový tým pro podporu rozvoje dodavatelů Soutěže kvality

Základní funkce skladování Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Základní funkce skladování Přesun Přejímka zboží Transfer nebo ukládání zboží Kompletace zboží podle objednávky Překládka zboží (cross-docking) Odeslání/expedice zboží Uskladnění Přechodné Časově omezené skladování Přenos informací

Skladování Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Distribuční centrum Modernější termín Zdůrazňuje „tok“ a „pohyb“ Podporuje rychlost pohybu produktu Přesněji charakterizuje dnešní logistické prostředí Sklad Obecnější pojem, zdůrazňuje statickou stránku skladování Základní funkce Pohyb Uskladnění Vytváří užitek Času Místa

Sled rozhodování o skladování Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Sled rozhodování o skladování Měli bychom používat sklad? Jaké formy by měly být užity? (soukromé/veřejné) Jaká by měla být velikost a počet využitých skladů Kde by měly být umístěny? Jaké by mělo být uspořádání skladu?

Veřejné sklady Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Výhody: Uchování kapitálu Schopnost zvyšovat kapacitu skladového prostoru Snížení rizika Efekty z rozsahu Pružnost Daňové výhody Přesné znalosti nákladů na uskladnění a manipulaci Minimalizace potenciálních sporů se zaměstnanci Nevýhody: Komunikační problémy kvůli nekompatibilitě Nedostatek specializovaných služeb Dostatečný skladový prostor nemusí být vždy k dispozici

Soukromé sklady Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Výhody: Míra kontroly Pružnost uspořádání Méně nákladné (v LR) Lepší využití lidských zdrojů Daňové přínosy Nekvantifikovatelné přínosy Nevýhody: Nedostatek pružnosti Finanční omezení Návratnost Daňové otázky

Umístění skladů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Mikro přístup Kvalita a výběr dopravců Kvalita a množství prac. sil Cena pracovní síly Cena a kvalita pozemků Potenciál pro rozšíření Charakter veřejného prostředí Daňová struktura Př.: „Kde přesně v ČR?“ Makro přístup Strategie orientovaná na trh Na výrobu Středové umístění Uprostřed V těžišti Př.: „Bude to v ČR!“

Řízení oblasti materiálu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Řízení oblasti materiálu Nízké náklady Vysoká úroveň servisu Zajištění kvality Nízká úroveň vázaného kapitálu Podpora ostatních funkcí

Součásti řízení materiálu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Součásti řízení materiálu Nákup a obstarávání Řízení výroby Vnitřní logistika Skladování (u surovin méně náročné – otevřený prostor) Data a informační systémy Plánování a řízení zásob (při řízení materiálů stejné metody jako u zásob) Prognózování (výsledky jiných podnikových útvarů, jsou vstupem pro řízení materiálů) Likvidace materiálů

Systémy řízení materiálových toků Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Systémy řízení materiálových toků Systémy Kanban/Just-in-time Kanban (Toyota Production System) JIT & JIT II Systémy MRP Plánování materiálových požadavků (MRP I) Plánování výrobních zdrojů (MRP II) (=MRP I +plán požadavků na zdroje + řízení dílen+nákup) Systémy DRP Plánování požadavků na distribuci (DRP I) Plánování distribučních zdrojů (DRP II) (=DPR I+ plánování klíčových zdrojů

Just-In-Time Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Propojuje nákup, výrobu a logistiku Cíl výroba vysoce kvalitních výrobků vysoká úroveň produktivity nižší stav zásob rozvíjení LR vztahů s dodavateli Tajemství – eliminovat čas a prostoje Používání scannerů a čárkových kódů

Synchronizační metoda JIT a ABC Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Synchronizační metoda JIT a ABC Uspořádání zásobovacích řetězců Přímé dodávky rámcová dohoda – roční kontrakty – čtvrtletní rámcové smlouvy s měsíční aktualizací Prostorová blízkost – dodavatele a odběratele Zásobování – neuplatňuje se na celý sortiment, ale diferencovaně - ABC

Problémy JIT Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Plánování produkce podniku (JIT nemusí být vhodná, když výrobní plán rovnoměrný a když vysoké ztráty z výpadku nebo zpomalení výroby) Výrobní plány dodavatelů (menší série a menší objem dodávek-vyšší ceny) Geografická poloha dodavatelů (se vzdáleností pravděpodobnost kolísání dodacích dob roste) Odpor zaměstnanců Nedostatečná podpora podnikových systémů Přesun zásob na dodavatele Růst dopravy a environmentální vlivy

MRP Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Vstupy: hlavní plán výroby, kusovníky, databáze zásob. Vhodné: Pro přerušovanou výrobu nebo zakázkové operace (spotřeba materiálů proměnlivá) Když potřeba materiálu odvislá od jiné skladové položky nebo od finálního výrobku Pokud je ochota zpracovávat objednávky na týdenní bázi Ale: nezohledňuje náklady na pořízení matriálů Častější objednávání menších množství – dražší, nejsou množstevní ceny

Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 ABC analýza

Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek víkendu! Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek víkendu!