Orientace v principech, možnostech a praktickém využití počítačových sítí

Síť peer-to-peer V překladu „rovný s rovným“ Síť je tvořena jednotlivými stanicemi (počítači, které si jsou rovné) – počítače si navzájem nabízejí své služby, zpřístupňují si určité složky, nebo je dovolen tisk na jedné tiskárně více stanicím Výhody: správu sítě zvládne i nováček, není potřeba kupovat servery ani síťové operační systémy Nevýhody: při velkém počtu stanic je těžké udržet přehled o umístění dat, která jsou málo chráněná proti zneužití, nastavení přístupových práv je jednoduché, ale tím i méně bezpečná, navíc se musí aplikovat na všech stanicích, což je v mnoha případech neproveditelné Síť peer-to-peer je vhodná pro menší propojení počítačů (kanceláře, malé firmy. Horní hranice se uvádí na 10 stanic.

Síť klient-server Server – v překladu „sluha“, je bod (stanice, počítač), kde se soustřeďují data, služby, údaje o počítačích. Tento bod je důkladně zabezpečen a nabízí služby všem počítačům v síti (klientů). Serverový operační systém – organizuje ukládání dat, přiděluje práva k složkám a souborům, vede evidenci o tom, kdo se může přihlásit a jaké bude mít pravomoce. Výhody: vysoké zabezpečení dat, přehlednost, snadná konfigurovatelnost Nevýhody: finanční náklady na nákup serveru a operačního systému, nutnost mít kvalifikaci na práci se serverem nebo kvalifikovaného pracovníka Serverové operační systémy: Microsoft Windows Server 2003, Novell, …

LAN Local Area Network Jsou omezeny na jedno místo – podnik, místnost, budova Zajišťují sdílení lokálních prostředků (tiskárny, data, aplikace) Pro přenos dat se používají kabely, WiFi

WAN Wide Area Network Rozlehlejší sítě, které se skládají ze sítí LAN Spojování speciálními linkami, nebo bezdrátově Rozlehlost může být od městských až po kontinentální sítě (nejznámější celosvětovou sítí je Internet) Pro propojení podsítí se využívají nejčastěji telekomunikační linky

Kabeláž Koaxiální kabel Kroucená dvojlinka (Twisted pair cable) Používány převážně v dřívějších dobách Kroucená dvojlinka (Twisted pair cable) Odvozena od telefonního kabelu, skládá se z 8 kabelů (tvoří 4 páry) Elektrický signál je náchylný na rušení -> kroucení kabelu Nejčastěji kabely kategorie 5 (přenosové rychosti do 100Mb/s) a 5e (přenosové rychlosti v Gb/s) Nové kabelové standardy 6 a 7 Zakončena koncovkou RJ-45

Optický kabel (Fiber optic cable) Data jsou přenášena světelnými impulsy ve světlovodivých vláknech (minimálně dvě vlákna – pro každý směr jedno) Lze jimi přenášet na obrovské vzdálenosti, vysoká kapacita přenášených dat a odolnost proti elektromagnetickým rušením Mnohovidové kabely Původní paprsek je rozdělen na více světlených částí – vidů (na konci kabelu se poté provede součet a dostaneme původní informaci Jednovidové kabely Malý index lomu mezi jádrem a pláštěm Kabelem prochází jen jeden paprsek, má lepší optické vlastnosti, vyšší přenosovou kapacitu, dokáží přenést signál na delší vzdálenosti, ale jsou dražší Koncovky - kulatý konektor ST a hranatý konektor SC Příslušenství Převodník – převádí elektrické impulsy na světelné a naopak Konvertor – dovoluje napojit optický kabel na kroucenou dvojlinku

Bezdrátové spojení Přenos dat „vzduchem“ – pomocí elektromagnetických vln Nejčastěji se používá v domácnostech nebo budovách, kde by zavádění kabelů bylo příliš nákladné Síťové prvky: Klient Wi-Fi přijímač (vestavěný – laptop, nebo v rámci síťové karty) – může být i v rámci routeru nebo antény, která poté rozvádí signál v podobě dat do sítě LAN (např. firma Ubiquiti) Přístupový bod Wi-Fi router, vysílač, anténa (firma Ubiquiti)

Síťová karta Slouží k propojení počítačů v síti (mezi sebou, k připojení k routeru) V dřívějších dobách síťové karty s koaxiálním konektorem, v dnešní době zdířky na koncovky RJ-45, optické kabely a antény pro bezdrátové připojení

Aktivní prvky Zesilovač – zesiluje signál Převodník – převádí signály mezi různými druhy kabelů Rozbočovač (hub) – rozvádí signály do všech větví sítě Most – filtruje pakety Switch – propojuje komunikační stanice Směrovač – směruje pakety (router) Brána – propojuje dvě rozdílné sítě

Rychlosti přenosu Starší typy kabelů a síťových prvků dovolovaly přenosové rychlosti minimálních hodnot, které se díky rozvoji techniky a velikostí souborů musely také zvýšit. Příchodem kroucené dvojlinkyse mohla rychlost vyšplhat až na v té době neuvěřitelných 100 Mbit/s. Změnou standardu zapojení se poté dalo docílit i rychlostí dosahujících 1000Mbit/s (dnes až 10 Gbit/s). V dnešní době díky technologiím optických kabelů lze dosáhnout rychlostí až 111 Gbit/s.

Ethernet Nejrozšířenější standard sítí LAN Lze použít různé topologie a kabely Značení: Na prvním místě stojí číslice (vyjadřuje rychlost, se kterou se pracuje), za ní stojí slovo vyjadřující signalizační metodu (většinou slovo BASE), na konci je písmeno popisující typ kabelu (F – optický kabel, T – nestíněná kroucená dvojlinka) Normy: Ethernet (pro rychlost 10 Mb/s) Fast Ethernet (pro rychlost 100 Mb/s) Gigabitový Ethernet (pro rychlost 1000 Mb/s) 10GB Ethernet – přenosová vzdálenost až 40 km u jednovidového kabelu Příklady: 10BASE-5 (tlustý Ethernet) – základ tvoří koaxiální kabel a sběrnicová topologie 1000BASE-X – optický kabel

Výhody sítí Jednoduché sdílení dat mezi počítači, ať již „napřímo“ nebo pomocí Internetu Ovládání různých komponent (například tiskárny) z jednoho místa pro více uživatelů (nemusíme přenášet tiskárnu zvlášť ke každému počítači) Při připojení k síti Internet možnosti stahovat, sdílet data, sledovat on-line přenosy, komunikovat s přáteli, získávat informace Ukládání dat na online úložiště (zálohování) Centrální informační systémy – evidence určitých druhů informací

Zabezpečení sítě Pokud vytváříme ku příkladu bezdrátovou síť, je dobré zvolit si (například v základním nastavení routeru) heslo, které bude bezpečné a složité, aby se k nám nikdo nemohl nabourat. Existuje několik typů zabezpečení, která se od sebe liší délkou a typy znaků, které se zde objevují, například WPA (Wi-Fi Protected Access) - heslo musí obsahovat 8 až 63 tisknutelných americký standartních znaků pro výměnu informací nebo 64 šestnáctkových číslic Zabezpečení vlastního počítače funkcí sdílení informací

Zdroje HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 3., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0892-9. Google.com wikipedia.com