Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : 5. Příprava dřeva - SUŠENÍ DŘEVA

5.1.9 Přirozené sušení Přirozené sušení je sušení řeziva uloženého v hráních na volném prostranství, případně v zastřešených skladech. Slouží zejména pro předsoušení řeziva. Při přirozeném sušení se využívají klimatické podmínky. Proudění vzduchu zajišťuje vítr. Vzduch proudící kolem dřevní hmoty přijímá ze dřeva část vlhkosti a odvádí ji mimo hráň. Sluneční teplo snižuje relativní vlhkost vzduchu a zvyšuje jeho sušící schopnost. Při dešti se zvyšuje vlhkost vzduchu, klesá jeho teplota a sušící schopnost. Teplotu a vlhkost vzduchu při přirozeném sušení nemůžeme ovlivnit. jediná podmínka, kterou lze při přirozeném sušení částečně řídit, je proudění vzduchu (hustotou uložení řeziva, nasměrováním hráně bokem ke směru převládajících větrů, vzdáleností hrání a vytvořením dostatečně širokých prostorů pro proudění vzduchu mezi hráněmi).

Přirozené sušení Vzduch se v hráni pohybuje dvěma směry, a to vodorovně a svisle. Vodorovné proudění vzduchu zajišťuje vítr, který vstupuje do boku hráně a proniká do ní mezerami mezi vrstvami řeziva. Při nesprávné orientaci hráně proudí vítr na čela řeziva a prokladky mu zabraňují do hráně vstupovat. Proudění vzduchu lze ovlivňovat i orientací střechy. Při ukládání řeziva v jarních a letních měsících se hráň zastřešuje tak, aby čelo střechy bylo orientováno proti převládajícímu směru větru a vítr vstupoval do hráně. V zimních měsících se střecha pokládá opačně, aby studený a vlhký vítr, který přináší déšť a sníh, příliš do hráně nevstupoval. Svislé proudění vzduchu nastává v důsledku toho, že teplý a suchý vzduch, který proudí ve dne do hráně shora a zboku se zvlhčuje, ochlazuje (zvyšuje se v něm hmotnost vodní páry), klesá dolů a opouští hráň spodem. Dřevo se ve dne ohřívá a vzhledem k jeho akumulační schopnosti se v hráni udržuje značné množství tepla. Proto chladnější vzduch, který večer a v noci vstupuje do hráně, se v ní ohřívá a pohybuje se směrem nahoru.

Přirozené sušení Přirozené sušení je zdlouhavé. Doba sušení závisí na ročním období, počasí, druhu a tloušťce řeziva, hustotě jeho uložení a počáteční vlhkosti. Ani při nejpříznivějších letních podmínkách se však dřevo na volném prostranství nevysuší více než na 18 % vlhkosti. Řezivo se obvykle přirozeně předsouší na 20 až 30 % a potom se uměle dosouší v sušárnách. Vysoušecí doby jsou stanovené na základě dlouhodobých zkušeností a jsou uvedeny v sušících tabulkách. Například pro vysušení jehličnatého a tvrdého listnatého (bukového) řeziva z počáteční vlhkosti 70 % na konečnou vlhkost 20 % platí přibližné vysoušecí doby:

5.1.9.1 Sklad řeziva Pro sklad řeziva je nejvhodnější suché větrné místo přístupné ze všech stran větrům. Plocha skladu musí být zbavena veškeré vegetace, protože rostliny udržuj í vlhkost. Terén musí být vyrovnaný a musí být zajištěn odvod srážkové vody, například mírným sklonem plochy pod hráněmi, žlábky po okrajích hráni s mírným sklonem pro odtékání vody směrem ke kanalizaci, apod. Povrch plochy musí být zpevněn nejlépe betonem, nebo aspoň vrstvou štěrku. Asfaltový podklad není vhodný, protože se na něm po dešti dlouho drží voda (v loužích). Vzhledem k hořlavosti dřeva je důležité dodržování protipožárních předpisů a vybaveni skladu hydranty apod. Plocha velkých skladů má být pro snadnější manipulaci a přehlednost rozdělena na více částí (pole, oddělení, skupiny hrání). Mezi nimi musí být dostatečně široké oddělovací ulice - linie, které odpovídají protipožárním předpisům. Ve skupině hrání bývá podle velikosti skladu 6 -16 hrání. Šířka ulic (linií) mezi skupinami hrání má být 3-5 m, uličky mezi hráněmi mají být široké nejméně l m. Celý sklad má být oplocen drátěným pletivem do výšky aspoň 180 cm. Při uskladňování řeziva různé tloušťky se ukládá na návětrnou stranu skladu řezivo tenčí a na závětrnou stranu (do středu skladu) řezivo tlustší (v tlustším řezivu se vytvoří větší vlhkostní spád, musí se sušit mírněji). Při společném skladováni jehličnatého a listnatého řeziva se na závětrnou stranu ukládá listnaté řezivo. Sklady řeziva jsou vybaveny mechanizačními prostředky, obvykle vysokozdvižnými vozíky s čelními nebo bočními vidlicemi.

5.1.9.2 Stavba hrání Hráně se staví na základy z betonových podstavců, které mají být vysoké nejméně 400 mm, aby pod nimi dostatečně proudil vzduch. Podstavce vyšší než 600 mm se však nedoporučují, protože snižují stabilitu hráně. Spodní vrstva řeziva by měla být aspoň 500 mm nad úrovní terénu. Čím vyšší je prostor pod hráněmi, tím rychleji se odvádí ochlazený zvlhčený vzduch klesající pod hráň. Podstavce mají obvykle tvar komolého jehlanu s rozměry spodní podstavy 400 x 400 mm, horní plochy 200 x 200 mm. V horní ploše bývá výřez pro podkladový hranol. Vzdálenost podstavců od sebe závisí na tloušťce ukládaného řeziva. Při ukládání tenkého řeziva jsou středy podstavců po délce hráně vzdáleny od sebe nejvýše 100 cm, u tlustšího nejvýše 150 cm. Vzdálenost středů podstavců v šířce hráně je obvykle 130 cm. Nejčastěji se stavějí dvojhráně se společným základem. Na betonové podstavce se pokládají impregnované podkladové hranoly. Rozměry jejich příčného průřezu závisí na výšce hráně (hmotnost, kterou musí nést). Průřez hranolů při výšce hráně do 4 m je 100 x 120 mm, pro vyšší hráně je průřez 140 x l60 mm. Na podklady se ještě ukládají proklady, aby se zmenšila styčná plocha podkladu s řezivem a nebylo omezeno vypařování vlhkosti ze spodní plochy řeziva.

Stavba hrání Rozlišujeme dva typy hrání, a to kmenované hráně a běžné pravoúhlé hráně krabicového tvaru. Do kmenované hráně se ukládá čerstvě nařezané neomítané řezivo do tvaru kmene. V jedné hráni jsou obvykle uloženy dva kmeny se společným základem a společnými proklady. Do pravoúhlé hráně se ukládá omítané řezivo. Šířka hrání je nejvýše 200 cm, výška do 4 m při ručním ukládání a nejvýše 6 m při mechanizovaném ukládání. Délka závisí na délce řeziva. Pravoúhlé hráně mohou být i svazkové. Řezivo je uloženo ve svazcích vysokých kolem 1 m na paletách, které se na sebe vysokozdvižným vozíkem snadno ukládají (obr. 5.7). Obr.5.7. Druhy hrání Kmenovaná hráň Pravúhlá hráň (krabicová) 1 – betonový podstavec, 2 – podkladový hranol 3 – proklad

Stavba hrání

Stavba hrání Řezivo se ukládá pravou stranou nahoru (příčný průřez se bortí do žlábku). Jednotlivé vrstvy řeziva se oddělují proklady zhotovenými ze zdravého vysušeného řeziva, obvykle smrkového nebo jedlového (měkké dřevo, které nezpůsobí otlačení řeziva). Tloušťky prokladů jsou 18-24 mm, šířky 40-60 mm. Délky závisí na šířce hráně. Tloušt'ka všech prokladů v každé vrstvě musí být stejná, aby nedocházelo k podélnému borcení řeziva. Proklady musí být uloženy ve všech vrstvách přesné nad sebou (nebezpečí borcení řeziva). Krajní proklady mají lícovat s čely řeziva, nebo mírné přes čela přečnívat (asi o 20 mm), aby bránily jejich přesušen( a tvorbě čelních trhlin. Přečnívající proklady stíní čela řeziva (především tvrdého listnatého) před slunečním zářením. Mezi jednotlivými kusy řeziva v každé vrstvě se nechávají mezery, které vytvářejí svislé tahy pro proudění vzduchu v hráni. Šířka mezer se volí v závislosti na druhu řeziva, jeho náchylnosti k zapaření a modrání apod.. Většinou bývá v rozsahu jedné pětiny až jedné poloviny šířky sušeného řeziva. Při okrajích hráně jsou obvykle mezery užší, směrem do středu hráně se jejich šířka zvětšuje, uprostřed hráně je nejširší mezera zvaná komín.

Stavba hrání Řezivo dodané do skladu se musí uložit do hrání v zimním období do 3 dnů. V jarním a letním období je doba uložení kratší, a to pro dřeviny náchylné na zapaření - borovici a buk do 24 hodin. Javor, který si má uchovat světlou barvu, se ukládá rovněž do 24 hodin, ostatní dřeviny do 48 hodin. Uložená hráň se musí zastřešit. Střecha chrání řezivo před povětrnostními vlivy, proto má přečnívat přes hráň z každé strany nejméně o 15 cm. Může být z panelů zhotovených z vlnitého pozinkovaného plechu nebo z laminátu, případně panelů z řeziva pokrytých izolační lepenkou. Pro stékání srážkové vody má mít sklon asi 10 - 15°. Vyrovnané a zastřešené hráně se opatří tabulkou s údaji o druhu, rozměrech a množství řeziva v hráni, době uložení, atd.

5.1.9.3 Ochrana čel před popraskáním Řezivo větší tloušťky, zejména tvrdé listnaté, se musí chránit před vznikem čelních trhlin. Ochrana se provádí: přesahem krajních prokladů přes čela řeziva, ochranným nátěrem čel bílou latexovou barvou, která odráží sluneční paprsky, - přibitím tenkých prkének na čela fošen z dražších dřev. Prkénka zpomalují vysychání čel a zabraňují jejich přesušení; zaražením tzv. "S" háků - vlnovek z ocelového plechu do čel tlustých sortimentů, jako jsou trámy, pražce apod. Vlnovkami se v čele řeziva oddělí vlákna od sebe jen do malé hloubky. Oddělení vláken vyloučí možnost vzniku velkého napětí, které by mohlo způsobit mnohem hlubší trhliny.