Ghetta www.zlinskedumy.cz Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Ghetta Označení DUM VY_32_INOVACE_10_2_05 Autor Mgr. Ivana Mišurcová Datum 18.01.2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh 2.světová válka a dějiny Třetí říše Ročník kvarta, 3. ročník, septima www.zlinskedumy.cz

Ghetta ghetto – uzavřené židovské město, popřípadě čtvrť název je odvozen od jména ostrůvku v Benátkách – v 16.stol. byl benátským Židům přidělen malý zanedbaný ostrov – „ghetto nuovo“ ghetta byla hermeticky uzavřena - Židé byli izolováni od ostatního obyvatelstva vysokými zdmi, dřevěnými ploty, ostnatými dráty - ghetta hlídána jednotkami SS - většina ghett sloužila současně jako pracovní tábory - v rámci každého ghetta měli Židé svou vlastní samosprávu - finanční prostředky na provoz dostávali od Němců - panoval zde nedostatek místa, vody a potravin, otopu a léků - ghetta začala vznikat v letech 1940 – 1941, zejména na polském a ruském území - v ghettech Židé čekali na transporty do vyhlazovacích táborů největší ghetta – Varšava, Lodž, Lvov, Minsk, Krakov, Tarnov, Lublin, Riga, Kaunas, Vilnius, Grodno, Brest, Rovno, Terezín

Varšavské ghetto ve Varšavě existovala před 2.sv. válkou nejpočetnější židovská komunita na světě, žilo zde asi 350 000 Židů, v roce 1941 to už bylo 480 000 Židů v říjnu roku 1940 bylo Židům oznámeno, že se pro ně zřizuje ghetto, kam se musí všichni přestěhovat majetkové otázky se nijak neřešily v ghettu nastal po krátkém čase problém naprostého přelidnění deportace do Osvětimi a Treblinky započaly v létě roku 1942 v dubnu roku 1943 došlo ve varšavském ghettu k povstání : - do jeho čela se postavil Mordechaj Anielevicz - povstalci měli k dispozici málo zbraní - povstalci neměli naději na úspěch, ale sami si mohli zvolit způsob vlastní smrti

Varšavské ghetto [1]

Varšavské ghetto [2] [3]

Krakovské ghetto [4]

Krakovské ghetto [5]

Ghetto Terezín – „čekárna na smrt“ největší židovské ghetto mimo území Polska a SSSR jeho výstavba započala v listopadu roku 1941 jednalo se o sběrný tábor – měli sem být umístěni především čeští Židé čeští obyvatelé byli z Terezína vystěhováni v Terezíně panovaly mírnější podmínky – nacisté jej vydávali za „modelové ghetto“ často sem byli deportováni prominentní Židé – vědci, umělci ghettem prošlo během války asi 155 000 Židů – 35 000 z nich zemřelo přímo v Terezíně, a 87 000 dalších po deportacích do vyhlazovacích táborů docházelo zde k hromadným popravám – zejména v Malé pevnosti, která fungovala jako věznice pražského gestapa, důvodem přeplněný Terezín – (60 000 vězňů) v červnu 1944 Terezín navštívila delegace Mezinárodního červeného kříže – nacisté dočasně zřídili školu, lékárnu, kavárnu, hudební pavilon, zubní ambulanci, obchody, banku tříčlenná delegace mohla nahlédnout do zfalšované statistiky, mohli si promluvit s některými vybranými vězni v srpnu 1944 byl v Terezíně natočen podvodný propagandistický film Vůdce daroval Židům město, Terezín prezentován téměř jako lázeňské město

Heimy v Terezíně [6]

Ghetto Terezín základní kámen k Pevnosti Terezín byl položen 10.10. 1760 – za vlády Marie Terezie od počátku byla pevnost používána jako věznice v době 2. sv. války se z Terezína stal sběrný průchozí tábor pro židovské vězně Malá pevnost fungovala již v roce 1940 jako policejní věznice gestapa, jejím velitelem byl pověstný Heinrich Jöckel, po roce 1945 byl Jöckel a řada dozorců odsouzeni lidovým soudem k trestu smrti 24.11.1941 přijel do Terezína první transport z Prahy – 342 mužů mělo za úkol připravit město pro příchod velkého počtu vězňů první transporty vězňů směrem na Východ začaly v lednu 1942 Terezínem prošli také vězni z Německa, Rakouska, Nizozemí, Dánska, Slovenska, Maďarska esesáčtí velitelé ghetta : Siegfried Seidl, Anton Burger, Karl Rahm židovská Rada starších měla povoleno starat se o vnitřní záležitosti ghetta, ovšem museli akceptovat veškeré příkazy Němců muži, ženy a děti žili v táboře odděleně ve velkých ubikacích, kde bylo jen to nejnutnější vybavení – třípatrové postele, stůl, poličky, věšáky ghetto střežil zvláštní oddíl protektorátního četnictva v počtu asi 150 mužů

Život v Terezíně nedostatek potravin, vody, léků a dalšího zdravotnického a dezinfekčního materiálu, nevyhovující sociální zařízení, vši, štěnice, těžká práce pro všechny od 14 let snaha vytvářet v Terezíně samostatné domovy dětí a mládeže – tzv. heimy, asi 30 dětí tvořilo jeden domov, každý heim měl své vychovatele a pečovatele, někdy zajišťovali i tajnou výuku školních předmětů děti často hrávaly divadlo – hrálo se všude, v ubikacích, na půdách, ve sklepech, na dvorech, bylo nastudováno a provedeno mnoho uměleckých děl – např. dětská opera Brundibár, děti psaly básně, malovaly, založily časopisy – chlapci tajně vydávali časopis Vedem, česká děvčata vydávala časopis Bonaco více než 10 000 dětí bylo odvlečeno v transportech na Východ, naději na přežití měly jen ty děti, které zůstaly v Terezíně mrtví zpočátku pohřbíváni do země, do hromadných hrobů, později spalováni v krematoriu, popel mrtvých uložen v kolumbáriu, později sypán do řeky Ohře 5.9.1945 opustili Terezín poslední esesáci v závěru války byl do tábora díky nově příchozím vězňům zavlečen skvrnitý tyfus, v Terezíně vyhlášena karanténa, celé město se stalo lazaretem, ochranu a kontrolu nad vězni převzala Rudá armáda

Národní hřbitov Terezín [7]

Národní hřbitov Terezín [8]

Pomník obětem ghetta Terezín [9]

Úkoly pro studenty Vysvětli význam slova ghetto. Jak vypadal život v ghettu ? Jaká omezení platila ? V atlase si ukažte místa největších ghett v Evropě. V roce 1943 se vzbouřili Židé ve varšavském ghettu. Proč ? Kolik tisíc Židů prošlo během války Terezínem ? V červnu 1944 navštívila Terezín delegace Mezinárodního červeného kříže. V jaké souvislosti ? Jak vypadal život dětí v Terezíně ? Nacisté vydávali Terezín za tzv. modelové ghetto, dokonce natočili propagandistický film. Uveď jeho název.

Řešení Původně název odvozen od malého zanedbaného ostrůvku v Benátkách, který dostali v 16. století k užívání Židé – „ghetto nuovo“. Ghetta byla hermeticky uzavřena, byla hlídána jednotkami SS, nedostatek potravin, vody, léků, otopu, většina ghett sloužila jako pracovní tábory, v ghettech Židé čekali na transport do koncentračních táborů. Práce s atlasem – vyhledání měst, kde se nacházela nejvýznamnější ghetta. V roce 1943 se vzbouřili Židé ve varšavském ghettu, které bylo největším a nejvíce přelidněným evropským ghettem. Důvod – Židé si chtěli způsob smrti zvolit sami. Terezínem prošlo během války 155 000 Židů, 35 000 zemřelo v Terezíně, 87 000 bylo posláno do vyhlazovacích táborů. V letech 1943 a 1944 se již vědělo, jak probíhá vysídlení Židů, jaký je cíl židovských transportů, přesto se snažil Hitler mlžit a opět manipulovat s veřejným míněním. Věděl o plánované inspekci MČK do Terezína, proto se na ni pořádně připravil. Terezín představil jako lázeňské město. Inspektoři uvěřili a další inspekci do Osvětimi odvolali. Děti v Terezíně byly nesmírně statečné, žily v tzv. heimech, učily se, zpívaly, hrály divadlo, vydávaly své časopisy. O Terezíně byl natočen propagandistický film Vůdce daroval Židům město.

Knižní zdroje EMMERT, František. Holocaust. 1.vydání.Brno: Computer Press, 2006, 64 s. ISBN 80-251-1204-7. CHLÁDKOVÁ, Ludmila. Terezínské ghetto. 1.vydání.Praha: V RÁJI, 2005, 54 s. ISBN 80-86758--18-4. SADEK, Vladimír a kol. Židé - dějiny a kultura. Dotisk 1. vydání. Praha: Židovské muzeum, 1997, 136 s. ISBN 80-85608-17-0.

Zdroj - citace obrázků AMTHOR. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-270-0298-07,_Polen,_Ghetto_Warschau,_Mauer.jpg KNOBLOCH, Ludwig. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-134-0796-28,_Ghetto_Warschau,_Ghettopolizist,_Stra%C3%9Fenbahn.jpg CUSIAN, Albert. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_101I-134-0778-27,_Polen,_Ghetto_Warschau,_Stra%C3%9Fenszene.jpg KOCH. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_183-L25516,_Polen,_Bau_der_Mauer_f%C3%BCr_ein_Ghetto.jpg KOCH. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí CC-BY-SA na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_183-L25517,_Polen,_Ghetto_Krakau,_Eingang.jpg

Zdroj - citace obrázků MIAOW, Miaow. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01. 2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terezin_CZ_Ghetto_Museum_plaque_689.jpg TOBI.B. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stern-wp.jpg WEINGARTZ, Hans. commons.wikimedia.org [online]. [cit.18.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terezin_CZ_National_Cemetery_Theres2.jpg WEINGARTZ, Hans. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 18.01.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Terezin_CZ_menorah_at_Jewish_cemetery_Ter94.jpg