Matematika a její využití v geografii

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Proudění vzduchu v atmosféře
Advertisements

Výuka anglického, německého jazyka a matematiky na středních školách ve třídách s integrovanými žáky se specifickými poruchami učení pomocí informačních.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Klimatické faktory – 1. část
POČASÍ PODNEBÍ je okamžitý stav troposféry v určitém místě na Zemi, který lze vyjádřit pomocí tzv. meteorologických prvků je dlouhodobý stav troposféry.
Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
POČASÍ = aktuální stav atmosféry Počasím se zabývá věda: meteorologie
IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU - 6- podnebi_CR
ZŠ BYSTŘICE N. P., NÁDRAŽNÍ 615
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o Tato prezentace.
řešené soustavou rovnic
Atmosféra Země.
9 CELÁ ČÍSLA
Matematika a její využití v geografii
Násobíme . 4 = = . 4 = = . 4 = = . 2 = 9 .
Přírodní poměry v Evropě PODNEBÍ
Kdo chce být milionářem ?
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Jednotky délky a jejich převody 5. ročník
Geologický průvodce po Marsu
VY_32_INOVACE_INF_RO_12 Digitální učební materiál
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Matematika a její využití v geografii
Zábavná matematika.
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Letokruhy Projekt žáků Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální ve Šluknově.
VY_52_INOVACE_Z.6.24-atmosféra, počasí-prezentace
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
Základní škola Karviná – Nové Město tř. Družby 1383
projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ

Nejmenší společný násobek
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
Posloupnosti, řady Posloupnost je každá funkce daná nějakým předpisem, jejímž definičním oborem je množina všech přirozených čísel n=1,2,3,… Zapisujeme.
PYRAMIDA Opakování ČR 1. část.
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
SČÍTÁNÍ A ODČÍTÁNÍ V OBORU DO 100
PYRAMIDA Práce a energie
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
EDITOR BY: SPRESS 15. ledna ledna ledna 2015.
DĚLENÍ ČÍSLEM 7 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ
Vrstvy atmosféry.
ATMOSFÉRA Podnebné pásy prima.
Podnebí v ČR.
Strom po celý rok Jaro Léto Podzim Zima Adam Škoda Kalendář.
Afrika orientace na mapě VY_32_INOVACE_Ze z 2
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
Země jako planeta Lucie Racková KVA.
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Přednost početních operací
ATMOSFÉRA ZEMĚ Robert Řehák
VESMÍR SLUNEČNÍ SOUSTAVA.
Atmosféra Země, Atmosférický tlak
Podnebí ČR Igor Dostal.
Informace a fotografie
Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 2.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Atmosféra Adéla Hegarová.
Atmosféra Země a její složení
Atmosféra autor: Mgr. Jana Mikešová
Podnebí v ČR. Česká republika leží na severní polokouli v mírném pásu střídání 4.ročních období ČR leží ve středu Evropy, na rozhraní oceánského a pevninského.
Podnebí ČR.
Teplota vzduchu.
Jediná obyvatelná planeta naší sluneční soustavy.
Transkript prezentace:

Matematika a její využití v geografii A t m o s f é r a Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Obsah Doplňovačka Teplotní gradient Blesk a hrom Průměrná teplota Troposféra Klimadiagramy Anticyklona Cyklona Teplota – extrémní hodnoty Srážky – extrémní hodnoty

Doplňte text Troposféra je spodní vrstva atmosféry sahající do výšky v průměru 11 km, na pólech pouze 7 – 9 km, na rovníku přibližně 17 km. V horních vrstvách troposféry se pohybuje teplota od - 45° až - 65° C. Stratosféra sahá do výšky 50 – 60 km . Její součástí je ozonosféra ve výšce 25 – 35 km. Další vrstvou je mezosféra sahající do výšky 80 – 85 km. Následující vrstvou je termosféra (8 000 km). Okrajová vrstva se nazývá exosféra . Její horní hranice není přesně dána. 7-9 km mezosféra exosféra 25-35 km Troposféra 50-60 km Stratosféra

Teplotní gradient Na vrcholu Lysé hory byla změřena teplota - 4,3°C. Jaká je teplota v údolí v nadmořské výšce 700 m n.m. Teplotní gradient uvažujeme 0,65 °C. Lysá hora 1324 m n.m. Δt…rozdíl teplot Δt = (h2 – h1) : 100 . 0,65 Δt = (1324 - 700) : 100 . 0,65 = 4°C t = - 4,3 + 4 = - 0,3° C

Blesk a hrom V jaké vzdálenosti udeřil blesk, jestliže od záblesku do uslyšení hromu byl naměřen čas 8 sekund? (Rychlost světla počítejte pro zjednodušení 340 m. s-1. v = 340 m . s-1 t = 8 s s = ? s = v .t s = 8 . 340 = 2 720 m Blesk udeřil ze vzdálenosti přibližně 2 720 metrů.

Průměrná teplota Petra zaznamenala při svém pozorovávání na začátku března v určité hodiny tyto teploty. Určete průměrnou denní teplotu. 6 hod. 5,5°C, 7 hod. 6°C, 8 hod. 6°C, 9 hod. 8°C, 12 hod. 15°C, 13 hod. 17°C, 14 hod. 18°C, 15 hod. 20°C, 19 hod. 17°C, 20 hod. 16°C, 21 hod. 13°C, 22 hod. 10°C. Řešení: Pro výpočet jsou směrodatné hodnoty naměřené v 7 hodin, 14 hodin a 21 hodin (2x). t = (6 + 18 + 13 +13) : 4 = 12,5°C Jak se změní výpočet, jestliže Petra naměřila tyto hodnoty v dubnu? Jedná se o letní čas posunutý o 1 hodinu. Uvažujeme hodnoty naměřené v 8 hodin, 15 hodin a 22 hodin (2x). t = (6 + 20 + 10 +10) : 4 = 11,5°C

Troposféra Na rovníku je průměrná teplota cca 28°C, v oblasti jižního pólu - 20°C. Vysvětlete a dokažte, že v horních vrstvách troposféry je teplota přibližně stejná. Pro zjednodušení uvažujeme teplotní gradient 0,65 °C. Rovník: výška troposféry je cca 15 km. 1 km je rozdíl 6,5°C Teplota t = 28 – 15.6,5 = - 69,5°C Jižní pól: výška troposféry je cca 7 km. Teplota t = - 20 - 7.6,5 = - 65,5°C Troposféra na rovníku vlivem odstředivé síly dosahuje cca 17 – 19 km. Na pólech, kde je minimální odstředivá síla pouze 7 – 9 km.

Klimadiagram – Lysá hora Odpovídejte ANO NE Průměrná roční teplota je vyšší než 10° C. NE 2) Roční množství srážek je větší než 700 mm. ANO 3) V lednu a únoru spadne v součtu přibližně 160 mm srážek. 4) Nejmenší množství srážek spadne v lednu a květnu. 5) Nejdeštivější a nejteplejší měsíce jsou červen,červenec a srpen. 6) Maximální denní teplota v červenci je asi 13 °C. 7) Nadmořská výška Lysé hory je 1 423 m n.m.

Klimadiagramy - Austrálie Jsou dána města v Austrálii: Alice Springs, Sydney, Darwin. Přiřaďte k daným městům klimadiagramy a své tvrzení zdůvodněte. Alice Springs Darwin Sydney

Klimadiagramy - přiřazování Jsou dána města Astana, Bogota, Moskva, Paříž, Rijád, Stavanger. Přiřaďte k daným městům klimadiagramy a svá tvrzení zdůvodněte. Dvě města jsou uvedena navíc. Stavanger Astana Paříž Moskva

Anticyklona (A) Který z daných obrázků schematicky zakresluje anticyklonu na severní polokouli?

Anticyklona (A) Který z daných obrázků schematicky zakresluje anticyklonu na jižní polokouli?

Cyklona (C) Který z daných obrázků schematicky zakresluje cyklonu na severní polokouli?

Teplota – extrémní hodnoty Nejnižší naměřená teplota Vostok (Antarktida), teplota - mínus 89,2 °C, 21.7. 1983 Nejnižší průměrná roční teplota Plateau (Antarktida), teplota - mínus 56,4 °C Nejvyšší naměřená teplota Al Azízívah (Libye), teplota ve stínu - plus 57,8 °C, 13.7. 1992 Nejvyšší průměrná roční teplota Dalol (Etiopie), teplota - plus 34,4 stupňů °C Nejvyšší absolutní výkyv teploty Ojmjakon (Rusko), výkyv od mínus 71,2 do plus 35,0 °C

Srážky - extrémní hodnoty Nejdeštivější místo Kauai (Havaj), průměrné roční srážky – 12 090 mm Nejsušší místo Asuán (Egypt), průměrné roční srážky – 0,5 mm Nejvyšší srážky za 24 hodin Réunion (Indický oceán), srážky – 1 870 mm Nejvyšší srážky za měsíc Čerápuňdží (Indie), srážky – 9 299 mm, červenec 1861 Nejvyšší srážky za rok Čerápuňdží (Indie), srážky – 26 461 mm, (1860 – 1861)

Zdroje Použitá literatura: KLÍMOVÁ, Eva a kol. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha a.s., 2004, ISBN 80-7011-730-3. LUHR, James F.. Země. Banská Bystrica: Euromedia Group, 2003, ISBN 80-242-1225-0. Grafy: Ivo Macháček