Polsko oficiální název Polská republika je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem (Kaliningradská oblast) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží.[2]Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.

Hl. město: Varšava Rozloha: 313 575 km² Počet obyvatel: 38 513 696 Hustota zalidnění: 123 ob. / km² Jazyk: Polština Náboženství: katolické 95%, ostatní 5% Národnostní složení : Poláci 98,7%, Ukrajinci 0,6%, ostatní 0,7% Státní zřízení: Parlamentní republika Měna: Złoty (PLN) Využití plochy: 47 % orná půda, 13 % pastviny, 29 % lesy, 11 % ostatní  Reliéf: nejvyšší bod - Rysy (2 499 m), nejnižší bod - Raczki Elblaskie (-2 m)   Vodstvo: nejdelší řeka - Visla (1 047 km) Klima: mírný pás Biota: lesy mírného pásu

Historie Počátky polského státu a jeho christianizace sahají do 10. století; Polské království, které roku 1569 prohloubilo unii s Litvou, bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím dělení Polska (1772—1795). Roku 1918 bylo Polsko obnoveno jako republika. Po 2. světové válce, která zemi velmi těžce postihla, bylo Polsko do roku 1989 socialistickou republikou. Současné Polsko je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy; oproti minulým dobám však tvoří po roce 1945 naprostou většinu Poláci, nábožensky římští katolíci. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu je v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Povrch a vodstvo Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými nížinami a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m. Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů Jizerské hory, Krkonoše, Soví hory, pískovcové Stolové hory, Bystřické hory a Masiv Králického Sněžníku. Třetihorní Karpaty zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, Tatry a Bukovské vrchy. Tatry dosahují v Polsku téměř 2500 m n. m. Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky Visla a Odra odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do Baltského moře. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu.

Podnebí Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná teplota činí v lednu regionálně -8/3 °C a v červenci 20/27 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200 mm.

Politika Hlavní město: Varšava (1 641 000 obyv.) Správní členění: 16 vojvodství Forma vlády: parlamentně prezidentská  Hlava státu (2009): Lech KACZYNSKI Členství: EU, NATO, OSN, CEFTA, CE, OBSE, OECD Další města (tis. obyv.): Lódź 828, Krakov 746 Datum vzniku: 1918 Státní zřízení: republika Předseda vlády (2009): Donald TUSK

Hospodářství Tvorba HDP: 67,3 % služby, 28,1 % průmysl, 4,6 % zemědělství  Zaměstnanost: 53,4 % služby, 29,2 % průmysl, 17,4 % zemědělství HDP (parita kupní síly): 686,2 mld. USD HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 17 800 USD Inflace (2009): 3,4 % Hospodářský růst: 1,1 % Nezaměstnanost (2009): 11,0 % Dluh (2009): 325,9 mld. USD Zemědělství - sklizeň: pšenice, oves, ječmen, žito, kukuřice, brambory, cukrová řepa, zelenina, ovoce, tabák, len, konopí Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, koně, prasata, drůbež Průmysl - těžba: hnědé uhlí, černé uhlí, ropa, zemní plyn, měď, olovo, zinek, stříbro, magnezit, síra, kaolín Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 96,43 %, vodní 3,46 %, ostatní 0,41 % Průmysl - energetika (výroba): 134,35 mld. kWh Průmysl - energetika (spotřeba): 120 mld. kWh Vývoz: stroje a dopravní prostředky, potraviny Dovoz: stroje a dopravní prostředky, chemikálie Odběratelské země: Německo, Itálie, Nizozemsko, Francie, VB, Česká republika Dodavatelské země: Německo, Itálie, Francie, Rusko Doprava: 23 420 km železnice, 381 046 km silnice

Průmysl Dominantní průmyslové sektory Polska reprezentuje stavba lodí, hutnictví a ocelářství, chemický a textilní průmysl. Zvyšující se podíl obchodu, high technology a služeb sehrál významnou roli při restrukturalizaci národního hospodářství. Asi 60% polského území je tvořeno zemědělskými oblastmi a vysoký podíl obyvatelstva pracuje na malých soukromých farmách. Zemědělství trpí různými strukturálními problémy, jako například nadbytkem pracovní síly a nedostatkem investic. Polsko má největší podíl pracujícího obyvatelstva ve střední Evropě. Současná pracovní síla je odhadována na 17,6 milionů. 22% obyvatel je zaměstnáno v průmyslu, 28% v zemědělství a 50% v sektoru služeb.

Kultura: Bělověžský prales

Hala století ve Vratislavi

Malbork (hrad)

Kalwaria Zebrzydowska Město Zebrzydów bylo založeno v roce 1617. Hlavním důvodem vzniku města bylo poskytnutí ubytování vzrůstajícímu počtu poutníků navštěvujících náboženský komplex

osvětim

Solný důl Wieliczka Krakov Zamość Toruň