1 Mezinárodní ekonomická integrace regionálního typu – 1. pokračování VŠFS – kombinované studium Konzultace 1 – pokra č ování

2 Osnova 1. Další vybraná seskupení 1.1 Amerika 1.2 Asie 2. Integrační seskupení na území východní Evropy

3 ad 1.1 – Další vybraná seskupení (Amerika, Asie) NAFTA (North American Free Trade Agreement). ČS: USA, Kanada, Mexiko. Podepsána 1992, platnost Původ v CUSFTA (Canada – USA Free Trade Agreement – Dohoda o volném obchodu mezi Kanadou a USA). Podpis 1987, platnost 1989.

4 ad 1.1 – 1. pokračování CARICOM (Caribbean Community and Common Market) pro rozvoj obchodu v oblasti střední Ameriky. Integrační seskupení Karibiku založené Je nástupcem CARIFTA (1965) - Karibské sdružení volného obchodu.

5 ad 1.1 – 2. pokračování ČZ CARICOM: 14 států Karibské oblasti. Cíle: ekonomická integrace ČZ, koordinace zahraniční politiky nezávislých zemí.

6 ad 1.1 – 3. pokračování CACM (Central American Common Market) – Středoamerický společný trh. Vytvořila Organizace středoamerických států (dohoda 1960, platnost 1963). ČZ: Kostarika, Guatemala, El Salvador, Honduras a Nikaragua.

7 ad 1.1 – 4. pokračování Cíl: liberalizace vnitro regionálního obchodu a vytvoření OVO + CU. ALADI (Asociación Latinoamericana de Integración). Anglický název: LAIA – Latin American Integration Association. Latinskoamerické integrační seskupení- založeno v r Nahradilo nefungující oblast volného obchodu LA (LAFTA) z r

8 ad 1.1 – 5. pokračování ČZ: všechny španělsky mluvící země Jižní Ameriky, Mexiko a Brazílie. Rozdělení zemí do 3 skupin (ekonomická vyspělost). Cíl: podpora integračního procesu v regionu.

9 ad 1.1 – 6. pokračování ANDEAN (Community of Nations) – Andské společenství národů). Vznik Původní název Andský pakt z r ČZ: Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Kolumbie a Peru. Panama – pozorovatel. Původně i Chile, 1976 pakt opustilo.

10 ad 1.1 – 7. pokračování Cíl: podpora rozvoje ČZ, urychlení růstu prostřednictvím ekonomické, obchodní a politické integrace. Nástroj: koordinace hospodářské a sociální politiky a liberalizace. Od 2/1995 Venezuela, Bolívie, Ekvádor a Kolumbie tvoří oblast VO se společným vnějším tarifem. Do r – společný trh.

11 ad 1.1 – 8. pokračování MERCOSUR (Mercado Común Del Sur) – společný trh Jihu (vznik 1991, platnost 1995). ČZ: Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay. Přidruženým členem Chile (1996) a Bolívie (1997). Cíle: OVO, poté volný pohyb VF.

12 ad 1.1 – 9. pokračování Společný vnější tarif, společná obchodní politika, koordinace hospodářských politik. Od roku 1994 právní subjektivita, od 1/1/1995 ČS PVO a CU, v 12/1995 podpis Rámcové dohody s EU o obchodní a ekonomické spolupráci.

13 ad 1.1 – 10. pokračování 1998 – Dohoda o VO s ANDEAN. Jednání o vytvoření OVO celé Ameriky do r

14 ad 1.2 – Asie Mezinárodní seskupení v Asii ASEAN (Association of South Asian Nations) – Sdružení národů jihovýchodní Asie. Založení 1967: Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko. V r přijata Brunej, v r Vietnam, v r – jako budoucí členové Laos a Myanmare (Barma).

15 ad 1.2 – 1. pokračování Cíle: rozvoj spolupráce pro urychlení ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje zemí regionu. V 10/1992 dohoda o OVO (AFTA – Asean Free Trade Area). Spolupráce s RZ, ale i s RTE.

16 ad 2 – Seskupení na území VE 2.1 Vznik seskupení CEFTA, její základní cíle 2.2 Realizace cílů CEFTA v oblasti obchodu s průmyslovými výrobky 2.3 Bariéry liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky a se službami 2.4 Vznik celní unie ČR-SR, její cíle a problémy jejich realizace.

17 ad 2.1 Vznik seskupení CEFTA, její základní cíle Central European Free Trade Agreement – Středoevropská dohoda o VO. Podpis Krakov 12/92, platnost 1/3/93. Zakládající ČZ: ČSFR (ČR a SR), Polsko a Maďarsko. Slovinsko (1996), Rumunsko (1997), Bulharsko (1999), Chorvatsko (jaro 2003).

18 ad 2.1 – 1. pokračování Cíle: liberalizace obchodu s průmyslovými a zemědělskými výrobky, vytvoření oblasti VO do r U průmyslových výrobků se podařilo naplnit, služby nikoli, zemědělské výrobky asi z 50 %.

19 ad 2.1 – 2. pokračování K ČZ z CEFTA vystoupilo (EU) – ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko; k vystupuje Rumunsko a Bulharsko. ČZ CEFTA dnes: 6 balkánských zemí + Moldavsko a Kosovo (MIK – Mise OSN v Kosovu) – obě Chorvatsko (2003), Republika Makedonie (2006), B a H (2007), Albánie (2007), Černá Hora (2007) a Srbsko (2007).

20 ad 2.1 – 3. pokračování CEFTA 2006 – platnost od 26/7/07: cíl zóna VO do Chorvatsko má příslib EK získat členství v EU do 2009/10, Makedonie je kandidátskou zemí EU. HDP/1 ob./PPP USD.

21 ad 2.1 – 4. pokračování Jednotlivé ČZ: Chorvatsko USD, B+H 9163 USD, Srbsko 8100 USD, Makedonie 7645 USD, Albánie 6259 USD, Černá Hora 5028 USD, Moldávie 2962 USD, Kosovo 1800 USD.

22 ad 2.1 – 5. pokračování Podmínky pro rozšíření (1995) WTO Asociační dohoda s EU (příslib vstupu) Dohoda o VO s ČZ CEFTA. Současná kritéria (Záhřeb 2005): WTO nebo příslib dodržování WTO regulace Jakákoli dohoda s EU o přidružení Dohoda o VO s ČZ CEFTA

23 ad Realizace cílů CEFTA v obchodě s průmyslovými výrobky Téměř plná liberalizace obchodu (výjimky – asi 2 % společného obchodu). Obchod zemědělskými výrobky liberalizován mírně nad 50 %.

24 ad 2.3 – Bariéry liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky a se službami Kvantitativní restrikce, licence, systém uplatňovaných dotací, normy – 5 zemí se stalo členy EU. Význam CEFTA pro ČZ.

25 ad 2.4 – Vznik CU ČR – SR, její cíle a překážky jejich realizace Customs Union between the Czech Republic and the Slovak Republic. Podpis , prozatímní provádění od , platnost , od se obě země staly ČZ EU.

26 ad 2.4 – 1. pokračování Charakteristika CU podle WTO: jednotné celní území mezi smluvními stranami; zrušení cel, kvantitativních omezení a jiných opatření bránících volnému pohybu zboží a služeb mezi smluvními stranami; společná celní sazebník mezi zeměmi, které nejsou smluvními stranami.

27 ad 2.4 – 2. pokračování Společná obchodní politika – její koordinace z hlediska WTO není nutná. Podle WTO musí účastníci CU mezi sebou a vůči třetím zemím uplatňovat jednotný komplex netarifních opatření – licenční režimy, certifikace výrobků, antidumping.

28 ad 2.4 – 3. pokračování Z hlediska ČR CU již před několika roky vyčerpala své možnosti. Pro ČR je SR standardním obchodním partnerem: podíl na obratu ,8 %, na exportu 8,4 %, na importu 5,2 %. Rakousko těsně v závěsu. Podíl ČR na ZO SR je o něco vyšší, postupně se ale snižuje, takže ČR bude rovněž standardním obchodním partnerem.