ISLAND (Země ohně a ledu)

ZÁKL. INFORMACE Název: Islandská republika (Iceland) Hl. město: Reykjavík Rozloha: 103 000 km² Počet obyvatel: 312 000 (2007) Hustota zalidnění: 3,03 /km² Časové pásmo: UTC + 0 Měna: islandská koruna = 100 aurar (1 CZK = cca 4 ISK) Úřední jazyk: islandština

RELIÉF Druhý největší ostrov v Evropě Většinu území tvoří náhorní plošina (nad 1000 m); nejvyšší bod Hvannadalshnjúkur (2 119 m n. m.) Nížiny se vyskytují jen při členitém pobřeží (hluboké zálivy a fjordy). Na ostrově se nachází asi 140 vulkánů, z nichž asi 30 je dosud činných (např. Hekla, Askja). Zhruba 14 % území pokrývají ledovce. Největším ledovcem je Vatnajökul (8 % plochy ostrova) Na Islandu je okolo 800 horkých alkalických pramenů. Největším je Deildartunguhver. Nejznámějším gejzírem je Stóri Geysir (60 m).

Hekla (jedna z nejaktivnějších sopek na světě)

Gejzír

Vatnajökul

PODNEBÍ Podnebí je chladné oceánské, příznivě je však ovlivňuje golfský proud. Díky tomuto proudu přístavy ležící na jihozápadním pobřeží nikdy nezamrzají. Převažují větry, mlhy, vydatné deště (srážky až 3 000 mm/rok) Průměrná roční teplota: 4,3°C (v červenci 10,6°C a v lednu 0,5°C).

VODSTVO Hodně řek, které jsou dlouhé a prudké, většinou nesplavné. Některé se využívají na výrobu elektrické energie (např. Laxá, Sog). početné vodopády - největší je Dettifoss, Gullfoss; jezera: Thingvallavatn, Mývatn (Komáří jezero). Horké prameny v zemi (až 75°C) vytápí domy a skleníky

POLITICKÝ SYSTÉM Forma vlády: parlamentně prezidentská Státní zřízení: republika Správní členění: 8 regionů Datum vzniku: 1918 (odčlenění od Dánska), 1944 (republika) Hlava státu: Ólafur Ragnar GRÍMSSON Předseda vlády: Geir H. HAARDE Členství: NATO, OSN, CE, OBSE, OECD, EFTA

OBYVATELSTVO Počet obyvatel: 312 000 Hustota zalidnění: 3,03/ km² Islanďané 96%, Skandinávci 1,5%, Američané 0,5%, ostatní 2% Náboženství: protestanti 96%, římští katolíci 1%, bez vyznání 1,4%, ostatní 1,4% Průměrný věk dožití obyvatel: 80,31 let (2006) Gramotnost: 99,9 % Roční přirozený přírůstek: 0,94 % Střední délka života: 77,3 let (muži – 2. místo na světě); 81,9 let (ženy)

EKONOMIKA Patří mezi nejbohatší a také velmi drahé země světa. Hlavní odvětví ekonomiky: rybolov (3. v Evropě), průmysl, cestovní ruch HDP (na 1 obyv. v USD): 30 900 Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 12%, těžba a průmysl 21,5%, stavebnictví 8,5%, služby 58% Zaměstnanost: 62 % služby, 28 % průmysl, 10 % zemědělství Doprava: 0 km železnice, 12 691 km silnice

PŘÍŘODNÍ BOHATSTVÍ Těžba: vápenec, zemní plyn, diatomit (křemenina, která má značné izolační a absorpční schopnosti – světové zásoby na Islandu) Nevyčerpatelný zdroj vodní a tepelné energie představují horké prameny a gejzíry. → Geotermální energie

PRŮMYSL Hl. odvětví: zpracování ryb (sušírny a udírny ryb, výroba konzerv, rybí moučky, rybího tuku apod.). výroba hliníku, cementu, umělých hnojiv, zpracování vlny a kůží, mlékárenství Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 0,07 %, vodní 84,64 %, ostatní 15,29 % Vývoz: ryby a rybí produkty, hliník Dovoz: stroje, ropa, potraviny, textilní zboží Odběratelské země: VB, Německo, Nizozemsko, USA Dodavatelské země: USA, Německo, VB, Dánsko, Švédsko, Norsko

ZEMĚDĚLSTVÍ Živočišná výroba: chov ovcí, skotu, koní, rybolov Rostlinná výroba: výroba masa, mléka; brambory, krmná řepa, zelenina, pícniny, oves, ječmen Využití plochy: pastviny (24 %), lesy (1,8 %), orná půda (0 %), ostatní (74,2 %) Obyvatelstvo v zemědělství: 10 %

MĚSTA REYKJAVÍK – Kouřová zátoka (115 000 ob.) Je nejsevernějším a - v rámci Evropy - nejzápadněji položeným hlavním městem.

MĚSTA KEFLAVÍK – (10 200 obyvatel) Mezinárodní letiště

MĚSTA Hafnarfjörður – (24 000 obyvatel)

ZAJÍMAVOSTI: Během léta jsou jasné noci po celém Islandu. Na severu Islandu během června slunce nikdy nezapadá celé pod obzor. Na celé viditelné půlnoční slunce se pořádají výlety na ostrov Grímsey v Severním ledovém oceánu. Pozorování velryb Termální koupaliště Modrá Laguna

ZAJÍMAVOSTI: Islanďané nemají rodinná jména jako my. Neříkají si pane inženýre, dokonce ani slečno či pane. Nejdůležitější jsou u nich křestní jména. Ženy sňatkem nemění svá příjmení. Na ostrově není zvykem používat kapesník Vypracovala Martina Vaverková