jeden z nejdůležitějších stavebních materiálů Cement jeden z nejdůležitějších stavebních materiálů Zpracovali a prezentují odborníci nejen na cement přední manažeři konsorcia TWE Daniel Solnař, Vojtěch Kubiš, Martin Šturc

Obecně nejpoužívanější pojivo ve stavebnictví hydraulické pojivo skládá se především z křemičitanů a hlinitanů (CaO s SiO2, Al2O3 a Fe2O3) používali jej již Egypťané a následně Římané znovu byl objeven počátkem 19. století během desetiletí se neustále vyvíjel

Druhy z chemického hlediska z hlediska použití ve stavebnictví křemičitanové (silikátové) cementy (portlandský cement) hlinitanové (aluminátové) cementy ostatní cementy (např. železitanové, barnaté apod.) z hlediska použití ve stavebnictví cementy pro obecné použití (portlandský cement, pucolánový cement) cementy speciální (silniční cement, hlinitanový cement – nepoužívá se) Portlandský cement – černý potisk Vysokopecní cement – červený potisk Pucolánový cement – modrý potisk

Historie Směs vápna, jílu, písku a vody byla používána již velmi dávno. Egypťané ji využívali již před 2 600 lety. Okolo prvního století našeho letopočtu Římané zlepšili dosud používané „pojivo". Zjistili, že přidáním vulkanické půdy z regionu Pozzoulli, v blízkosti Neapole, je směs schopna ztuhnout pod vodou. Půda z oblasti Pozzoulli je v závislosti na místě tvořena 60-90% jílu a 10-40% vápna. Při archeologických výzkumech v několika římských městech byla zjištěna přítomnost cementu například v drenáži.

Vicatovy šachtové pece Historie 1817 – Louis Vicat přesně určil podíl vápence a kysličníku křemičitého nutného pro získání směsi, která vytvoří hydraulické pojivo pro průmyslové aplikace – cement Vicatovy šachtové pece Louis Vicat

Historie 1824 – Joseph Aspdin upravil složení cementu Louise Vicata a přihlásil patent na pomaleji tuhnoucí cement - Portlandský

Historie 1846 - první cement ve Francii v Boulogne sur-Mer 1868 – začala vyrábět cement Skupina Lafarge využití cementu prudce vzrostlo aplikací nových, rychlejších výrobních postupů 20. století – inovace Skupiny Lafarge bílý cement (místo jílu se využívá kaolin) 1908 Ciment Fond®, vyvinutý Julesem Biedem, velmi odolný vůči agresivnímu prostředí a vysokým teplotám

Výroba 1. Těžba, drcení a skladování surovin 2. Výroba surovinové moučky 3. Výpal portlandského slínku 4. Mletí cementu 5. Expedice cementu 6. Kontrola kvality a centrální řízení výroby

Výroba Výroba

Cementárny v České republice

Původ surovin Českomoravský cement, závod Mokrá Mokrá (2 km) Českomoravský cement, závod Radotín Špička (2 km) Hvížďalka (2 km) Českomoravský cement, závod Králův Dvůr Čertovy schody (7 km) Kosov (1 km) Holcim Česko, závod Prachovice Prachovice Kostelec u Heřmanova Městce Lafarge Cement v ČR, závod Čížkovice Úpohlavy-Chotěšov (3 km) Cement Hranice, závod Hranice Hranice

Využití Cement je „nejrozšířenější stavební pojivo současného stavebního trendu“ v roce 2010 bylo globálně vyrobeno celkem 3 330 000 000 tun cementu Využívá se široce ve stavebnictví, používá se k výrobě betonu a maltových směsí

Řešení odpadů??? výroba cementu je proces s druhými největšími emisemi CO2 – na 1 000 kg vyrobeného cementu připadá skoro 900 kg produkovaného CO2 pro snížení nákladů na přepravu (a také nepochybně kvůli zabránění dalšího uvolňování skleníkových plynů) jsou cementárny blízko nalezišť vápence, spíše než blízko spotřebitelských center

Trh s cementem • Čína je s 54% světové produkce cementu jeho největším výrobcem – zároveň ale i jeho největším konzumentem – odhaduje se, že poptávka cementu se příští rok v Číně opět zvýší, a to o 5,4% • Čínský cement se ale sám vyřazuje z prodeje v zahraničí Čína požaduje za tunu cementu 34 USD, kdežto Thajsko za tunu cementu stejné kvality chce pouze 20 USD

Trh s cementem

Zdravotní rizika Cement ale může i působit zdravotní rizika a to zejména při kontaktu s pokožkou kontakt s pokožkou může působit celou řadu dermatitid (tjsou, záněty kůže) vlhký cement může způsobit popáleniny

Zdroje ŠKODA, Jiří – DOULÍK, Pavel. Chemie 9, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Ilustrovali Stanislav Kahouda, Milada Kudrnová, Bohdan Štěrba. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2007. 128 s. ISBN 978-80-7238-584-3. Původní anglické vydání Science Encyklopedia přeložil Jiří Hudeček a kol. Encyklopedie vědy. Praha: Slovart, 1996. 450 s. ISBN 80-85871-83-1 Svaz výrobců cementu [online]. 2008-2011, [cit. 2011-11-21]. URL: <http://www.svcement.cz/>. Českomoravský cement [online]. [cit. 2011-11-21]. URL: <http://www.heidelbergcement.cz/cement/>. Holcim Česká republika [online]. 2010, [cit. 2011-11-21]. URL: <http://www.holcim.cz/>. Lafarge v České republice [online]. 2011, [cit. 2011-11-21]. URL: <http://www.lafarge.cz/>. Cement hranice [online]. [cit. 2011-11-21]. URL: <http://www.cement.cz/>. Výzkumný ústav maltovin Praha s. r. o. [online]. 2008-2011, [cit. 2011-11-21]. URL <http://www.vumo.cz/>.

Zdroje Projekt EcoCrete – Beton [online]. [cit. 2011-12-04]. URL <http://ecocrete.eu/CS_3_0.htm>. Cement – HSE informační list [online]. [cit. 2011-12-04]. URL <http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/topics/files/cement.pdf>. Cement – Wikipedie [online]. 2011-11-20, [cit. 2011-10-30]. URL <http://cs.wikipedia.org/wiki/Cement>. Cement – Wikipedia [online]. 2011-11-30, [cit. 2011-10-30]. URL <http://en.wikipedia.org/wiki/Cement>. EA – Emissions of Greenhouse Gases in the U.S. [online]. 2009-12-08, [cit. 2011-12-04]. URL <http://www.eia.gov/oiaf/1605/ggrpt/carbon.html>. Asia Times Online [online]. 2007-01-07, [cit. 2011-12-04]. URL <http://www.atimes.com/atimes/China/FA07Ad02.html>.