Česká republika: Hory Hospodářský zeměpis Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

V České republice jsou dvě horské soustavy - Český masiv a Karpatská soustava. Dělící linie Karviná - Znojmo. Od této linie na západ je Český masiv a na východ je Karpatská soustava. Český masiv vznikl hercynským vrásněním, Karpatská soustava vrásněním alpinským. Hercynské vrásnění bylo v prvohorách, alpinské ve třetihorách.

POHOŘÍ ČESKÉHO MASIVU PRVOHORY Smrčiny (Háj - 758 m n.m.) Krušné hory (Klínovec - 1244 m n.m.) Lužické hory (Luž - 793 m n.m.) Jizerské hory (Smrk - 1124 m n.m.) Krkonoše (Sněžka - 1602 m n.m.) Orlické hory (Velká Deštná - 1115 m n.m.) Králický Sněžník (Králický Sněžník není pohoří, ale jedna hora - 1423 m n.m.) Rychlebské hory (Smrk - 1125 m n.m.) Hrubý Jeseník (Praděd - 1491 m n.m.) Nízký Jeseník (Slunečná - 800 m n.m.) Oderské vrchy (Fidlův kopec - 680 m n.m.) Český les (Čerchov - 1042 m n.m.) Šumava (Plechý - 1378m n. m.) Novohradské hory (Kamenec - 1072 m n.m.) Českomoravská vrchovina (Devět skal - 836 m n. m.) Brdy (Tok - 865 m n.m.) Plzeňská pahorkatina (Švihov - 828 m n.m.)

DRUHOHORY V druhohorách bylo na území Česka moře. V moři se usazovaly vápence a křídy. Nad tím se usazovaly pískovce.

TŘETIHORY Železné hory (Pěšava - 697 m n.m.) Dále vznikala sopečná pohoří : České středohoří (Milešovka - 837 m n.m.) Doupovské hory (Hradiště - 933 m n.m.) Karlovarská vrchovina (Lesný - 983 m n.m.) Říp (455 m n.m.) Kunětická hora (295 m n.m.) Komorní hůrka (503 m n.m.) Trosky (488 m n.m.) Pánve : Českobuďejovická Třeboňská Plzeňská Pražská kotlina

ČTVRTOHORY Ve čtvrtohorách se střídala období ledová (glaciály) a meziledová (interglaciály). Pevninský ledovec ze severní Evropy se na území ČR dostal jen do Slezska (bludné kameny). Ve vyšších pohořích se vytvářely horské ledovce, které vymodelovaly úbočí hor pomocí tzv. ledovcových kotlů (karů). Např. Krkonoše - Obří důl. Na Šumavě vznikla jezera - Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka. Nížiny : Polabská nížina (Polabí) Dolní Povltaví Hornomoravský úval Dyjsko-svratecký úval

POHOŘÍ KARPATSKÉ SOUSTAVY Ve druhohorách se usazuje vápenec a ve třetihorách na něj písky. Na konci třetihor se terén zvedá a oba materiály se dostávají na povrch. Pískovcová pohoří = flyše Vápencová pohoří = bradla Flyše : Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora - 1323 m n.m.) Javorníky (Velký Javorník - 1071 m n.m.) Vsetínské vrchy (Vysoká - 1024 m n.m.) Vizovické vrchy (Klášťov - 753 m n.m.) Hostýnské vrchy (Kelčský Javorník - 864 m n.m.) Bradla : Pavlovské vrchy (Děvín - 550 m n.m.) Bílé Karpaty (Velká Javořina - 970 m n.m.) Chřiby (Brdo - 587 m n.m.)

Kunčický bludný balvan - největší bludný balvan v České republice Kunčický bludný balvan - největší bludný balvan v České republice. Jeho hmotnost činí 17,5 tun.

Klínovec v Krušných horách

Sněžka v Krkonoších

Králický Sněžník

Milešovka v Českém středohoří

Komorní hůrka

Trosky

Polabská nížina

Moravskoslezské Beskydy

Vsetínské vrchy

Bílé Karpaty