Obecná charakteristika Architektura Klasicismus Obecná charakteristika Architektura

Evropa v období klasicismu: filosofie Francouzské osvícenství Charles Montesquieu Voltaire Encyklopedisté Ostatní David Hume Imanuel Kant Preromantismus Jean Jacques Rousseau Ještě z dalších filosofických směrů, které ovlivnily 18. Století: Fyziokraté (jediným pravým zdrojem bohatství je půda, která je ale zatížena neúměrnými poddanskými dávkami; žádali úpravu feudálních poměrů) Také utopičtí socialisté: Adam Smith (1723-1790) Pojednání o podstatě a bohatství národů: prvá liberalistická teorie národního hospodářství založená na svobodě trhu. Překážkou šíření osvícenských idejí byl osvícenský řád, zrušen 1773 a jeho statky byly zabrány jednotlivými státy. Německé osvícenství: Gothold Ephraim Lessing (1729-1781) spis hamburská dramaturgie: Shalespeare jako vzor dramatického umění Laokoon: pokus o určení hranic mezi uměním dramatickým a básnickým Johann Gotfried Herder (1744-1804) Tvořivost národního ducha, jak se odráží v lidové písni a pověstech. Hledání obecného pokroku lidstva a takové vlastenectví, jehož láska k vlastnímu národu neznamená zášť k jiným národům. Dokonce oceňoval Slovany a předvídal jim mírumilovnou budoucnost. Co na Slovanech oceňoval byla mírumilovná demokratičnost v kontrastu s bojovnými a bojechtivými Germány. Působil na dvoře výmarského vévody spolu s Johanem Wolfgangem Goethem a Friedrichem Schilerem. Jejich současníky byli Joseph Haydn a Wolfgang Amadeus Mozart a Ludvig van beethoven . (Doplnit letopočty!)

Evropa v období klasicismu: historie Reformy Marie Teresie a Josefa II. Vláda Kateřiny II. V Rusku Vznik Spojených států amerických Velká francouzská revoluce Napoleonské války

Klasicismus – všeobecná charakteristika časové vymezení: poslední třetina 18. století – prvá desetiletí 19.století reakce na subjektivismus baroka, snaha najít opět umělecký řád v umělecké tvorbě Znaky: jasný, jednoduchý, ohraničený tvar harmonická kompozice zesvětštění, zracionálnění Reakce na subjektivismus baroka a rokoka

Johann Joachim Winckelmann (1717-1768) zakladatel teorií klasicistního umění „Myšlenky o napodobení řeckých děl v malířství a sochařství skrze přírodu“ „Dějiny antického umění“ (1764) akcentoval antiku, věřil, že feudalismus překážel rozvoji umění s etickým a uměleckým obsahem a také ničil osobnost Krása vzkvétá jen ve svobodném a demokratickém zřízení (takovým byly například antické Athény); feudalismus ničí osobnost a překáží rozvoji umění s etickým a občanským obsahem. Myšlenky= program všech klasicistů Dějiny= vyhledávaná učebnice o antickém umění; z antiky si nejvíce vážil estetického ideálu umírněnosti a harmonického klidu; ten byl dokonale realizován v řeckém sochařství zvláště u Feidia a Skopase.

Rozvoj antické archeologie Vykopávky v římských městech přinesly podněty pro architekturu a sochařství (Pompeje, Herkulaneum) malířství hledá inspiraci v římském reliéfu klasicismus – celá slohová epocha, která pronikla do všech oblastí a druhů umění, v 19. století ustrnul v tzv. akademismu Ty rozvíjeny od poloviny 19. Století; obojí zasypáno při výbuchu Vesuvu v roce 79 n.l. V polovině 18. Století vznikla také vědecká estetika; Alexandr Gottlieb Baumgarten (1714-1762); ve svém spisu estetika rozlišil poznání intelektuální (věda a filosofie) a citové (umění) Diderot: spojoval krásu s citem a vyzýval umělce, aby se učili od přírody, která nedělá nic nesprávně

Pompeje: v pozadí s Vesuvem; Faunův dům; Ulice hojnosti; brána do Pompeje zvaná Herkulaneum

Klasicistní architektura Znaky: nápodoba stylů minulosti nejprve příklon k antice, později v 19. století k románskému stylu, gotice, renesanci, baroku vedoucí země klasicismu – Francie období Ludvíka XV., XVI. umělecký sloh VFR dozníval v době Napoleonově - empír

Francie Malý Trianon architekt: Jacques-Angeo Gabriel (1751-1775) dvorní architekt Ludvíka XV. (také vojenská škola)

Francie Pantheon arch.: Jacques-Germain Soufflot (1713-1764) původně kostel sv. Jenovéfy, půdorys řeckého kříže 1791- Slavín k poctě velkých mužů Francie Slavín: pochová nivelcí muži Francie: J.J. Rousseau, E. Zola, V. Hugo, Voltaire

Další klasicistní stavby v Paříži triumfální oblouk na náměstí Étoile Vendomský sloup Carroussel v Louvru hl. architekti empírového slohu: J. F. Chalgrin, P.F. Fontaine, Ch. Percie Vendomský sloup: nápodoba Trajánova sloupu v Římě (J.G. Gondouin, 1810, reliéfy s výjevy z tažení 1805) Triumfální olouky: Jean Francois Chalgrin Caroussel v Louvru: P.F. Fontaine, Ch. Percier: inspirováno římskými oblouky Tita a Septimia Severa

Londýnská National Gallery: Trafalgar square Architekt William Wilkins: cesta do Itálie, Řecka a Malé Asie; vydal knihu Památky Velkého Řecka (1807), projektoval budovu Národní galerie (1833)

Covent Garden: toto je současný pohled, ale původně bylo divadlo v Covent Garden navrženo jako řeckodórský projekt v roce 1808 architektem Robertem Smirkem. Bylo zničeno v roce 1856. Tento architekt vytvořil také plány pro Britské museum s iónským portikem.

Kostel Sv. Pankráce v Londýně; architekt William Inwood (stavba 1818-1822); vzorová stavba novořeckého slohu Snímky: Portikus, lucerna, portikus1, Karyatidy v boční lodi, apsida, apsida s detaily; voluty a akroteria

Brandenburská brána: různé pohledy Architekt Carl Gothard Langhans (1793)

Glyptotéka v Mnichově Jinak Mnichov byl sídelním městem krále Ludvíka I (Bavorsko); ten byl celkově velkým mecenášem umění a velkým stavebním mecenášem Jeho architektem byl leo von Klenz (1784-1864), který navrhoval Glyptotéku, Starou Pinakotéku a Propylaje. Jeho dílem je také Valhala nad Dunajem u Řezna, tedy jakýsi německý Pantheon, který měl zvěčnit slávu velkých Němců.

Stará Pinakotéka

Ludwig platz Ještě další příklady evropské klasicistní architektury: Vídeň: Pietro Nobile, Hradní brána a Theseův chrám (zmenšená kopie athénského Pantheonu), určen pro instalaci Canovova zápasu Thesea s minotaurem. V Rusku je hodně takovýchto klasicistních staveb v Patrohradě (budova Burzy, Thomas de Thomon). Na slovensku klasicistní kostely (Bratislava, Komárno, Banská Štiavnica), empírové zámečky (Dolní Krupá, Topolčianky).

Klasicistní architektura v českých zemích Světská architektura Stavovské divadlo (Nosticovo) Dům u Hybernů Zámek Kačina Urbanismus Lázeňská architektura Parky a zahrady Urbanismus: zakládání nových města a městských čtvrtí (Mariánské Lázně – 1818-1820; Karlín – podle císařovny Karoliny Augusty; autor Jiří Fischer – zemský stavební ředitel. Z parků: Královská obora (Stromovka); Chotkovy sady; Kinského zahrada s empírovou vilou.

Zámek Kačina: hrabě Rudolf Chotek u Nových Dvorů na Kutnohorsku, zámek s anglickým parkem. Architekt: Christian friedrich Schuricht, stavěno 1802-1822.

Klasicistní architektura mimo Evropu

Klasicistní architektura mimo Evropu