OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BOTANIKA ORGANELY ROSTLINNÝCH BUNĚK
Advertisements

Buňka.
Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
1.E Biologie.
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
Základní části buňky a jejich hlavní význam
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Buňka.
Základy přírodních věd
Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Prokaryota vs. Eukaryota
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
EUKARYOTA.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu
Rozdělení buněk.
POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Základní struktura živých organismů
BUŇKA.
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Základní struktura živých organismů
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
Semiautonomní organely a cytoskelet
Stavba lidského těla.
BUŇKA.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka I. Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/2 Šablona: III/2 Inovace.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Porovnání eukaryotické a prokaryotické buňky
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_BUŇKA 3_P1-2
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
4. Buňky.
Buňka Test.
Prokaryotická buňka.
Botanika Rostlinná Buňka.
Eukaryotní buňka Marcela Petrová 3.B
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE POVRCHOVÉ STRUKTURY ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY - ORGANELY

Pokožkové buňky cibule Obecná biologie - Cytologie Základní pojmy Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Buňka – lat. Cellula Termín cellula (buňka) pochází od Roberta HOOKA. Cytologie – nauka o buňkách. Pokožkové buňky cibule SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Robert HOOK 1635-1703 Pozoroval buňky u rostlin a použil pro ně termín „cellula“ (komůrka). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Co to je buňka? Může představovat: samostatný orga-nismus (například u trepky velké) nebo jen část celku neschopnou samostatného života (nervová buňka). SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Eukaryota a prokaryota Prokaryota, z řeckého pro (před) a karyon (jádro), je označení pro evolučně staré organismy. Řadíme sem bakterie a sinice. Bakterie escherichia coli Sinice SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Eukaryota a prokaryota Eukaryota, Jaderní (Eucaryota) jsou organismy tvořené buňkami a oblaněným jádrem. Slovo eukaryota vzniklo spojením řeckých slov eus (česky pravdivý, pravý) a karyon (česky jádro). K eukaryotním organismům se řadí říše: rostliny, houby, živočichové, prvoci. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Eukaryota a prokaryota Eukaryotní organismy SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Porovnání eukaryotní a prokaryotní buňky SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Bakteriální buňka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Živočišná buňka SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Rostlinná buňka Schéma rostlinné buňky: a - vakuola, b - váček, c - plazmatická membrána, d - diktyozóm (Golgiho tělísko), e - plastid, f - plazmodesm, g - endoplazmatické retikulum, h - jádro, i - jadérko, j - chromatin, k - ribozómy, l - mitochondrie, m - základní cytoplasma, n - buněčná stěna. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Buněčné povrchy Tvoří je zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. Plazmatická membrána je polopropustná. Její funkcí je regulovat příjem a výdej látek a chování buňky podle podnětů z prostředí. Buněčná stěna je pro většinu látek propustná. Nenachází se u živočišných buněk. Je pevná a určuje tvar buňky. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Buněčná stěna Ohraničuje rostlinné buňky, s výjimkou pohlavních buněk (gamet), které ji nemají. Buněčné stěny dodávají buňkám potřebnou pevnost, podmiňují jejich tvar a chrání živý obsah buňky. Základní složkou buněčné stěny rostlin (některých hub) je polysacharid celulóza, která v podobě mikrofibril o tloušťce 10 až 25 nm vytváří celulózovou kostru buněčné stěny, doplněnou hlavně hemicelulózami a pektiny. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Buněčná stěna Epidermální buňky svrchní strany dužnaté šupiny cibule kuchyňské SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Cytoplazmatická membrána Průměr asi 7,5 nm. Velmi tenká, dvojitá. Dvojvrstva fosfolipidů krytá bílkovinami, jsou tam i enzymy. Propouští jen malé částice – Semiperme-abilita – výběrová polopropustnost. Funkce: ochranná, řídí výměnu látek . SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Cytoplazmatická membrána SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Základní cytoplazma Průhledná polotekutá hmota. Jsou zde: soli, sacharidy, tuky, bílkoviny (hodně), barviva. Je stále v pohybu. Funkce: metabolismus, prostředí pro organely. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Cytoplazmatické struktury Buněčné jádro ER GK Semiautonomní organely Ribozómy Lysozómy Vakuoly Fibrilární struktury (cytoskelet) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Cytoskelet Kostra buňky – fibrilární – vláknité struktury v buňce. Jsou to nitrobuněčné opěrné a pohybové struktury: Mikrotubuly Eukaryotní bičíky Řasinky SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Jádro Jádro (Buněčné jádro, Nucleus, karyon) je organela, v níž se skrývá většina genetického materiálu buňky. Největší organela (10-20 mikrometrů). Je ohraničena dvojitou jadernou membránou, v níž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami, které mají usnadnit a řídit transport specifických makromolekul, např. RNA. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Jádro SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Endoplazmatické retikulum Drsné ER Tento typ ER má význam především při syntéze strukturálních a enzymatických bílkovin. Ty jsou pak za pomoci ER a GK transportovány do různých míst buňky. Hladké ER Hladké ER propojuje drsné ER a GK a zajišťuje transport různých makromolekul mezi těmito dvěma systémy. Dále hraje významnou roli při syntéze lipidů, hormonů atd. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie ER SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Golgiho aparát (komplex) GK je soustava miniaturních cisteren a váčků – často se nacházejících ve shlucích – které lze najít v cytoplazmě většiny eukaryot (výjimku tvoří většina hub). Tato soustava slouží k transportu a pře-chovávání látek, postsyntetické úpravě bílkovin. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie GK SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Semiautonomní organely Jsou to organely, u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými. Mitochondrie Plastidy Chromoplasty Leukoplasty SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Souhrn znaků semiautnomních organel Mají vlastní cirkulární DNA, která je prokarytního typu. Jsou schopny proteosyntézy pomocí vlastních ribosomů prokaryotního typu. Jsou kryty dvěma membránami. Rostou a dělí se nezávisle na hostitelské buňce. Probíhá v nich energetický metabolismus. Vznikly endosymbiózou. Velikostí se podobají bakteriím. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Mitochondrie Drobné tyčinkovité až vláknité útvary. Skládají se ze dvou biomembrán. V mitochondriích se uvolňuje energie z che-mických látek . Jsou to tedy energetická centra buňky. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Mitochondrie SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Plastidy Plastidy – vyskytují se u rostlinných buněk. Leukoplasty Chromoplasty Chloroplasty (v nich se nachází  tylakoidy, v nichž probíhá fotosyntéza. Obsahují chlorofyl.) SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Ribozomy Ribozomy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Kodéry genetické informace. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Vakuoly Organely typické pro rostlinné buňky a prvoky. Obsahují buněčnou šťávu a buněčné inkluze. Membrána se nazývá tonoplast. Obsahují i enzymy, které jsou důležité v metabolických přeměnách. Vakuola vyplňuje prostor buňky buněčnou štávou Plazmolýza – vakuola se zmenšuje SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Lysozomy Malé měchýřky tvořené biomembránou. Obsahují převážně enzymy se štěpnou funkcí (trávicí enzymy). Jejich funkcí je rozkládat některé látky buňkou přijaté a nepotřebné. U rostlin tuto funkci plní vakuola. SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Které pojmy spolu souvisí? Energetické centrum buňky Syntéza bílkovin Chlorofyl Semipermeabilita Plastidy Mitochondrie Cytoplazmatická membrána Ribozómy SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Vyhodnocení b d a c SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Opakování Jak se liší prokaryotní a eukaryotní buňky? Jaká je funkce ER? V čem spočívá význam buněčné stěny? Jaká může být funkce bílkovin v mem-bráně? SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie

Obecná biologie - Cytologie Použité zdroje Kubišta, V.: Obecná biologie. Fortuna 2000 Nováček, J.: Biologie. Credit, Praha, 1997 http://www.sci.muni.cz http://celldivision.org http://cs.wikipedia.org SOŠS a SOU Kadaň Obecná biologie - Cytologie