Prokaryotická buňka

prokaryotická buňka bakterie sinice Hlavní zástupci: velikost: pro (před), karyon (jádro), - tedy před jádrem Hlavní zástupci: bakterie sinice velikost: buňky velmi malé (1-2µm) tvar: kulovitý, tyčinkovitý

Tvary bakterií

stupeň organizace: nejjednodušší buňky Prokaryotické organismy jsou vždy tvořeny jen jednou buňkou (tzv. jednobuněčné). rozmnožování: dělením

Schéma prokaryotické buňky CYTOPLAZMA SLIZOVÉ POUZDRO NUKLEOID KAPSULA BUNĚČNÁ STĚNA CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA RIBOSOMY FIMBRIE BIČÍK

Funkce buněčné stěny Ochrana mechanická Ochrana chemická Udržuje vnitřní prostředí Udržuje tvar Permeabilní (plně propustná)

Základní cytoplazma vyplňuje prostor buňky funkce: vytváří prostředí pro metabolické děje, jsou v ní obsaženy organely (metabolismus = látková přeměna) Tvoří ji: neutrální vodný roztok anorganické látky (K, Mg, Ca, Cl, uhličitany, fosforečnany,...) organické látky (cukry, tuky, bílkoviny)

Jaderná hmota - nukleotid 1 bakteriální chromozóm, 1DNA- plazmid volně v plazmě, není obklopena jaderným obalem, chemicky holá molekula DNA (kruhová dvoušroubovice) 1000x delší DNA než sama buňka 20% objemu buňky fce: řízení, genetická informace (asi 3500genů)

Bakterie Obr. 8) tyčinkovité bakterie rodu Salmonella Obr. 9) mléčné bakterie rodu Lactobacillus

Výskyt bakterií Půda Vzduch Voda Živé organismy (člověk) Kolik bakterií má ve svém těle zdravý člověk ??

Bakterie a lidský organismus kůže – hlavně vlhká místa (třísla, podpaží, …) ústa, ústní dutina – teplo, vlhko, živí se bílkovinami ze slin laktobacily: z cukrů dělají kyselinu mléčnou > odvápnění zubní skloviny > vzniká zubní kaz) dýchací cesty - jen v horní části (nosohltan, průdušky), zachyceny sliznicí v nose, řasinkovým epitelem v průdušnici, ve zdravých plicích bakterie nejsou Střeva – největší množství Escherichia coli: kvasí cukry kvasné bakterie: zkvašují nestravitelné polysacharidy (celulóza) hnilobné bakterie: zpracovávají zbytky bílkovin)

Bakteriální nákazy přemnožení bakterií > zvýšení produktů jejich metabolismu > vzniká více jedů (toxinů) poranění > hnis († bílé krvinky) > bakterie zdroj nákazy: nemocný člověk, nemocné zvíře, bacilonosič šíření nákazy: přímo (pohlavní styk, polibek, kousnutí, ...) × nepřímo (kapénková infekce, půda, voda, potraviny, předměty denní potřeby,...) inkubační doba: doba od vniknutí infekce do propuknutí prvních příznaků choroby epidemie (hromadné rozšíření) × pandemie (celosvětové, celokontinentální rozšíření) × endemie (rozšíření pouze někde)

Likvidace bakterií sterilizace: odstranění všech živých organismů (vzniká sterilní prostředí) dezinfekce: usmrcení škodlivých mikroorganismů chemikáliemi antiseptika: sloučeniny, které jsou méně toxické, a přitom usmrcují patogenní bakterie

Využití bakterií v průmyslu využití při výrobě kyseliny mléčné (bakterie na ni kvasí sacharidy) využití při výrobě butanolu a acetonu (sacharidy > kyselina máselná > butanol, aceton) uplatňují se při zrání sýrů užívají se při kysaní mléka (jogurty, kefíry,...) např. r. Lactobacillus výroba některých vitaminů, antibiotik a AK součást nádrží čistíren odpadních vod (rozklad látek) genové inženýrství (využití plazmidů)

Sinice Planktonní druhy - tvorba „ vodního květu “ nashromáždění velké biomasy sinic na vodní hladině – květu“ Jedna z nejstarších skupin autotrofních organizmů. Existovala již v prekambriu (asi 3,5mld. let) Tvorba toxických metabolitů

Řetízková kolonie sinic

Sinice v přírodě

Stromatolity – nejstarší organismy, příbuzní sinic