EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší) Tvar – různý (kulovitý, protáhlý, zploštělý, nepravidelný, hvězdicovitý,…) Má - pravé jádro - velké množství organel - membránové organely

ROZLIŠUJEME 3 TYPY EUKARYOTICKÝCH BUNĚK ŽIVOČIŠNÁ ROSTLINNÁ BUŇKA HUB

STRUKTURA MODELOVÉ EUKARYOTICKÉ BUŇKY BUNĚČNÉ POVRCHY BUNĚČNÁ STĚNA – JEN U ROSTLINNÝCH BUNĚK A BUNĚK HUB CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA – POLOTEKUTÁ, PLASTICKÁ, FOSFOLIPIDY A BÍLKOVINY, REGULACE PŘÍJMU A VÝDEJE LÁTEK BUŇKOU (BIOMEMBRÁNA)

2. ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA – POLOTEKUTÁ HMOTA, NEUSTÁLÝ POHYB, ROZVOD ŽIVIN PO BUŇCE, PROBÍHAJÍ V NÍ ZÁKLADNÍ BIOCHEMICKÉ POCHODY V NÍ CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY (ORGANELY): a) MEMBRÁNOVÉ – OBSAHUJÍ BIOMEMBRÁNY b) FIBRILÁRNÍ (VLÁKNITÉ) – TVOŘENÉ VLÁKNITÝMI MOLEKULAMI BÍLKOVIN c) INKLUZE – VÁČKY SE ZÁSOBNÍMI A MINERÁLNÍMI LÁTKAMI

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY MITOCHONDRIE

NĚKOLIK SET V BUŇCE, V PŘÍPADĚ POTŘEBY MNOŽSTVÍ PŘIBÝVÁ DVOJITÁ BIOMEMBRÁNA - VNĚJŠÍ = OBAL - VNITŘNÍ – JE ZŘASENA V PŘIHRÁDKY = = CRISTY - VNITŘEK = MATRIX ENERGETICKÉ CENTRUM BUŇKY – PROBÍHÁ ZDE HLAVNĚ DÝCHÁNÍ = OXIDACE LÁTEK, UVOLŇUJE SE ENERGIE

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM (SÍŤ)

SYSTÉM NAVZÁJEM POSPOJOVANÝCH, PROTÁHLÝCH, ZPLOŠTĚLÝCH MĚCHÝŘKŮ, KANÁLKŮ A VÁČKŮ NAPOJENO NA JÁDRO A CYTOPLAZMAT. MEMBRÁNU PROSTUPUJE CELOU BUŇKOU DRSNÉ – NA MEMBRÁNĚ PŘIPOJENY RIBOZÓMY – TVORBA BÍLKOVIN 2. HLADKÉ – TVORBA TUKŮ A CUKRŮ

GOLGIHO KOMPLEX (APARÁT, SYSTÉM) (DIKTYOZÓM)

SYSTÉM ZPLOŠTĚLÝCH MĚCHÝŘKŮ S ODŠTĚPUJÍCÍMI SE KULOVITÝMI MĚCHÝŘKY NA OKRAJÍCH ÚPRAVA A TVORBA LÁTEK KTERÉ JSOU Z BUŇKY VYMĚŠOVÁNY NEBO PŘENÁŠENY DO JINÉ ČÁSTI BUŇKY KE ZUŽITKOVÁNÍ PŘENOS ZAJIŠŤUJÍ MĚCHÝŘKY

PLASTIDY JEN V ROSTLINNÝCH BUŇKÁCH ASI 20 – 100 DVOJITÁ MEMBRÁNA NA POVRCHU

3 TYPY PLASTIDŮ: CHLOROPLASTY UVNITŘ - STROMA - GRANA Z TYLAKOIDŮ

OBSAHUJÍ FOTOSYNTETICKÁ BARVIVA CHLOROFYLY – ZELENÁ BARVA JEN V ZELENÝCH ČÁSTECH ROSTLIN

2. CHROMOPLASTY V BAREVNÝCH ČÁSTECH ROSTLIN (KVĚTY, PLODY, BAREVNÉ KOŘENY) OBSAHUJÍ ŽLUTÁ, ORANŽOVÁ A ČERVENÁ BARVIVA (XANTOFYLY, KAROTENY)

CHROMOPLASTY V DUŽNINĚ JEŘABINY

3. LEUKOPLASTY KOŘENECH, ODDENCÍCH, NEBAREVNÝCH ČÁSTECH ROSTLIN NEOBSAHUJÍ BARVIVA HROMADÍ SE V NICH ZÁSOBNÍ LÁTKY (NAPŘ. ŠKROB)

ZOPAKUJTE SI !!! KTERÉ ORGANELY JSOU VÁM ZATÍM NEZNÁMÉ?

VAKUOLA JEN V ROSTLINNÝCH BUŇKÁCH MĚCHÝŘKY TVOŘENÉ 1 MEMBRÁNOU UVNITŘ ROZTOK ZÁSOBNÍCH A ODPADNÍCH LÁTEK, ENZYMŮ, BARVIV,… = BUNĚČNÁ ŠŤÁVA

MLADÉ BUŇKY – VÍCE MALÝCH VAKUOL STARŠÍ BUŇKY – 1 VELKÁ CENTRÁLNÍ VAKUOLA, CYTOPLAZMA ZATLAČENA K CM = NÁSTĚNNÁ CYTOPLAZMA ŠTĚPENÍ LÁTEK („TRÁVICÍ“ FUNKCE)

LYSOZÓM JEN V ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH KULOVITÉ MĚCHÝŘKY S ENZYMY PRO ŠTĚPENÍ LÁTEK („TRÁVENÍ“) ODPOVÍDAJÍ VAKUOLÁM U ROSTLIN (PODOBNÁ FUNKCE)

FIBRILÁRNÍ (VLÁKNITÉ) STRUKTURY CYTOSKELETÁRNÍ SOUSTAVA SÍŤ JEMNÝCH VLÁKEN (MIKROFILAMENTY) A JEMNÝCH TRUBIČEK (MIKROTUBULY) ZAJIŠŤUJÍ OPORU A POHYB CYTOPLAZMY

2. ORGANELY POHYBU BIČÍKY, BRVY, ŘASINKY 3. CENTRIOLY DĚLÍCÍ TĚLÍSKA V BLÍZKOSTI JÁDRA TVOŘENA MIKROTUBULY VÝZNAM PŘI DĚLENÍ BUŇKY

JÁDRO