KANYLACE PERIFERNÍCH ŽIL Mgr. Alexandra Dvořáková

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Diabetes mellitus v těhotenství -kritické stavy
Advertisements

Zkušenosti s implementací zdravotnických asistentů v provozu
CENTRÁLNÍ VENÓZNÍ KATÉTR
BRONCHOSKOPIE Vlasta Urbánková.
Zavedení NGS.
Sportovní úrazy MUDr. Jana Picmausová.
ZAVEDENÍ NOSOGASTRICKÉ SONDY
Bc.Syrová Petra Pracoviště FNHK
PEG *Perkutánní Endoskopická Gastrostomie
Konference se zaměřením
Péče o pacienta před a po implantaci kardiostimulátoru
OŠETŘOVÁNÍ DEKUBITŮ A OPRUZENIN
Výplach žaludku.
Může spirální CT nahradit některé invazivní metody?
Swan-Ganz katetr a katetrizace arteria pulmonalis
Druhy obvazů – obinadlové obvazy
Péče o pacienta s implantovaným portem
ANAFYLAKTICKÝ ŠOK v dětském věku
PRÁCE SESTRY S INTRAVENÓZNÍM PORTEM
HEMODIALÝZA.
ORTOPEDICKÁ KLINIKA JIP, Fn BRNO MEITNEROVÁ HELENA
Martina Kubínová, DiS Bc. Ivana Krahulcová
autor: Soppeová Dana Mrázková Barbora
Prevence nozokomiálních nákaz na OCSS FN Hradec Králové
Dana Miklicová Šárka Eliášová FN u sv. Anny v Brně
ZAVEDENÍ NOSOGASTRICKÉ SONDY
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_HRUBA_11.
PERIKARDIÁLNÍ PUNKCE CHLEBKOVÁ SILVIE.
ZAVEDENÍ TROJCESTNÉ SONDY jedná se o zavedení speciální sondy, sloužící k tamponádě jícnu – jícnových varixů.
ZAVEDENÍ HRUDNÍ DRENÁŽE
Popis Sulk: 1 mm Epiteliální úpon: 1 mm Fibrózní úpon: 1 mm Marginální gingiva Okraj marginální gingivy Svazky vláken Vazivo Kost.
ZAVEDENÍ NASOGASTRICKÉ SONDY
Lumbální punkce Slavíková Lenka DiS..
Intenzivní medicína Postpunkční syndrom Ivo Křikava ARO FN Brno 2006.
Techniky neuroaxiální anestezie
Zásady aplikace infuzí
Kyseliny, zásady, otravy jedovatými látkami, ...
ZPRACOVAL: Zdravotnický záchranář pprap. Jaroslav Duchoň
Konference se zaměřením
Žilní vstupy a péče o ně v porodnictví
Zajištění přístupu do krevního oběhu
Odběr a transport biologického materiálu do mikrobiologické laboratoře
Barbora Zapletalová Dis.
Ošetřování nemocného s onemocněním cév
Dana Miklicová FN u sv. Anny v Brně
Ošetřovatelská péče o nemocné s varixy
Koronarografie a balónková angioplastika (PTCA)
Bariérová ošetřovatelská péče
Techniky neuroaxiální anestezie
Lumbální punkce Autor: Kristýna Králová Veronika Smékalová
Punkční epicystostomie
Lumbální punkce a epidurální anestezie
Ředění a počítání léků a infuzí Komplikace infuze
Jméno…. Všeobecná sestra, 2. ročník Zdroj: časopis SESTRA 9/2011
Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek.
Onemocnění, poruchy a poškození oběhové soustavy
Jednorázová aplikace intravenózních léků
Vakuum-kompresivní terapie
Základní výkony ve zdravotnictví 1 (SOL / VCA81)
M. Kinštová Thomayerova nemocnice, Praha. Část radiologie zabývající se invazivními výkony při navigaci zobrazovací metodou Vaskulární výkony Nevaskulární.
Stav, kdy dochází ke srážení krve uvnitř cév Trombóza v tepně způsobuje přerušení zásobování některého důležitého orgánu. Důsledky mohou být infarkt,
Číslo projektuCZ.1.07/ / Název školySOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblastOšetřovatelství a klinické obory PředmětTeorie Ošetřovatelství.
Identifikace pacientů v MOÚ J. Kocourková, H. Vorlíčková, Masarykův onkologický ústav, Brno.
Vzdělávací kurz pro periferní kanylaci
Postup při přípravě injekce
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY V INDIKACI A PŘI VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ ODB
Infuzní terapie II.- doplňky.
Infúze Infúze je podání většího množství tekutiny do organismu jinou cestou než trávicím ústrojím. Aplikuje se většinou přímo do krevního oběhu intravenózní.
Domácí zdravotní péče – odbornost 925 Caltová Eva
Transkript prezentace:

KANYLACE PERIFERNÍCH ŽIL Mgr. Alexandra Dvořáková PÉČE O ŽILNÍ KATÉTR Mgr. Alexandra Dvořáková

PROČ? v současné době je žilní přístup využíván až u 90% hospitalizovaných pacientů žilní řečiště je ideální aplikační místo pro léky, infuze a transfuze (rychlý nástup účinku) žilní punkce a kanylace žilního řečiště patří mezi základní výkony související s léčebným procesem u pacienta zajištění žilního řečiště, aplikace léků a infuzí a péče o žilní katétr patří k nejfrekventovanějším výkonům všeobecných sester

PŘÍSTUP DO OBĚHOVÉHO SYSTÉMU Přímý přístup: periferní žilní systém centrální žilní systém Nepřímý přístup intraoseální přístup sublingvální přístup intratracheální přístup V urgentních stavech je bezpečnější, jistější a výhodnější kanylace více periferních vstupů dostatečného průměru. Kanylace periferie je metodou volby!

+ - KANYLACE PERIFERIE rychlost zavedení nízké riziko komplikací při zavádění kanyly zajištění žilního vstupu: všeobecná sestra více možností k zavedení kanyly - nutnost pravidelné výměny kanyly nemožnost aplikace koncentrovaných léčiv omezená rychlost aplikace roztoků

INDIKACE K ZAJIŠTĚNÍ ŽILNÍHO PŘÍSTUPU zajištění potenciálně rizikového pacienta intravenózní podání léčiv aplikace infúzních roztoků a krevních derivátů podání parenterální výživy odběry krve diagnostická vyšetření měření žilního tlaku kardiostimulace

ŽÍLY VHODNÉ K PERIFERNÍ KANYLACI žíly na horní končetině – hřbet a předloktí žíly většího průsvitu a rovného průběhu snadno hmatné žíly, s dobrým plněním žíly uložené co nejperiferněji žíly na nedominantní končetině Směrnice pro prevenci intravaskulárních katétrových infekcí doporučuje preferovat žíly horní končetiny.

vv. metacarpae dorsales v. basilica v. cephalica Zdroj: autor v. cephalica v. mediana cubiti

ŽÍLY NEVHODNÉ K PERIFERNÍ KANYLACI málo viditelné žíly, křehké a sklerotické žíly žíly v místech ohybu, v blízkosti tepen a nervů žíly podrážděné předchozí kanylací žíly v oblasti infikované na končetině se shuntem nebo rezervované pro shunt žíly v místě zlomenin a jiných poranění žíly na končetině plegické nebo paretické, s anatomickými deformitami, s lymfedémem žíly na dolní končetině

VOLBA KANYLY předpokládaný terapeutický postup – typ a množství podávaného roztoku, doba podání, rychlost podání poměry periferního žilního systému volba kanyly co nejmenšího průměru a délky menší kanyla ve vztahu k průsvitu žíly umožní větší průtok krve a tím rychlejší ředění přiváděného roztoku nebo léku, sníží riziko mechanického dráždění a naředěním preparátu sníží poškození endotelu

PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLA typ (s portem, bez portu) provedení (bez nebo s křidélkem) materiál velikost (14G – 26G, čím větší G, tím je katétr tenčí) rozměry (průsvit, průměr, délka) průtok v ml/min bezpečnostní mechanismus způsob finální úpravy punkční jehly

Zdroj: autor

OZNAČENÍ PERIFERNÍCH ŽILNÍCH KANYL Zdroj: autor

PŘÍPRAVA PŘED KANYLACÍ indikace ke kanylaci žilního systému identifikace a edukace pacienta zhodnocení žilního systému a volba vhodné žíly volba vhodné kanyly příprava pomůcek příprava pacienta, zajištění vhodné polohy

příprava pomůcek Zdroj: autor dezinfekce rukou

HYGIENICKÁ DEZINFEKCE RUKOU před manipulací s invazivními pomůckami, bez ohledu na to, zda se používají rukavice či nikoli před nasazením a po sejmutí rukavic přípravek určený k hygienické dezinfekci rukou přípravek vtírat na suchou pokožku v množství cca 3 ml po dobu minimálně 20 vteřin ruce musí být po celou dobu trvání postupu vlhké přípravek aplikovat na suchou pokožku rukou a nechat zcela zaschnout ruce neoplachovat, „nemávat“, neotírat

naložení škrtidla využití metod ke zvýšení prokrvení dezinfekce místa vpichu

DEZINFEKCE MÍSTA VPICHU volba preparátu – dle hygienických směrnic, jodové nebo alkoholové, baktericidní, virucidní, fungicidní dodržení expoziční doby (jodový preparát minimálně 1 minutu, alkoholový 30 sekund) nutnost zaschnutí přípravku! minimální plocha 8x8 cm NA ODEZINFIKOVANOU PLOCHU NESAHÁME!

fixace žíly natažením kůže kanylu zavádíme pod úhlem 30-40 st. vstup jehly do žíly signalizuje přítomnost krve v signální komůrce Zdroj: audit

povytažení mandrénu a zavedení zbytku kanyly do žíly Nikdy nezasunovat mandrén zpět do kanyly! odstranění škrtidla stisk žíly těsně nad kanylou Zdroj: audit

odhození kovové jehly do připraveného kontejneru připojení spojovací hadičky s FR a proplach kanyly Zdroj: autor

připojení infuzního setu nebo uzavření celého systému fixace kanyly připojení infuzního setu nebo uzavření celého systému Zdroj: autor

FIXACE PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLY netransparentní: netkané textilie, neprůhledné, dobře drží, nemožnost vizuální kontroly místa vpichu transparentní: průhledné, přilnavé, nepropustné pro vodu, zvýšená tvorba vlhkosti pod obvazem a riziko macerace pokožky, psychický dyskomfort pro pacienta polotransparentní: krytí z netkané textilie a průhledné polyuretanové fólie, vyšší adherence a možnost vizuální kontroly místa vpichu Zdroj: autor

UZAVŘENÍ ŽILNÍHO VSTUPU V případě intermitentní aplikace léčiv je nutné kanylu na určitou dobu bezpečně uzavřít. Žilní uzávěr musí být sterilní, bezpečný, stabilní a neomezující pacienta. kombi zátka: jednorázové uzavření systému mandrén: slouží k jednorázovému přechodnému uzavření kanyly, brání vzniku krevní sraženiny bezjehlové konektory (bezjehlová spojka, bezjehlový vstup): vhodné pro bezpečné uzavření kanyly, chrání katétr i pacienta proti vniku infekce, umožňují maximálně bezpečný přístup do cévního řečiště

PÉČE O PACIENTA správná péče a ošetřování místa zavedení kanyly významným způsobem ovlivňuje prevenci infekčních komplikací, umožňuje prodloužit dobu zavedení a omezuje výskyt dalších komplikací edukace pacienta dodržování zásad asepse (nedotýkáme se vnitřních průsvitů uzávěrů a omezíme manipulaci s kanylou na minimum) pravidelná kontrola místa vpichu (při podání krevních derivátů a dráždivých látek á 15min, u infuzí podávaných rychlostí nad 150 ml/hod á 30min, u pomalejších infuzí po 1 hodině)

KONTROLA FIXACE KANYLY kontrola fixace a převaz dle druhu krytí a potřeby transparentní typy krytí neměníme, pokud jsou čisté, nepoškozené a místo vpichu nebo jeho okolí nevykazuje známky infekce nebo zvýšené citlivosti netransparentní typy krytí vyměníme po 24 hod při výměně postupujeme šetrně záznam do dokumentace o typu krytí, stavu krytí a jeho aplikaci, event. výměně

PROPLACH KANYLY proplach kanyly 1x za 8-24 hodin 10ml FR vždy po zavedení katétru, před a po každém podání medikace, včetně transfuzních přípravků, parenterální výživy nebo odběru krve (potvrzení průchodnosti, transfer léku do oběhu, snížení rizika vzniku chemické flebitidy, prevence kontaktu inkompatibilních léků) neproplachovat silou! záznam do dokumentace o provedeném proplachu kanyly

VÝMĚNA A ODSTRANĚNÍ KANYLY doba zavedení a frekvence výměn žilních kanyl se řídí klinickými stavem, standardy daného zařízení a doporučením výrobce výměna moderních polyuretanových kanyl může být prodloužena na 72 až 96 hodin, u rigidních materiálů je maximální délka zavedení 48 až 72 hodin v případě prodloužení doby zavedení nad 72 hodin je nutný záznam lékaře do dokumentace

INDIKACE PRO VÝMĚNU A EXTRAKCI překročení doporučené doby zavedení kontaminace jakékoliv části infuzní linky zavedení centrálního žilního katétru nebo portu ukončení terapie výskyt komplikací (infekce, extravazace, neprůchodnost kanyly, bolest) výměna kanyly dle platného standardu zdravotnického zařízení

OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE datum, čas a místo zavedení kanyly, druh krytí, možné komplikace při zavádění délka zavedení, popis místa vpichu, převaz kanyly, proplach, komplikace v průběhu zavedení kanyly důvod odstranění kanyly, komplikace edukace pacienta ošetřovatelské diagnózy

KOMPLIKACE v průběhu zavádění uzávěr kanyly krevní sraženinou hematom embolie poranění nervu i.a. punkce KOMPLIKACE v době zavedení kanyly flebitida infiltrace /extravazace uzávěr kanyly embolie sepse při odstraňování krvácení embolie hematom Zdroj: autor

FLEBITIDA zánětlivá reakce žíly, která je způsobena chemickým nebo mechanickým drážděním, případně infekcí projevy: citlivost, bolest, zarudnutí, otok, hmatné provazcovité zatvrdnutí v průběhu žíly, až febrilie, zimnice, třesavka léčba: odstranit kanylu, protizánětlivá mast, studené obklady

MECHANICKÁ FLEBITIDA reakce na mechanické trauma žilní stěny při obtížném zavádění kanyly, nedostatečné fixaci, časté manipulaci se systémem, při pohybu končetiny CHEMICKÁ FLEBITIDA chemické dráždění vyvolá zánět způsobený vysokou koncentrací dráždivé látky BAKTERIÁLNÍ FLEBITIDA vniknutí bakterií do oběhu při nedodržení aseptických zásad, bakterie vyvolají lokální infekci, zánět narušuje normální funkci endotelu, dochází k agregaci destiček až ke vzniku tromboflebitidy

EXTRAVAZACE, INFILTRACE pronikání podávaných látek mimo cévní řečiště únik některých látek může vyvolat lokální zánět nebo nekrózu tkáně (vazopresory, kardiotonika, cytostatika, koncentráty elektrolytů) příznaky: bledá kůže, na dotek chladná, otok, bolest nebo pálení rizikové faktory: těsná nebo nedostatečná fixace kanyly, pohyb končetiny, pacienti s periferní neuropatií, rakovinou, senioři, nezhojené otvory po předchozích kanylacích ukončit podání farmak, antidota (kortikoidy, heparin), studené nebo alkoholové obklady

INTRAARTERIÁLNÍ PUNKCE nejnebezpečnější komplikace, méně častá typický je pulzující charakter krevního sloupce v kanyle nebo zpětný tok světle červené pulzující krve po uzavření soupravy bolest, ischémie končetiny, bílé až modravé zabarvení až nekróza tkáně, event. celková reakce organismu ohrožující život pacienta okamžitá extrakce kanyly s důkladnou kompresí

EMBOLIE vzácná, ale možná komplikace při všech formách i.v. terapie vzniká zanesením vzduchu, krevní sraženiny nebo uvolněných fragmentů kanyly žilním tokem do srdce a do plicního řečiště příznaky: klidová dušnost, bolest na hrudi, neklid, změny kvality vědomí, cyanóza

vzduchová embolie důsledkem negativního tlaku v žíle (místo punkce nad úrovní srdce, zvýšení polohy paže, neodvzdušněný systém), fatální je aplikace 100ml vzduchu embolie uvolněným fragmentem z kanyly při opětovném zavádění jehly do katétru, nešetrné manipulaci při převazu, extrakci, .. prevence: využívat kanyly z flexibilních materiálů, nezasunovat zpět jehlu do kanyly embolie krevní sraženinou uvolnění sraženiny z katétru nebo stěny žíly (v případě proplachu neprůchodné kanyly, kanyly na DKK)

PORANĚNÍ NERVU nejčastěji v oblasti loketní jamky: poranění n. medianus přímé poškození hrotem kanyly nepřímé (útlakem) při rozsáhlém otoku, infiltraci nebo extravazaci příznaky: ztráta citlivosti, bolest, ochrnutí části končetiny

REKAPITULACE NA ZÁVĚR ………

Pomůcky ke kanylaci: periferní žilní katétry několika velikostí dezinfekce na kůži rukavice škrtidlo sterilní tampony nebo čtverečky prodlužovací hadička a injekční stříkačka s FR infuzní set s infuzním roztokem bezjehlový konektor fixační krytí, náplast emitní miska nádoba na ostré předměty

Kanylace periferní žíly: edukace pacienta příprava pomůcek dezinfekce rukou a nasazení rukavic úprava polohy pacienta výběr vhodné žíly zaškrcení končetiny dezinfekce místa vpichu zavedení kanyly stisk žíly nad kanylou, vytažení mandrénu odhození mandrénu do připravené nádoby

uvolnění škrtidla napojení spojovací hadičky a stříkačky s fyziologickým roztokem proplach kanyly napojení infúzního setu nebo uzavření systému pomocí bezjehlového konektoru fixace kanyly úklid pomůcek záznam do dokumentace průběžná monitorace místa vpichu, kontrola průchodnosti kanyly, aplikace i.v. medikace, ..

Nejčastější chyby: neinformovanost pacienta nedodržování zásad asepse nepoužívání osobních ochranných pomůcek špatná volba kanyly nedostatečná doba expozice u dezinfekčního roztoku „vyhmatání žíly“ v odezinfikovaném terénu odhození kovového mandrénu mimo určenou nádobu opakované pokusy o kanylaci jednou sestrou …….

LITERATURA KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelsví v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 352 s. ISBN 978-80-247-1830-9. KRIŠKOVÁ, A. a kolektiv. Ošetrovateľské techniky – metodika sesterských činností. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006. 779 s. ISBN 80-8063-202-2. Příručka ke krátkodobé periferní i.v. kanylaci. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kolektiv. Klinická onkologie pro sestry. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 450 s. ISBN 80-2477-7681. Veškerý použitý obrazový materiál pochází z vlastních zdrojů autorky.

DĚKUJI ZA POZORNOST.