stračka vyvýšená – Delphinium elatum V Krkonoších vzácně ve vysokobylinných alpínských nivách ledovcových karů, výjimečně i v nižších horských polohách. Květ VII.-VIII. Stračky jsou jedovaté, zvláště semena. 26.7.2010 u Rýchorské studánky. stračka vyvýšená – Delphinium elatum

stračka vyvýšená – Delphinium elatum Květ stračky mohou opylit pouze čmeláci s dlouhými sosáky. Menší čmeláci a ostatní hmyz prokusují ostruhy přesně v místech, kde jsou ostruhy měkké a k nektaru zbývá je několik mm. I čmeláci s dlouhými sosáky dávají pak přednost již vytvořeným otvorům v ostruze před normální, ale pracnější cestou zepředu korunou. Podobně je tomu i u několika dalších druhů rostlin, např. dymnivka dutá, kuklík potoční, vikev plotní, kostival lékařský, černýš lesní, hluchavka skvrnitá, náprstník velkokvětý, oměj šalamounek. stračka vyvýšená – Delphinium elatum 2

koniklec alpinský bílý – Pulsatilla alpina subsp. austriaca Po odkvětu se konce plodů prodlužují v dlouhé chlupaté přívěsky. Plody jsou rozšiřovány větrem, ostrou špičkou se pak vlastními pohyby aktivně zavrtávají do půdy; pomáhá jim v tom chlupatý přívěsek, který se vlivem změn vlhkosti 6-7krát otočí kolem své osy. 19.7.2010 u Krakonošovy kazatelny. koniklec alpinský bílý – Pulsatilla alpina subsp. austriaca 3

jarmanka větší – Astrantia major V Krkonoších jen ve východní části , zejména v okolí Rýchor. 26.7.2010 u cesty pod Rýchorskou boudou. jarmanka větší – Astrantia major

kropenáč vytrvalý – Swertia perennis Na prameništích a rašelinných loukách, květ VI.-VIII. Listy kropenáče chutnají, podobně jako listy jiných druhů hořcovitých rostlin, silně hořce. 21.7.2010 svahové prameniště u cesty nad Klínovkami. kropenáč vytrvalý – Swertia perennis

náprstník červený – Digitalis purpurea Druhotný výskyt. První údaje o výskytu na našem území pocházejí právě z Krkonoš (18. století). Květ VI.-VIII. 14.7.2010 u Tetřevích bud. náprstník červený – Digitalis purpurea

náprstník velkokvětý – Digitalis grandiflora Zřídka v podhorském stupni; v horském a subalpínském stupni zejména v nivách ledovcových karů. Květ VI.-VIII. Čmelák nabodává květ ze strany, aby se dostal co nejsnadněji k nektaru. 21.7.2010 u cesty mezi Lyžařskou a Lesní boudou. náprstník velkokvětý – Digitalis grandiflora

zvonek český – Campanula bohemica Krkonošský endemit, roztroušeně až hojně na květnatých horských loukách v horském až subalpínském stupni. Květ VII.-VIII. 14.7.2010 u Pražské boudy. zvonek český – Campanula bohemica

zlatobýl obecný alpínský – Solidago virgaurea subsp. minuta V subalpínském - alpínském stupni. Květ VII.-VIII. 28.7.2010 úpatí Luční hory. zlatobýl obecný alpínský – Solidago virgaurea subsp. minuta

havez česnáčková – Adenostyles alliariae Roztroušeně, ale pospolitě v subalpínském stupni, vzácně v horském stupni. Květ VII.-VIII. 5.7.2011 cesta od Vrbatovy boudy na Horní Mísečky. havez česnáčková – Adenostyles alliariae

prha arnika – Arnica montana Roztroušeně, květ VII.-VIII. 8.7.2010 u Rýchorské boudy. prha arnika – Arnica montana

starček potoční – Tephroseris crispa Roztroušeně na mokřadních loukách, květ V.-VIII. 15.7.2008 u Luční boudy. starček potoční – Tephroseris crispa

pcháč různolistý – Cirsium heterophyllum Hojně v montánním až subalpínském stupni. Květ VI.-VIII. 1.7.2008 Strážné. pcháč různolistý – Cirsium heterophyllum

mléčivec horský – Cicerbita alpina Hojně v horském až subalpínském stupni. 26.7.2009 u Vrbatovy boudy. mléčivec horský – Cicerbita alpina

česnek hadí – Allium victorialis Roztroušeně, květ VI.-VIII. Oddenkovitá cibule od středověku ceněným kouzelným prostředkem, její nositel měl být nezranitelný. Válečníci ji nosili sebou do bitvy, protože věřili, že vede pevnou ruku při úderu i výstřelu a dopomáhá tak k vítězství. Jiný výklad pochází od Mont St.Victoire v Provenci, kde česnek hadí hojně roste. Tuto horu často maloval Cézanne. 2.7.2008 Rýchory. česnek hadí – Allium victorialis

kýchavice bílá Lobelova – Veratrum album subsp. lobelianum Hojně na horských loukách, v alpínských prameništích a v nivách ledovcových karů. Květ VII.-VIII. Rozemletý suchý oddenek po přivonění vyvolává silné, dlouhotrvající kýchání. 4.7.2011 Zadní Rennerovy boudy. kýchavice bílá Lobelova – Veratrum album subsp. lobelianum

lilie zlatohlavá – Lilium martagon Roztroušeně, květ VI.-VII. Cibule této lilie si sama řídí hloubku své polohy v půdě pomocí „tažných“ kořenů, které se zkracují a zatahují ji tak dolů. Intenzita vůně květu sílí v podvečer. Poupata jsou často okousaná od srnčí zvěře. V květu: 5.7.2006 Strážné. lilie zlatohlavá – Lilium martagon

suchopýr pochvatý – Eriophorum vaginatum 15.7.2008 Úpské rašeliniště. suchopýr pochvatý – Eriophorum vaginatum

suchopýr úzkolistý – Eriophorum angustifolium 15.7.2008 u Luční boudy. suchopýr úzkolistý – Eriophorum angustifolium