Pavla Doležalová Ředitelka odboru prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT
Společenský konsenzus
Normóza- soubor norem, konceptů, hodnot, stereotypů, návyků v jednání a myšlení, které jsou urč. kulturou nebo většinou lidí schváleny konsenzem a jež způsobují utrpení, nemoc a smrt. Rysy normotického chování Navyklé myšlení, cítění, jednání, přijaté společenským konsenzem jako normální, je patologické nebo letální povahy a osobní nebo kolektivní geneze, prostřednictvím introjektivního postupu.
Sociální patologie- H.Spencer, A.I.Bláha Termín sociálně patologické jevy- sociologický pojem SPJ- prof.R. Kohoutek Význam- společensky nežádoucí jevy (např. nezaměstnanost, chudoba, vysoká rozvodovost, extrémně zvýšená nemocnost) a především společensky nebezpečné jevy (např.násilí, vandalismus, terorismus, šikana, kriminalita, rasismus, alkoholismus, prostituce, pornografie, gamblerství). Deviantní chování (deviant behaviour) Moralistický a kontrolní přístup k chování a výchově mladých, SPJ existují nezávisle, jsou nadindividuální, prorostlost užívání termínu SPJ lze považovat za normózu.
Změna paradigmatu vede ke změně terminologie, přístupů, od potřeb skupiny, společnosti, dospělých k potřebám jednotlivce, dítěte. makro přístup mikro přístup prevence SPJ prevence RCH
Společenská úroveň Individuální úroveň Normoterapie je evolutivní praktika, jako je tomu u psychoterapií a socioterapií. Člověk by se měl stát tím, čím skutečně může být, měla by mu být usnadněna možnost probudit se směrem k nalezení spojení se svou esencí a směřovat ke smyslu a naplněnosti života.
4 pilíře transdisciplinární výchovy směřující k poslání a přežití dávných moudrostí soužitíkonáníbytípoznávání
Děkuji za pozornost