Mezinárodní obchod Ing. Jana Korytárová, Ph.D.

P9_Mezinarodni-obchod Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky. - Možnost realizovat tzv. absolutní výhody. - Neschopnost země v roli výrobce uspokojit své požadavky jako spotřebitele. - Odlišné preference spotřebitelů (domácností) v různých zemích.

P9_Mezinarodni-obchod Mezinárodní obchod – základní funkce 1) Transformační fce – transformace struktury vyrobené produkce na strukturu, kterou požaduje trh; 2) Dynamizační fce – úspory práce a přírodních zdrojů, které nemá ekonomika v potřebném množství dovozem zboží; 3) Informační fce – zdroj informací o výrobě i spotřebních zvyklostech; 4) Kriteriální fce – porovnáváním na světovém trhu národní ekonomika kontroluje svůj vlastní ekonomický vývoj - komparace prostřednictvím „termes of trade“

P9_Mezinarodni-obchod Absolutní výhoda Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: ČR zvýší výrobu pšenice, za kterou motocykly doveze, Německo opak. 1q pšenice= 1ks motocyklu ČR 6q … 2ks 6q… 6ks (vývoz) 6q… 6ks (vývoz) Německo 6ks … 2q 6 ks… 6q (vývoz) 6 ks… 6q (vývoz) VýrobekČRNěmecko pšenice6q2q motocykl2ks6ks

P9_Mezinarodni-obchod Teorie komparativních výhod Příklad vzájemného oboustranně výhodného obchodu: Situace v ČR bez vývozu: ČR za 6q … 10ks v Německu za 6q … 18ks Mezinárodní obchod: ČR za 6q >10ks ??? Zahraniční obchod zvyšuje ceny domácí výroby na vnitřním trhu! VýrobekČRNěmecko pšenice6q2q motocykl10ks6ks

P9_Mezinarodni-obchod Vliv exportu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P 1,2 B export C P E P E Q 1 Q E Q 2 Q 1 Q E Q 2 domácí spotřeba klesá výroba a zaměstnanost roste P … cena na národním trhu P 1,2 … cena na světovém trhu

P9_Mezinarodni-obchod Vliv importu na ekonomické procesy v národní ekonomice P P E P E P 1,2 import P 1,2 import Q 1 Q E Q 2 Q 1 Q E Q 2 pokles výroby a zaměstnanosti růst národní spotřeby P … cena na národním trhu P 1,2 … cena na světovém trhu

P9_Mezinarodni-obchod Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Nepřímé (tržně orientované) nástroje: - - intervence na devizových trzích; - - opatření monetární a fiskální politiky. Administrativní příkazy a zákazy: - - kvóty; - - cla; - - vývozní subvence; - - neviditelné překážky dovozu.

P9_Mezinarodni-obchod Vnější obchodní a měnová politika - VOMP Obchodní politika – protekcionalistická - liberální

P9_Mezinarodni-obchod Koordinace a integrace na světovém trhu Mikroekonomická integrace tvoří základ integračních procesů a uskutečňuje se na úrovni firem. Nabývá různých forem např.: - výměna informací mezi firmami, společný výzkum trhu - společný servis a poradenství - dohody o specializaci a kooperaci - společné projekty firem (v různých sférách podnikatelské činnosti) - společný výzkum a vývoj - fúze - transnacionální kooperace (firmy s nadnárodní působností)

P9_Mezinarodni-obchod Koordinace a integrace na světovém trhu Makroekonomická integrace je proces postupného sbližování, přizpůsobování a propojování národních ekonomik s konečným cílem vzniku velkého nadnárodního komplexu. Prosazuje se na základě smluv mezi vládami.. Pro tuto formu bývá často používáno označení regionální ekonomická integrace.

P9_Mezinarodni-obchod Koordinace a integrace na světovém trhu Stupně makroekonomické integrace   Pásmo volného obchodu   Celní unie,   Společný trh,   Hospodářská unie;   Úplná ekonomická integrace (unie).

P9_Mezinarodni-obchod Koordinace a integrace na světovém trhu Pásmo volného obchodu ESVO – Evropské sdružení volného obchodu (1960) Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Velká Británie (vystoupila v roce 1973 společně s Dánskem a vstoupily do ES), Švédsko a Švýcarsko – později Finsko, Island. CEFTA (Central European Free Trade Agreement)– Středoevropská dohoda o oblasti volného obchodu (1994) ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko NAFTA (North American Free Trade Agreement)– Kanada, USA a Mexiko

P9_Mezinarodni-obchod Koordinace a integrace na světovém trhu Celní unie BENELUX (1948) celní a později i hospodářská unie EHS – původně také unií.

P9_Mezinarodni-obchod Vytváření evropských společenství 1951 – Paříž – ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli Anglie, Francie, Německo, Belgie, Nizozemí, Lucembursko a Itálie – Řím – EHS, EUROATOM – římské smlouvy Cíle ES: - - Vytvoření celní unie; - - Vytvoření společného trhu; - - Zavedení společných soutěžních pravidel; - - Zavedení společných politik ve 3 oblastech: zemědělství, zahraniční obchod, doprava; - - Koordinace hospodářské politiky; - - Vytvoření společných institucí – Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr; - - Postupné přibližování zákonodárství.

P9_Mezinarodni-obchod 1967 sloučení obou integrací v ES (EUROATOM+EHS) 1973 rozšíření o GB, Irsko, Dánsko 1981 Řecko 1986 Portugalsko, Španělsko 1996 Rakousko, Švédsko, Finsko 1990 Řím – jednání o hospodářské unii 1993 Maastrichtská dohoda, název EU 2004 ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko,Malta, Kypr, Litva

P9_Mezinarodni-obchod Evropská unie pilíře - - Smlouva o Evropském společenství – společné politiky - - Agenda společné zahraniční a bezpečnostní politiky - - Spolupráce ve vnitřních věcech a justice 3 základní smlouvy - - Maastrichtská – vytvoření měnové unie s jednotnou měnou Euro - - Amsterodamská – cíl sjednotit zahraniční politiku - - Nice – příprava na vstup států ze střední a východní Evropy

P9_Mezinarodni-obchod Evropská měnová unie Konvergenční kriteria pro vstup do hospodářské a měnové unie - - Inflační kritérium (o 1,5% průměrné inflace) - - Úrokové kritérium (o 2% průměr 3 nejstabilnějších zemí) - - Kritérium směnného kurzu (povolené fluktuační pásmo) - - Rozpočtové kritérium (rozpočtový deficit <3% HDP) - - Kritérium zadluženosti (veřejný dluh < 60% HDP) 1999 – 11 států: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko Skupiny zemí EU: - ins - 11 zemí, které vstoupily do MU - Pre-ins – nesplnily konvergenční kritéria – Švédsko a Řecko (2002) - Opting OUTs – GB, Dánsko – rozhodly se neúčastnit 3 stupně HMU.

P9_Mezinarodni-obchod Orgány EU Evropská rada - nejvyšší politický orgán, definování obecné politiky EU, nemá legislativní pravomoci Rada evropské unie – sídlo v Bruselu, zákonodárné pravomoci Evropský parlament – Strasburg, podílí se legislativě EU Evropská komise – výkonný orgán EU, kontrolní orgán Evropský soudní dvůr – Haag Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka – Frankfurt