Poválečné Československo Situace v poválečném ČSR Odsun Němců z ČSR a Polska

Po válce bezprostřední a upřímné nadšení z konce války budovatelská nálada srdečné děkování Rudé armádě (z čehož těží hlavně komunisti) dohodou odevzdána Zakarpatská Rus

půjdeme s těmi, s kterými sílíme bratrství v boji i míru půjdeme s těmi, s kterými sílíme

Benešův návrat do Prahy 16. května 1945

Politická orientace ČSR orientace na obě strany (návaznost na exilové kontakty) idea Beneše a J. Masaryka → ČSR jako „most mezi Východem a Západem“ ovšem problém → roztržky mezi velmocemi

Marshallův plán na jaře 1947 pozvání do Paříže na projednávání velmi aktivní zájem ČSR Gottwald a Masaryk na kobereček do Moskvy výsledkem odmítnutí: „Odlétal jsem do Moskvy jako československý ministr zahraničních věcí, a vracím se jako Stalinův pacholek.“ - Jan Masaryk

Politické uspořádání základem Národní fronta Čechů a Slováků sdružení exilových a odbojových politických stran ovšem ne všechny obnoveny => demokracie? zakázány převážně pravicové × silné posílení levice Fierlingerova vláda opora o Košický vládní program

Košický vládní program (duben 1945) potrestání válečných zločinců a zrádců konfiskace a znárodnění majetku (Němci, Maďaři, zrádci) vznik Národní fronty – sjednocení stran (hlavní slovo komunisté díky paritnímu zastoupení, předseda Fierlinger) zákonodárná moc v rukou prezidenta (vládne pomocí dekretů → okamžité řešení situace) zestátnění průmyslu, bank a strateg. podniků výsledkem úzké sepětí se SSSR

Znárodňování a reformy znárodněny hlavně banky a pojišťovny taktéž průmyslové podniky a doly (obecně všechny podniky s 500 a více zaměstnanci) zestátněno cca 75 % veškerého průmyslu pozemková reforma (červen 1945) konfiskace půdy kolaborantů a Němců → bezzemkům ministerstvo zemědělství drží komunisti => posílení prestiže

Beneš podepisuje znárodňovací dekrety za účasti ministrů 25. října 1945

pracující lid si bere zpět, co mu patří rozdělíme půdu po právu a podělíme zasloužilé

Stabilizace v říjnu 1945 ustaveno Prozatímní shromáždění prezidentem Beneš, premiér Fierlinger potrestání zrádců a zločinců proces s K. H. Frankem, dr. J. Tisem, aj. posílení moci komunistů pronikání do ozbrojených složek nábor ověřených lidí do SNB (partyzáni, stoupenci, ...)

Život v poválečném ČSR prvotní nadšení rychle opadlo přídělový systém hlad, neúroda (1947) nutnost přijímat potravinovou a lékařskou pomoc OSN technická zaostalost a nedostatek surovin → limitování výroby špatné vedení znárodněných podniků

Poválečný odsun

Plány na vyhnání Stalin, Roosevelt i Churchill vyhnání schvalují na postupimské konferenci obavy, proto: „Vlády tří zmíněných zemí otázku zevrubně projednaly, a dospěly k názoru, že německé obyvatelstvo, resp. jeho zbytky, které se ještě nacházejí v Polsku, Československu a Maďarsku, je třeba odsunout do Německa, přičemž tento transfer musí proběhnout spořádaně a humánně.“ - XIII. článek postupimské konference ovšem již před konferencí vyhnáno cca 1,5 mil. Němců ze Sudet a Polska + 3,5 mil. uteklo před RA z Východního Pruska tzv. divoký odsun

Předpoklady vyhnání vyčítána jim velezrada: „Naši Němci... zradili stát, zradili demokracii, zradili nás, zradili lidskost, zradili lidstvo.“ (Beneš) snaha odčinit Mnichov a skoncovat jednou provždy s „německým problémem“ „Porážka Německa nám dává jedinečnou historickou příležitost k radikální očistě státu od německého živlu.“ (Beneš)

každý z nás má odpovědnost již nikdy nesmí státi nepřítel v našem týlu každý z nás má odpovědnost za očistu v národě

E. Beneš na Staroměstském náměstí 16. května 1945 „Náš zběsilý soused (…) si vytvořil situaci, jejíž důsledky postihnou celé dnešní i budoucí generace, ponesou je jako zasloužený a plně mu náležející trest.(…) Tento národ …jeví se nám už jen jako veliká lidská nestvůra (…) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat." E. Beneš v Brně 12. května 1945 „Bude třeba (…) vylikvidovat zejména nekompromisně Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků provést." E. Beneš na Staroměstském náměstí 16. května 1945

Odsun sílí vlna nacionalismu, navíc tiskem záměrně rozdmýchávána („Odpovědnost za Lidice nese celý německý národ.“) dokonce i církev (!) („Poprvé za tisíc let přišel čas si s Němci vyřídit účty. Jsou ztělesněním zla, a proto se na ně přikázání o lásce k bližnímu nevztahuje.“)

Realita napadání Němců bez rozdílu (jak henleinovce, tak i antifašisty a obyčejné lidi) bezdůvodné střílení, mlácení, mučení (polití benzinem a zapálení, věšení z nohy, ...) vypalování vesnic, pogromy pracovní a koncentrační tábory (katastrofální pracovní i hygienické podmínky!) individuální i skupinové znásilňování „Kdykoli je napadlo, strhali z nás šaty a znásilnili nás. O zvířeckosti a perverzitách, jež jsme museli snášet, vůbec nedokážu mluvit.“

Ústí nad Labem (31. 7. 1945) výbuch v muničním skladu (28 obětí, Čechů i Němců) domnělá sabotáž → obvinění Němců doslova „hony“ městem, střílení, svrhávání žen, dětí a starých lidí z mostu do Labe

Role Rudé armády buď mlácení a znásilňování nebo ale také ochrana před zfanatizovanými Čechy (!) dokonce pomoc nemohoucím Němcům „...nastalo skutečné peklo, takže jsme museli Rusy žádat, aby nás před Čechy ochránili.“

Průběh odsunu minimum času na sbalení nejnutnějších věcí (většinou tak cca 15 minut, někdy ani minuta) záhy rabování (často přijíždějí lidi z vnitrozemí, aby se obohatili na úkor Němců) velké množství sebevražd „pochody smrti“ brněnský pochod 30. května 1945 – 30 tis. Němců pěšky (často bosí!) nuceno jít do Rakouska (cca 1500 obětí)

Výsledek údajně až 270 000 obětí realita 19 000 až 30 000 obětí první číslo ovšem možná reálné → oběti po přesunu do Německa → sebevraždy, nemoci, hlad, ... v ČSR zůstane cca 200 000 Němců nepostradatelní pro průmysl smíšená manželství antifašisté

Odsun v Polsku mnohem pádnější důvody než Češi masakry Poláků, zničené hospodářství snaha kompenzovat ztrátu území na východě (díky záboru SSSR)

Průběh odsunu v Polsku prakticky to samé, co v Čechách, ale v několikanásobně větším měřítku navíc se přidá i Rudá armáda... která i tak se snaží udržet Poláky na uzdě posíláni do koncentračních táborů (řád dle původního německého) v Polsku absolutní bezpráví, udavačství a chaos

Čísla... návrat statisíců Němců po kapitulaci do svých domovů (viz Vratislav) následně nuceni odejít znovu celkový počet obětí při odsunu: 500 000 ! celkový počet obětí při čistkách: 1 000 000 ! výsledek: vznik skutečně národních států

...a Židé? válku jich přežilo pouhých 250 000 ovšem setkávají se s dalším antisemitismem přicházejí další pogromy a oběti znovu narůstají...

Usmíření Německo teprve v r. 1990 uznává polský zábor vých. části Německa záhy nato polská omluva Německu za odsun následně německá omluva za příkoří 2. sv. války ovšem mezi Čechy a Sudety dodnes nic...

Otázka na závěr Nešlo to řešit jinak ?