KENOZOIKUM Třetihory a čtvrtohory Filip Bordovský

Kenozoikum ČAS PERIODA (mil.roků) 53 35 25 5 1,8 0,01 TŘETIHORY (TERCIÉR) Paleocén 53 Eocén 35 Oligocén 25 Miocén 5 Pliocén 1,8 ČTVRTOHORY (KVARTÉR) Pleistocén 0,01 Holocén současnost

Třetihory (terciér) (65 – 1,8 mil. let) dělí se na: starší třetihory neboli paleogén (paleocén, eocén a oligocén) mladší třetihory neboli neogén (miocén a pliocén). Třetihory jsou charakterizovány velkými paleogeografickými změnami (alpínské vrásnění); kontinenty dosáhly současného tvaru, došlo k rozvoji kvetoucích rostlin, hmyzu a savců.

GASTORMIS Paleocén 65 – 53 mil. let Došlo k rozvoji krytosemenných rostlin (zejm. tropických druhů – palmy, skořicovníku aj.). Ustoupili brachiopodi a jejich místo zaujali mlži; zahájen bouřlivý rozvoj savců.

Moeritherium - prapředek slonů Ambulocetus – chodící velryba Eocén 53 – 36,5 mil. let Vrchol vývoje nummulitů, počátek vývoje koní. Tropická flóra se během eocénu stěhovala k rovníku, v mladším eocénu došlo k zalednění Arktidy, trvajícímu do současnosti.

Phenacodus – prapředek koní

Indricotherium Brontotherium Oligocén (36,5 – 23 mil. let) Evropu během oligocénu pokrývaly vždyzelené subtropické lesy s duby, magnóliemi, některými palmami aj., typická bohatá fauna savců (prakoníci, mastodonti, nosorožci), mořská fauna zastoupena dodnes žijícími rody měkkýšů.

Porovnání velikostí

Smilodon Miocén (23 – 4,8 mil. let) V severních a západních Čechách během miocénu rostly bažinné pralesy, z nichž vzniklo hnědé uhlí, probíhal rozvoj velkých forem kopytníků (tapíři, mastodonti), počátek hlavního rozvoje primátů (opic a lidoopů).

Pliocén (4,8 – 1,8 miliónů let) V průběhu pliocénu se pozvolna měnilo podnebí (ochlazování, nižší množství srážek). Na severní polokouli se šířila step s travními a bylinnými porosty; obydlena kopytnatci a velkými šelmami. Australopithecus afarensis,

Třetihory (65 – 1,8 mil. let) Zapište si do sešitu! Dělení třetihor: paleocén, eocén, oligocén,miocén a pliocén Proběhlo Alpínské vrásnění a kontinenty dosáhly současného tvaru. V eocénu došlo k zalednění Arktidy. V bažinatých pralesech vznikala ložiska hnědého uhlí (S. a Z. Čechy). Z drobných mořských organismů vznikala ložiska ropy a zemního plynu. Došlo k velkému rozšíření jehličnatých dřevin a krytosemenných rostlin a velkému rozvoji hmyzu , ptáků a savců. Na konci třetihor se podnebí ochlazovalo a ubylo i množství srážek. Zajímavosti: v oligocénu se objevují prapředci koní (velikosti lišky), v miocénu začíná hlavní rozvoj primátů (opic a lidoopů).