Latinská literatura 14. století Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Latinská literatura díky tradici a nadnárodnímu charakteru procházela menšími změnami než literatura česká vedle legend a duchovní lyriky se psaly i kroniky věnované české historii Zbraslavská kronika (začala vznikat už v přemyslovské době, psát ji začal opat zbraslavského kláštera Ota, po jeho smrti roku 1314 v ní pokračoval mnich, později rovněž opat, Petr Žitavský, poslední zápis pochází z roku 1338) kronika může být srovnávána s Kosmovou Kronikou českou; zachycuje všechny významné události v českém království i v okolních zemích
Zbraslavská kronika, panovníci – Jindřich VII., Jan Lucemburský, Karel IV. s manželkami
za autora považován Přibík Pulkava z Radenína Kronika českých králů za autora považován Přibík Pulkava z Radenína podnět k ní dal a autorsky se na ní podílel Karel IV. Kronika začíná zmatením jazyků a končí rokem 1330 – smrt Elišky Přemyslovny. Tato kronika i přes nejlepší podmínky (přístup do královského archivu, podpora Karla IV.) nesplnila očekávání. Příchod Libušiných poslů k Přemyslu Oráčovi Text nejstaršího rukopisu
byla opět psána z popudu Karla IV. Kronika česká byla opět psána z popudu Karla IV. autorem byl Beneš Krabice z Weitmile Idealizovaná podobizna autora
Miniatura zobrazující římského císaře Karla IV. Osvícený, velice vzdělaný a literárně talentovaný Karel IV. sám složil legendu o svatém Václavu, napsal svůj životopis Vita Caroli. Zasáhl také do rozvoje právnické literatury: samostatně zformuloval Korunovační řád (měla v něm místo i píseň Hospodine, pomiluj ny), podnítil vznik souboru státního, trestního a soudního práva Majestas Carolina (Karlův majestát) – kvůli odporu šlechty nebyl přijat. Miniatura zobrazující římského císaře Karla IV.
Ze 14. stol. se zachovala řada portrétů Karla IV Ze 14. stol. se zachovala řada portrétů Karla IV. Jeden z nejslavnějších je součástí votivního obrazu pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi.
Karel IV. poučuje své nástupce Vita Caroli (Život Karlův) autobiografie má vysokou literární i historickou hodnotu Karel IV. v ní zachytil zážitky z mládí, kdy žil v cizině, a počátky pobytu v Čechách ( do roku 1340; události několika dalších let zachytil jiný autor) v díle se prolínají osobní prožitky s císařovým veřejným působením, značný prostor zabírají náboženské a morální úvahy Karel IV. poučuje své nástupce
Zlatá bula Karla IV.
v Korunovačním řádu). Pokusil se obnovit slovanskou liturgii Karel IV. vědomě navazoval na slavné české tradice (legenda o sv. Václavu; píseň Hospodine, pomiluj ny v Korunovačním řádu). Pokusil se obnovit slovanskou liturgii v nově založeném Emauzském klášteře. Klášter Na Slovanech – nejstarší zobrazení z konce 15. stol.
Symbolické kolo Fortuny z Petrarcova spisu Kniehy dvoje o lékařství V době , kdy většina panovníků neuměla číst a psát, si Karel IV. dopisoval s italským renesančním básníkem Francescem Petrarcou. Symbolické kolo Fortuny z Petrarcova spisu Kniehy dvoje o lékařství
Grandes Chroniques de France - císař Karel IV. , český král Václav IV Grandes Chroniques de France - císař Karel IV., český král Václav IV. a francouzský král Karel V. přijíždějí do Paříže
Pomník Karla IV. k 500. výročí založení univerzity (1848) Univerzitu chtěl založit už Václav II., ale podařilo se to až Karlovi IV. V roce 1348 vznikla v Praze první univerzita ve střední Evropě a do Čech přijela řada učenců, kteří zde vyučovali teologii, práva, lékařství a svobodná umění. Pomník Karla IV. k 500. výročí založení univerzity (1848)
Zakládací listina UK v Praze
Univerzitní studenti
Latinské odborné termíny jsou vyloženy česky. Pro potřeby výuky vznikaly učební příručky. K nejvýznamnějším patří tři veršované latinsko-české slovníky (Vokabulář gramatický, Bohemář, Glosář), napsal je Bartoloměj z Chlumce - Klaret (Klaret, claretus = ten, kdo se stal slavným). Latinské odborné termíny jsou vyloženy česky. Fertur grammatica slovočtena, litera čtena, vocalis hlása, liquida rozměk, muta němka, consona zvučna, sit pólhlása semivocalis, sillaba sřěk geritur, posicio vloženie, composicio složenie, dyptongus est dvojhlas. Fertur = říká se, slovočtena = mluvnice, čtena = písmeno, hlása = samohláska, rozměk = plynná (linquida), němka (němá (linquida), zvučna = souhláska, sit = budiž, pólhlasa = polosamohláska, sřěk = slabika, geritur = jeví se, vloženie = pozice, est = jest, dvojhlas = dvojhláska Úkol: Klaretovy termíny byly nahrazeny jinými. Uveďte dnešní odborné názvy.
Co znamená pojem „makarónský verš“? Ve studentském prostředí vznikaly často satirické texty, někdy využívaly tzv. makarónský verš: Carmen praestet Deus coeli Nechť bůh nebeský pomůže k písni v němž by byl rozum celý describendi varia. aby se dalo vše možné vylíčit Quil suevimum saepe radi, My co jsme zvyklí třít bídu jedli bychom často rádi, sed ubi sunt cibaria? ale kde je co k snědku? Co znamená pojem „makarónský verš“?
… Pije chlapec, pije žába, pije matka, pije bába, Vznikají latinské parodie kurtoazní lyriky( např. píseň Detrimentum patior - Trpím bolestí) či satirické písně o pijáckých mravech . … Pije chlapec, pije žába, pije matka, pije bába, světem hnaný štvanec pije, kdo je mlád, kdo šedivý je, pije vikář, pije prelát, kdo nechce i kdo chce dělat, tenhle pije, onen chlastá číší tisíc, číší na sta. Trubadúr
Latinská literatura 14. století Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Bláhová, Renata a kol.: Literatura pro 1. ročník středních škol. DIDAKTIS, Brno 2008 Čapek, V., Pátek, J.: Dějepis pro střední odborné školy. Scientia, Praha 2001 Hrych, Ervín: Dějiny světového humoru. Marsyas, Praha 1994 Mališ, Otakar: Čítanka světoví literatury 1. díl. SNP, Praha 1997 Prokop, Vladimír: Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století. O.K.-Soft, Sokolov 2002 Sárközi, Radek: Elektronická učebnice literatury. Abeceda, o. s., Most Soukal, Josef: Přehled dějin literatury 1. SPN, Praha 2006 Tichá, Zdeňka: Cesta starší české literatury. Pyramida Praha 1984 http://www.cuni.cz/ http://www.mza.cz/jihlava/badatelske-hodiny.php http://www.phil.muni.cz/muzeo/mui03obrazky/obr20.php@page=10.html