ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0214 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh14. Johann Sebastian Bach II. Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaBach, život, dílo Datum – datum ověření ve výuce

Anotace Text s názvem Johann Sebastian Bach II. slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

Johann Sebastian Bach II.

Když Johann Sebastian Bach nastoupil roku 1703 na místo varhaníka v tzv. „novém kostele“ sv. Bonifáce v Arnstadtu, měl v podstatě dvě funkce: varhaník a odborník na varhany. Těmto dvěma profesím se pak věnoval celý život. Jeho povinností bylo hrát v kostele v neděli, ve svátky, ale také v pondělí a ve čtvrtek. Kromě toho se měl starat o varhany a řídit kostelní sbor. Mladý Bach byl prudší povahy – městská rada řešila spor s fagotistou – Bach na něj tasil kord.

1. Kostel Panny Marie v Lübecku

Po nějaké době si Bach vzal dovolenou a vydal se do Lübecku, aby se setkal s nejuznávanějším varhaníkem té doby, Dietrichem Buxtehudem, a aby slyšel jeho hru po celý advent. Zřejmě navštívil i Hamburg a Lüneburg, protože se vrátil až po čtyřech měsících. Cesta ale na něm zanechala další vliv – hrál jinak. Konzistoř se zabývala stížností, že duchovní písně doprovází překvapujícími variacemi, což kazí melodii a mate shromáždění věřících.

Další výtkou bylo, že hraje příliš dlouho a že omezil skladby s nástroji a se sborem – tedy s problémovými studenty. Dokonce prý na kostelním kůru zpívalo nějaké děvče, ženy tehdy nesměly v kostele zpívat. Je možné, že to byla jeho vzdálená příbuzná a pozdější manželka Marie Barbara Bachová. Tyto neshody a příkoří donutily Bacha hledat si nové místo. A tak když hrál na zkoušku dne 24. dubna 1707 v Mühlhausenu v kostele sv. Blažeje, nadchl a dostal vyšší plat, než jeho předchůdce. Nastoupil 1. července 1707.

2. Mühlhausen 1650

Oženil se s Marií Barbarou. Měl k dispozici dobrý chrámový sbor, to se projevilo na jeho tvorbě. K dřívějším menším varhanním skladbám nyní přidal několik kantát, z nich „Gott ist mein König“ byla napsána k poctě nové městské rady a nadchla a zalíbila se tak, že na náklady města vyšla tiskem. Jako varhanní expert vypracoval projekt rekonstrukce varhan u sv. Blažeje.

Opravu provedl varhanář Johann Friedrich Wender. Bach na opravu dohlížel, ale už ne jako místní varhaník. V polovině července roku 1708 se přestěhoval do Výmaru. Důvodem mohl být pietismus, proud v protestantských církvích, zaměřený na osobní duchovní život a prostotu v hudbě. Psaly se jednoduché a všeobecně srozumitelné písně. Mühlhausen představoval ortodoxní přístup, Bach byl pietista, ale ne v hudbě. To mohl být důvod pro změnu místa.

3. Zámecký kostel ve Výmaru

V červnu 1708 byl Bach uvolněn ze služby v Mühlhausenu a v polovině července nastoupil jako na místo dvorního varhaníka a komorního hudebníka u vévody Wilhelma Ernsta ve Výmaru. Výmarské období označují životopisci zlatým věkem Bachovy varhanní tvorby. Vznikla zde totiž většina jeho varhanních skladeb. Byl již zralým skladatelem i interpretem. Samotný pobyt ve Výmaru byl pro Bacha inspirativní.

Konaly se zde koncerty italské hudby, hrál se Vivaldi, Albinoni, Telemann. Hudební novinky vozil ze svých cest synovec vévody Johann Ernst. Princ Johann Ernst byl žákem Bachova příbuzného, Johanna Gottfrieda Walthera, jenž působil ve Výmaru jako varhaník a v roce 1710 zahájil práci na hudebním slovníku. Ten vyšel za dvacet let v Lipsku.

Roku 1713 se Bach ucházel o místo varhaníka v Halle po Wilhelmu Zachowovi, učiteli G. Fr. Händela. Hrál tam na varhany a provedl svou kantátu. Byl by přijat, ale vévoda Wilhelm Ernst jej ze služby neuvolnil. Zdá se, že s tím Bach počítal a že chtěl jen naznačit, že by chtěl zvýšit plat. To se také stalo a stal se také koncertním mistrem kapely. V Halle měl s konkurzem „naoko“ problém, ale již v roce 1714 jej pozvali k posouzení varhan spolu s Johannem Kuhnauem.

4. Köthen, zámecká rezidence

Ve Výmaru ale nebyl Johann Sebastian Bach příliš spokojen. Vynechali jej při volbě nového kapelníka. V té době se uvolnilo místo v Köthenu u knížete Leopolda. Bach o to místo stál, ale vévoda Wilhelm Ernst byl proti a dal Bacha na několik týdnů zavřít do vězení. Nakonec jej dne 2. prosince 1717 „nemilostivě“ propustil ze svých služeb.

Doporučený poslech J. S. Bach: Braniborské koncerty - výběr

Otázky k ověření znalostí 1.Kterého slavného varhaníka chtěl Bach slyšet a kam za ním cestoval? 2. Kam a do jaké funkce nastoupil v roce 1707? 3.Kdy se odstěhoval do Výmaru a jakou tam měl funkci?

Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002

Seznam vyobrazení: 1.Kostel Panny Marie v Lübecku St_Marien_vom_Turm_von_St_Petri_aus_gesehen jpg St_Marien_vom_Turm_von_St_Petri_aus_gesehen jpg 2.Mühlhausen Th%C3%BCringen%29_um_1650.jpg Th%C3%BCringen%29_um_1650.jpg 3.Zámecký kostel ve Výmaru 60.jpg jpg 4.Köthen, zámecká rezidence