Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_KUB_16 Tematická oblast: Biologie Téma: Viry 1 Anotace: Prezentace slouží k výkladu nové látky o mikroorganismech. Cílová skupina Žáci školy Autor: Mgr. Josef Kub Datum vytvoření: 28.1. 2013
Systém živé přírody (třídění organismů) (systematika = taxonomie)
na světě je několik milionů druhů organismů → pro třídění nutný systém – jeho základy položil C. Linné každý druh řadíme do systematických jednotek (= taxonů)
základní taxony: druh – rod – čeleď – řád – třída – kmen (oddělení) – říše – doména další taxony jsou doplňkové (dodatečné): plemeno (= rasa), poddruh, nadtřída, podkmen, atd.
Vše živé dělíme do dvou skupin: 1) Nebuněčné živé soustavy Viry, viroidy, virusoidy (taxonomie složitá) 2) Buněčné živé soustavy (= organismy) s prokaryotickou buňkou Doména: Bakterie Doména: Archea s eukaryotickou buňkou Doména: Eukarya
Viry, viroidy a virusoidy)
VIRY jsou to nitrobuněční parazité znaky živých soustav projevují jen v hostitelské buňce velikost: 20 – 300 nm
Stavba: nukleová kyselina (DNA, RNA) → 2 až 200 genů bílkoviny (tvořící obal = kapsid, enzymy) biomembrána (jen někdy – např. u viru oparu)
Viry parazitují na všech organismech: některé jsou specializované na jediného hostitele – neštovice, hepatitida B, … jiné jsou značně univerzální – vzteklina, …
Průběh virové infekce: virion se přichytí na buňku se specifickými receptory (na jinou ne!) virion pronikne do buňky buď jen jeho nukleová kyselina (např. u bakteriofágů) nebo celý (např. u živočichů) → → jeho kapsid (příp. biomembrána) pak rozložen enzymy buňky
3) a) nastane lytický cyklus: podle obnažené nukleové kyseliny se vytvoří enzymy jeden z nich způsobí rozpad DNA hostitelské buňky následně se replikuje nukleová kyselina virionu (100 – 100 000x) → trvá 10 min. až několik hodin kolem každé se utvoří nový kapsid buňka praskne (= lyze buňky) → viry do prostředí
3) b) nastane lyzogenní cyklus: některé nukleové kyseliny virů se začlení do DNA hostitelské buňky (= provirus) pak předávány dceřinným buňkám (i potomkům) za určitých okolností může být provirus aktivován → buňka se stane např. nádorovou Jeden druh viru může využívat lytický i lyzogenní cyklus!
Použité zdroje: ROMANOVSKÝ, Alexej a kol. Obecná biologie. Praha: SPN, 1988, ISBN 66-03-31/1 14-469-85 03/13. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN 80-7182-217-5. AUTOR NEUVEDEN. HIV [online]. [cit. 28.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/HIV