OČKOVACÍ PROGRAMY V PRAXI MUDr. Jana Dáňová, Ph.D. Ústav epidemiologie 3.LF UK

o vnímavosti či odolnosti vůči nespecifická rezistence REZISTENCE A IMUNITA o vnímavosti či odolnosti vůči infekci rozhodují nespecifická rezistence + imunita

REZISTENCE bariérové faktory v branách vstupu, biochemické složení tkání, humorální nebo metabolické vlivy, rasové a druhové rozdíly

Imunita přirozená – nespecifická Imunita získaná – specifická

IMUNITA PŘIROZENÁ - NESPECIFICKÁ fagocytóza, komplementový systém. lyzozym, zánětlivé pochody, interferon uplatňuje se samostatně bez předchozího styku antigen protilátka - nespecificky

IMUNITA ZÍSKANÁ – SPECIFICKÁ je podmíněna stykem s etiologickým agens dělí se na humorální – protilátkovou a celulární – T buňkami zprostředkovanou imunitu je získána přirozeným či umělým způsobem dělí se na pasivní a aktivní imunitu

PASÍVNÍ IMUNITA Získaná přirozeným způsobem transplacentární přenos protilátek od matky na plod, omezená doba trvání 2-6 měsíců Získaná umělým způsobem podávání hotových protilátek heterologní a homologní imunoglobuliny

PASÍVNÍ IMUNIZACE aplikace hotových protilátek ve formě imunoglobulinů poskytnutí okamžité ochrany osobám exponovaným nákaze profylaktické podání terapeutické podání

PASÍVNÍ IMUNIZACE Heterologní imunoglobuliny – získané z plazmy zvířecích dárců v nedávné době aktivně imunizovaných Homologní imunoglobuliny – získané z plazmy osob v nedávné době aktivně imunizovaných nebo v rekonvalescenci

PASÍVNÍ IMUNIZACE Heterologní imunoglobuliny – odbourávání z organizmu příjemce cca 7-10 dnů Homologní imunoglobuliny – odbourávání z organizmu příjemce cca 3 – 4 týdny

AKTIVNÍ IMUNITA získaná přirozeným způsobem - postinfekční imunita získaná umělým způsobem - postvakcinační imunita

nejvýznamnější možnost primární prevence infekčních chorob OČKOVÁNÍ aktivní imunizace  nejvýznamnější možnost primární prevence infekčních chorob

HISTORIE OČKOVÁNÍ 1796 - Edward Jenner - vakcinace proti pravým neštovicím (variole)

ROK ZAVEDENÍ OČKOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE záškrt 1946 tbc 1947 (1953) tetanus 1958 dávivý kašel 1958 dětská obrna 1957 (1960) spalničky 1969 zarděnky 1982 (1986) příušnice 1987

ORGANIZACE OČKOVÁNÍ V ČR Vyhláška Ministerstva zdravotnictví „o očkování proti infekčním nemocem“ č. 537/2006 Upravuje členění očkování a podmínky provedení jednotlivých druhů očkování

OČKOVACÍ LÁTKA = VAKCÍNA preparát, který obsahuje antigeny jednoho či více mikroorganismů a po aplikaci člověku nebo zvířeti vyvolá protilátkovou odezvu - navodí vznik aktivní imunity

JEDNOTLIVÉ DRUHY VAKCÍN podle způsobu přípravy živé atenuované inaktivované (usmrcené) anatoxiny (toxoidy) subjednotkové a štěpené polysacharidové syntetické a rekombinantní

OBECNÉ POŽADAVKY NA VAKCÍNY imunologická účinnost bezpečnost stabilita

ZÁSADY SPRÁVNÉHO OČKOVÁNÍ respektování pokynů v SPC dodržování kontraindikací správná technika očkování individuální přístup k očkovanému

SPRÁVNÁ TECHNIKA OČKOVÁNÍ aplikace vhodné vakcíny vyřazení vakcíny exspirované desinfekce místa vpichu vhodné aplikační místo zásada suché jehly zdravotnický dohled po dobu 30 min. po očkování dodržování odstupů mezi vakcinacemi

DODRŽENÍ ODSTUPŮ MEZI VAKCINACEMI po inaktivované vakcíně 2 týdny po živé vakcíně 4 týdny po revakcinaci BCG vakcínou 8 týdnů po primovakcinaci BCG 12 týdnů po kožních testech (včetně tuberkulinového) 1 týden po imunostimulačních látkách 7 – 10 týdnů

KONTRAINDIKACE OČKOVÁNÍ akutní onemocnění alterovaná imunita závažné reakce po předchozí dávce neurologické symptomy v anamnéze anafylaxe na vaječnou bílkovinu a ATB ve vakcíně

KONTRAINDIKACE OČKOVÁNÍ Dočasné – očkování se přesune na dobu, kdy kontraindikace pomine Trvalé – jedinec je vyřazen napořád z určitého typu očkování

PŘÍČINY NEDOSTATEČNÉ POSTVAKCINAČNÍ IMUNITNÍ ODPOVĚDI vrozená či získaná imunodeficience nedodržení kontraindikací nedodržení předepsaných odstupů mezi jednotlivými druhy očkování špatný výživový stav

REAKCE PO OČKOVÁNÍ lokální, celkové časné, pozdní, velmi pozdní fyziologické, nefyziologické

NA VZNIKU REAKCÍ SE PODÍLEJÍ OČKOVACÍ LÁTKA očkovací agens (mitigované spalničky) toxické látky (obsažené ve vakcíně) atd. STAV ORGANIZMU podání vakcíny v inkubační době či v průběhu onemocnění, alergie TECHNIKA OČKOVÁNÍ nedodržení předepsané techniky aplikace

ORGANIZACE OČKOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE očkování je důležité zvláště u dětí, protože ty jsou infekčními nemocemi nejvíce ohroženy strategie očkování se řídí vyhláškou Ministerstva zdravotnictví očkování proti infekčním nemocím se člení do několika skupin

JEDNOTLIVÉ DRUHY OČKOVÁNÍ V ČR pravidelné očkování zvláštní očkování mimořádné očkování očkování při úrazech, poraněních a nehojících se ranách očkování na žádost

PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ DĚTÍ proti tuberkulóze záškrtu, tetanu, dávivému kašli, onem. vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, poliomyelitidě, virové hepatitidě B spalničkám, zarděnkám, příušnicím

Očkování proti tuberkulóze základní očkování – 4.den – 6.týden po narození po 3-4 měsících se provede přešetření místa vpichu, pokud není patrná žádná lokální reakce, provede se přeočkování po skončení základního očkování přeočkování – od dovršení 11.roku do dovršení 12.roku věku u dětí s negativním tuberkulinovým testem

Očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, onem Očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, onem. vyvolanému Haemophilus influenzae b, poliomyelitidě a virové hepatitidě B základní očkování – od 13.týdne po narození 3 dávkami hexavakcíny v intervalech nejméně 1měsíce mezi dávkami a 4.dávkou podanou nejméně 6 měsíců po 3.dávce, nejpozději však před dovršením 18.měsíce života přeočkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli v 5 letech života přeočkování proti poliomyelitidě – od dovršení 10. do dovršení 11. roku věku dítěte přeočkování proti tetanu – od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku a dále po každých 10 – 15ti letech

Očkování proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím základní očkování – v 15. měsíci života přeočkování – za 6 – 10 měsíců po základním očkování, v odůvodněných případech i později

PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ DĚTÍ proti pneumokokovým nákazám * virové hepatitidě B u novorozenců HBsAg pozitivních matek * * u vybraných dětí podle indikace

PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ osob vymezených vyšším rizikem infekce Chřipce (u osob umístěných v LDN, DD, ÚSP) Pneumokokovým nákazám (u osob umístěných v LDN, DD, ÚSP- polysacharidová vakcína) Virové hepatitidě B (u osob zařazených do dialyzačního programu, nově přijatých do ÚSP, při rizikové expozici biologickému materiálu)

ZVLÁŠTNÍ OČKOVÁNÍ proti virové hepatitidě A + virové hepatitidě B (provede se u zaměstnanců základních složek integrovaného záchranného systému) virové hepatitidě B (u zaměstnanců chirurgických oborů, odd. hemodialýzy, infekčních odd., interních odd., ARO, LDN, laboratoří, transfúzních stanic, domovů důchodců, ÚSP) vzteklině (u osob na pracovištích s vyšším rizikem vztekliny) chřipce (u osob pracujících v LDN, ÚSP, domovech důchodců)

MIMOŘÁDNÉ OČKOVÁNÍ tím se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích je vyhlašováno hlavním hygienikem

OČKOVÁNÍ PŘI ÚRAZECH A PORANĚNÍCH očkování osob k prevenci vzniku ranných infekcí zahrnuje očkování proti vzteklině a proti tetanu proti tetanu při úrazech, poraněních a nehojících se ranách, v předoperační přípravě, zejména před operacemi na konečníku a tlustém střevě proti vzteklině v případě pokousání nebo poranění zvířetem podezřelým z nákazy

OČKOVÁNÍ NA ŽÁDOST očkování osob na vlastní žádost očkování proti infekcím, proti kterým je k dispozici vakcína finanční úhrada za provedené očkování do uvedené kategorie patří i očkování do zahraničí

GRAFY Zdroj dat SZÚ

DĚKUJI ZA POZORNOST