Vliv volební účasti na zisky jednotlivých stran PhDr. Lukáš Linek

Vliv volební účasti na volební podporu – 2 teze Vyšší volební účast pomáhá levicovým stranám, a to především ve státech, kde je intenzivní třídní hlasování. Vyšší volební účast pomáhá stranám s větším potenciálem voličů (composition effect), a to za situace, kdy je malá míra voličské neloajality (defection effect).

Cíl příspěvkua strategie zkoumání Cíl příspěvku a strategie zkoumání Cíl: 1. zjistit, kterým stranám volební účast pomáhá a kterým ne; 2. zjistit, zda má složení elektorátu vliv na celkový efekt volební účasti na zisky jednotlivých stran. Strategie: 1. analýza agregovaných dat; 2. analýza individuálních dat s využitím proxy proměnných.

Analýza agregovaných dat (N = 159 – okresní města a zbytky okresů) Analýza agregovaných dat (N = 159 – okresní města a zbytky okresů) Změna volební podpory při nárůstu volební účasti o 10 % ČSSD-2,06-6,83 ODS0,065,65 KSČM-4,48-4,14 KDU-ČSL6,454,05 SZ-0,86 Levice-6,55-10,96 Pravice6,519,70

Analýza dat z individuální úrovně Proměnné, které definují odlišně velké skupiny voličů  účast ve volbách do PS v roce 2002, referendu o vstupu do EU 2003, volbách do EP 2004 a krajů 2004  identifikace se stranou  doba, kdy se volič rozhodl pro volenou stranu  pravděpodobnost volby strany (PTV‘s)  volba strany v případě, že by se volič voleb účastnil

Volební výsledky v případě účasti těch, kteří hlasovali v různých minulých volbách 2006 voliči a nevoliči 2006 výsledky 2002 PSP 2003 ERef 2004 EP 2004 Reg účast70,963,353,752,437,545,9 ODS33,735,436,136,839,837,4 ČSSD31,132,332,5 31,030,5 KSČM12,912,814,813,211,815,0 KDU-ČSL6,67,27,97,07,98,0 SZ7,86,33,84,63,93,7 SNK-ED2,02,11,72,2 1,9 ostatní5,83,93,23,73,5

Volební výsledky podle doby rozhodnutí pro volbu dané strany vždy takto hlasuje je to již dlouho během minulého roku před několika měsíci před několika týdny několik dní před volbami v den voleb účast20,235,840,546,551,958,059,6 ODS40,538,538,637,536,735,935,4 ČSSD24,031,332,233,433,532,5 KSČM22,517,516,314,613,812,912,7 KDU10,48,47,97,57,27,17,0 SZ0,72,12,63,95,06,16,4

Volební výsledky podle doby hodnoty pravděpodobnosti volby dané strany Hodnota PTV účast35,650,967,176,683,290,0 10% nárůst ČSSD31,831,732,232,732,232,4 0,14 KDU-ČSL8,48,18,08,3 8,5 0,02 KSČM18,716,714,814,314,213,8 -0,90 ODS33,934,333,532,431,530,5 -0,63 SZ7,39,311,512,413,714,91,37

Vliv volební účasti na výsledky stran (regresní koeficienty) proxy proměnnéPTV‘scelkem ČSSD2,240,141,32 KDU-ČSL-0,510,02-0,18 KSČM-2,24-0,90-1,33 ODS-1,23-0,63-1,33 SZ0,931,371,64

Komu a proč prospívá volební účast I. Tradiční pohled: Analýzy agregovaných dat dlouhodobě ukazují, že v okresech s vyšší volební účastí získává více KDU-ČSL, ODS a částečně SZ a ztrácí KSČM a ČSSD. Nová zjištění: Analýza individuálních dat ukazuje, že vyšší volební účast prospívá ČSSD a SZ, nepřeje ODS a KSČM a v případě KDU- ČSL je její vliv nepatrný.

Komu a proč prospívá volební účast II. Důvod odlišného vlivu volební účasti spočívá v odlišném složení elektorátu jednotlivých stran:  KDU-ČSL a KSČM mají pevná, ale malá jádra voličů a málo periferních voličů (v případě KDU-ČSL více periferních voličů)  ČSSD a SZ má malé jádro voličů a hodně periferních voličů  ODS má velké jádro voličů a středně periferních voličů

Voličské přesuny aneb jaká jsou voličská jádra I. velmi blízko docela blízko ne tak blízko bez identifikacecelkem ČSSD4,948,720,026,4100 KDU-ČSL13,841,49,235,6100 KSČM22,446,86,424,4100 ODS11,952,611,923,6100 SZ3,938,218,439,5100

Voličské přesuny aneb jaká jsou voličská jádra II. ČSSDODSKSČMKDUSZostatnínevoliči celkem ČSSD71,35,94,30,62,5 13,0 100 ODS2,385,50,00,72,0 7,6 100 KSČM9,21,579,40,8 1,56,9 100 Koalice9,412,50,056,32,18,311,5 100 SZ15,8 0,0 47,45,315,8 100 ostatní19,220,812,88,83,211,224,0 100 nevoliči11,38,72,61,23,63,169,6 100 celkem22,223,59,44,93,23,633,2 100

Závěr Vyšší volební účast pomohla ČSSD a SZ, pro KSČM a ODS měla opačný efekt a v případě KDU-ČSL mírně negativní. Důvodem odlišného vlivu výše volební účasti na zisky stran je rozsah potenciálních voličů (vysoký u ČSSD a SZ, malý u KSČM, střední u ODS a KDU-ČSL) a jejich loajalita.