Československá republika mezi válkami Rozbití Československa

Anotace Materiál tvoří 22 slidů, v nichž je zachycena doba mnichovských událostí a rozbití ČSR cílová skupina: 9. roč. Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s dějinami posledních let před rozbitím ČSR použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 9. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek následuje možnost zápisu do sešitu

Situace v pohraničí díky hospodářské krizi došlo k vyostření vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci od konce 20. let sílí na Slovensku hlasy, které chtějí autonomii – Hlinkova slovenská lidová strana v Sudetech působí Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konrádem Henleinem úzká spolupráce s Hitlerem ČSR byla ohrožena zevnitř i zvenčí

Konrád Henlein Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898, Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945, Plzeň) byl nacista, sudetoněmecký politik a vůdce separatistického hnutí.

Hitlerovy důvody pro likvidaci ČSR strategicky výhodná poloha v centru Evropy ČSR je francouzským spojencem, proto je nutno ho zlikvidovat ze strategických důvodů vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství obyvatel Německa v ČSR žila početná německá menšina, takže případná agrese vůči ČSR mohla být vydávána za ochranu německého obyvatelstva

Situace uvnitř ČSR 14. září umírá Tomáš Garrigue Masaryk napjatá situace se po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ještě více zhoršila prodloužila se ještě více hranice s Německem, kterou bylo třeba bránit – ČSR tvořila klín vražený do prostoru ovládaného nacisty duben 1939 – SdP na sjezdu v Karlových Varech vyhlašuje tzv. „karlovarské požadavky“ samospráva oblastí obývaných Němci volnost nacistické propagandy zrušení spojeneckých smluv s Francií a SSSR orientace zahraniční politiky ČSR výhradně na Německo požadavky henleinovců byly neustále stupňovány tak, aby nemohly být spněny květen 1938 – volby do obecních zastupitelstev v Sudetech vyhrála s 90% ziskem SdP teror vůči Židům a českému obyvatelstvu v pohraničí se stupňoval

TGM Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány) byl pedagog, politik a filozof. Byl poslancem rakouské říšské rady a univerzitním profesorem. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za Prezidenta Osvoboditele (zákon č. 232/1935 Sb. z. a n., z 21. prosince 1935) a k osmdesátým narozeninám byl přijat tzv. Lex Masaryk obsahující větu: „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.“ T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru.

Mnichovská „zrada“ německá propaganda přesvědčuje Francii o tom, že viníkem situace v čs. pohraničí je čs. vláda Francie a Velká Británie zastávají tzv. politiku appeasementu a chtěly se za cenu jakýchkoliv ústupků vyhnout válce s Německem doufaly, že pokud by Hitler získal Sudety, byl by uspokojen a v Evropě by nastal opět klid do ČSR je vyslána Runcimanova mise, která měla „zjistit“ skutečnost jednání hlavně s Henleinem závěrem bylo, že viníkem krize jsou Češi a dojde-li k válce, budou za ni zodpovědni ČSR mělo na doporučení Francie a Velké Británie odevzdat okresy s větším než 50%ním zastoupením německého obyvatelstva Hitler okamžitě stupňuje požadavky, aby bylo odevzdáno podle stejného klíče i území Polsku a Maďarsku čs. vláda odmítá a 23.9. 1938 vyhlašuje všeobecnou mobilizaci

Mnichovská „zrada“ 29. září 1938 je v Mnichově podepsána bez účasti Československa dohoda ČSR je přinucena odevzdat území obydlení z 50% Němci 34% území 33% obyvatelstva

Mnichovská dohoda

Neville Chamberlain Neville Chamberlain (18. březen 1869 – 9. listopad 1940) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér. Nejznámějším se stal uplatňováním appeasementu v zahraniční politice a roku 1938 podpisem Mnichovské dohody, která uznala nárok na oblast Sudet v Československu nacistickému Německu. Poté co Německo pokračovalo ve své agresivní politice, vyhlásil mu 3. září 1939 válku a vedl Británii v prvních osmi měsících druhé světové války.

Édouard Daladier Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie - 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik. Byl zástupce Francie na Mnichovské dohodě. V roce 1940 byl odstaven z francouzské politiky. Od roku 1943 do osvobození spojenci byl vězněn. Po válce se znovu aktivně účastnil politického života, byl členem Národního shromáždění v letech 1945 až 1958. Do důchodu odešel v polovině 50. let

Adolf Hitler Adolf Hitler (20. dubna 1889, Braunau am Inn, Rakousko- Uhersko – 30. dubna 1945, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), od 30. ledna 1933 do své smrti německý kancléř, od března téhož roku vybavený diktátorskými pravomocemi, od roku 1934 rovněž hlava státu.

Benito Mussolini Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. červenec 1883, Predappio – 28. duben 1945 (zastřelen), Giulino di Mezzegra) byl italský premiér, politik a diktátor, spolutvůrce a průkopník fašismu.

ČSR po „Mnichově“

Politické a ústavní změny 5. října abdikuje prezident Edvard Beneš a o několik dní později emigruje do Velké Británie 6. října je vyhlášena slovenská autonomie mění se název státu na Česko-Slovenská republika, která se stává federací 30. listopadu se prezidentem stává dr. Emil Hácha atmosféra v zemi se mění, za viníky situace je mnohdy považován Beneš, někdy dokonce i TGM, koaliční vláda a demokratický systém vůbec volání po vládě „pevné ruky“ prosinec 1938 – NS schvaluje zmocňovací zákon, který umožňuje vládnout bez parlamentu, čímž končí demokracie v ČSR

Emil Hácha (12. července 1872 v Trhových Svinech[2] – 27. června 1945 v Praze) byl prezident Československé republiky (1938–1939), státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939– 1945), překladatel a právník. Méně známá je jeho činnost teoretická, literární a překladatelská (je autorem jednoho z překladů Jeromovy knihy Tři muži ve člunu).

Rozbití Československa celá Evropa záhy chápe, že Hitlerovi nejde o uspokojení požadavků sudetských Němců, ale o likvidaci ČSR Hitler se nyní zaměřuje na Slovensko a podporuje jeho snahu o autonomii a samostatnost na Slovensku sílí separatistické hnutí v čele s Josefem Tisem situace se vyhrocuje a čs. vláda vyhlašuje 9. března 1939 na Slovensku stanné právo 14. března 1939 vyhlašuje slovenský sněm vznik samostatného Slovenského štátu v čele s prezidentem Dr. Josefem Tisem. Podkarpatskou Rus obsazuje maďarská armáda pod hrozbou vojenského útoku donutil Hitler Háchu podepsat souhlas se slovenskou samostatností okupací zbytku Československa německou armádou 15. března byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava a 16. března byl vyhlášen

Josef Tiso Jozef Tiso (13. října 1887 Veľká Bytča[1][2] – 18. dubna 1947 Bratislava) byl slovenský římskokatolický kněz, politik Hlinkovy Slovenské ľudové strany a v letech 1939–1945 prezident Slovenské republiky, satelitního státu nacistického Německa. Po válce byl odsouzen československým Národním soudem v politickém procesu[3][4] za válečné zločiny k smrti a popraven.

ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis Situace v pohraničí vyostřená, sudetští Němci i ľuďáci stupňují své požadavky Hitler se snaží rozbít ČSR „mírovou cestou“ důvody: strategicky výhodná poloha v centru Evropy ČSR je francouzským spojencem vyspělý strojní, zbrojní i hutní průmysl, bohaté naleziště uhlí demokratický stát, kam utíkalo před Hitlerem množství obyvatel Německa v ČSR žila početná německá menšina, takže případná agrese vůči ČSR mohla být vydávána za ochranu německého obyvatelstva karlovarské požadavky sudetských Němců na autonomii odmítnuty stupňování německého teroru v pohraničí

ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis Mnichovská dohoda Francie a Velká Británie věrné politice apeasementu a usmiřování Hitlera podepisují v Mnichově spolu s Německem a Itálií dohodu, na jejímž základě má ČSR odstoupit Německu, Polsku a Maďarsku území, kde žije více než 50% nečeskoslovenského obyvatelstva (34% území, 33% obyvatelstva) Beneš donucen přijmout, vzápětí abdikuje a emigruje do Anglie období Druhé republiky říjen1938 – 15. březen 1939 odstoupení pohraničí demobilizace vyhlášení Česko-Slovenské republiky prezidentem zvolen Emil Hácha konec demokracie

ČSR mezi válkami – Rozbití ČSR - zápis Rozbití Československa na Slovensku sílí separatismus 9. března vyhlašuje vláda na Slovensku stanné právo 14. března slovenský sněm vyhlásil Slovenský štát prezidentem Josef Tiso 15. března ustanoven protektorát Čechy a Morava a zbytek ČSR byl okupován německým Wehrmachtem Hácha donucen podepsat souhlas pod nátlakem vojenského útoku

Shrnutí: Oč usilovala Hlinkova strana? Oč usilovala SdP a kdo stál v jejím čele? Proč chtěl Hitler zlikvidovat ČSR? Jaký dopad měl na ČSR anšlus Rakouska? O co šlo v karlovarských požadavcích? Jak by se asi situace vyvíjela v případě jejich přijetí? Jaká byla Henleinova a Hitlerova strategie vůči čs. vládě? Které osoby byly v pohraničí pronásledovány? Jak vypadala situace v pohraničí po mnichovské dohodě? Které další státy připravili ČSR o území? Jak se vyvíjely vztahy mezi válkami mezi Německem, sudetskými Němci a Československem? Jaké byly vztahy mezi Čechy a Slováky? Porovnej vztah k menšinám u nás a v hitlerovském Německu?