ATMOSFÉRA Obr. 1.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Proudění vzduchu v atmosféře
Advertisements

PKML.
Stodůlky 1977 a 2007 foto Václav Vančura, 1977 foto Jan Vančura, 2007.
ATMOSFÉRA.
Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
Města ČR – orientace na mapě
Atmosféra Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s faktory ohrožujícími atmosféru. Materiál je plně funkční pouze.
*Zdroj: Průzkum spotřebitelů Komise EU, ukazatel GfK. Ekonomická očekávání v Evropě Březen.
ATMOSFÉRA Obecná část Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Násobíme . 4 = = . 4 = = . 4 = = . 2 = 9 .
Zápis čísla v desítkové soustavě
Výzkumy volebních preferencí za ČR a kraje od
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
NEŽIVÁ PŘÍRODA Prvouka 3. ročník Opakovací hra Gabriela Mikulková 2013.
VY_32_INOVACE_INF_RO_12 Digitální učební materiál
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Zábavná matematika.
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Letokruhy Projekt žáků Střední lesnické školy a střední odborné školy sociální ve Šluknově.
VY_52_INOVACE_Z.6.24-atmosféra, počasí-prezentace
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
Únorové počítání.
Posloupnosti, řady Posloupnost je každá funkce daná nějakým předpisem, jejímž definičním oborem je množina všech přirozených čísel n=1,2,3,… Zapisujeme.
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
TRUHLÁŘ II.ročník Výrobní zařízení Střední škola stavební Teplice
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
DĚLENÍ ČÍSLEM 7 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ
MS PowerPoint Příloha - šablony.
Atmosféra Země Název školy
Vrstvy atmosféry.
ATMOSFÉRA Podnebné pásy prima.
ATMOSFÉRA atmosféra = plynný (vzdušný) obal Země Složení vzduchu:
Název Atmosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast
Název Atmosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast
Technické kreslení.
Úkoly nejen pro holky.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_180_Atmosféra AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 7.,
END 1.Přítelem 2.Druhem 3.Milencem 4.Bratrem 5.Otcem 6.Učitelem 7.Vychovatelem 8.Kuchařem 9.Elektrikářem 10.Instalatérem 11.Mechanikem 12.Návrhářem 13.Stylistou.
ATMOSFÉRA Vzdušný obal Země Video: počasí, klima, tornádo a hurikán.
„Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.
Přednost početních operací
DĚLENÍ ČÍSLEM 5 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ Zpracovala: Mgr. Jana Francová, výukový materiál EU-OP VK-III/2 ICT DUM 50.
ATMOSFÉRA ZEMĚ Robert Řehák
Atmosféra Opakování – znáte z P: vzdušný obal Země
ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO
KONTROLNÍ PRÁCE.
ATMOSFÉRA.
Atmosféra – vzdušný obal Země
POČASÍ A PODNEBÍ Mgr. Petr Králík.
Atmosféra VY_32_INOVACE_00_ATMOSFÉRA autor: Helena Nováková
Stavba a složení atmosféry. Globální oteplování.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Atmosféra Adéla Hegarová.
ŠkolaZákladní škola Zlín, Nová cesta 268, příspěvková organizace Vzdělávací oblastČlověk a příroda Vzdělávací oborFyzika 7 Tematický okruhPlyny TémaAtmosféra.
Atmosféra Filip Bordovský.
Atmosféra Země a její složení
Atmosféra autor: Mgr. Jana Mikešová
Vznik a vývoj atmosféry Země
Atmosféra Složení a stavba Projekt: Mozaika funkční gramotnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.02/ ZEMĚPIS.
= vzdušný obal Země (atmos = pára z řečtiny) - zabraňuje výkyvům teplot na Zemi - chrání Zemi před kosmickým zářením, meteority - umožňuje život na Zemi.
Fyzika a chemie společně CZ/FMP/17B/0456 SOUBOR VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ FYZIKA + CHEMIE ZŠ A MŠ KAŠAVA ZŠ A MŠ CEROVÁ.
Aktivní škola - podpora, zlepšení kvality vzdělávání a výuky na základní škole Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Atmosféra Název sady:Přírodopis – geologie Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_Inovace_
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Atmosféra tornádo bouřka led oblačnost.
6. ATMOSFÉRA VY_32_INOVACE_11_Z4
Transkript prezentace:

ATMOSFÉRA Obr. 1

ATMOSFÉRA Plynný obal Země Sahá do výšky několika tisíc km Obr. 2 Plynný obal Země Sahá do výšky několika tisíc km U Země je udržována gravitací naší planety Obr. 3

ATMOSFÉRA Je tvořena především dusíkem- 78% , a z 21% kyslíkem Obr. 4 Obr. 5 Je tvořena především dusíkem- 78% , a z 21% kyslíkem Tři čtvrtiny hmoty atmosféry leží do výšky prvních 11 km

VZNIK ATMOSFÉRY Původní chemické složení atmosféry bylo rozdílné Obr. 6 Obr. 7 Původní chemické složení atmosféry bylo rozdílné Obsahovala směs sopečných plynů, které se uvolňovaly z odplyněním magmatu S rozvojem života na Zemi se vlivem fotosyntézy do vzduchu začal dostávat i kyslík Obr. 8

VRSTVY ATMOSFÉRY Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Nadmořská výška má vliv na teplotu a složení atmosféry Dle toho rozlišujeme vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra

TROPOSFÉRA V troposféře se vytváří počasí Obr. 13 Obr. 12 Obr. 14 V troposféře se vytváří počasí Nad rovníkem dosahuje až do výšky 18 km, směrem k pólům výška snižuje. Nad póly dosahuje cca 9 km S nadmořskou výškou klesá i teplota – 0,65oC na 100 m

METEOROLOGIE Obr. 16 Obr. 15 Obr. 17 Stavbu, vlastnosti a jevy atmosféry sleduje vědní obor meteorologie V počasí sleduje např. teploty, sílu a směr větru, srážky…

METEOROLOGIE Dle typu oblačnosti určíme, zda a v jaké míře bude pršet Obr. 19 Obr. 18 Obr. 20 Dle typu oblačnosti určíme, zda a v jaké míře bude pršet Zpravidla prší z níže položených oblak Rozlišujeme deset základních druhů oblaků

DRUHY OBLAK Vysoká oblačnost – z nich zpravidla neprší… Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Vysoká oblačnost – z nich zpravidla neprší… Řasa, řasokupa, řasosloha, vyvýšená kupa

DRUHY OBLAK Vyvýšená sloha, kupa Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Vyvýšená sloha, kupa Z nízké oblačnosti se snáží déšť: slohokupa, sloha

DRUHY OBLAK Nejdeštivější oblaka – dešťosloha, dešťokupa Obr. 29

BOUŘKA Silným přírodním elektrickým výbojem je blesk… Obr. 32 Obr. 33

TORNÁDO vs. HURIKÁN Obr. 35 Obr. 37 Obr. 36 Obr. 38 TORNÁDO – silný rotující vítr, rychlost kolem 300 km/h HURIKÁN – nasátý vodou, vzniká nad mořem, nad pevninou síla slábne. Rychlost kolem až 500 km/h.

STRATOSFÉRA Výška: 11 – 50 km nad mořem Obr. 39 Výška: 11 – 50 km nad mořem Důležitá je proto, že v cca 30 km je ozonová vrstva, která chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením Obr. 40

POČASÍ A PODNEBÍ Počasí je okamžitý stav atmosféry na určitém místě Obr. 41 Obr. 42 Podnebí je dlouhodobý stav atmosféry na určitém místě Obr. 43 Obr. 44

KLIMADIAGRAMY vývoj srážek a teplot Obr. 45 Obr. 46 V jednotlivých oblastech, státech světa se zaznamenává vývoj teploty a srážek do tzv. klimadiagramů

TEPLOTNÍ PÁSY Obr. 47 Podle dělení teplotních pásů rozlišujeme teplý (mezi obratníky), mírný (obratníky – polární kruhy) a studený (polární kruhy – póly) teplotní pás.

ATMOSFÉRA JAKO OCHRANNÝ PLÁŠŤ Obr. 48 Obr. 49 Atmosféra nás chrání i před dopadem miliony meteoritů, které nás denně „bombardují“. Většina shoří v atmosféře.

I ATMOSFÉRA DÁVÁ NAŠÍ PLANETĚ ŽIVOT… Obr. 51 Obr. 50 Autor prezentace: Mgr. Jan Bajbora - 11.11.2012

SEZNAM POUŽITÝCH ODKAZŮ Obr. 1 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cloud_shadows_on_the_sea.jpg Obr. 2 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Picture_taken_at_aprox._100,000_feet_above_Oregon_by_Justin_Hamel_and_Chris_Thompson.jpg Obr. 3 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wolken_%C3%BCber_Marokko.JPG Obr. 4 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Atmosphere3.svg Obr. 5 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Burnt_Horizon.jpg Obr. 6 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leaf_function.jpg Obr. 7 – http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Polarlicht_2.jpg Obr. 8 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oxygen_symbol.svg Obr. 9 – http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/Atmosphere_layers-cs.svg Obr. 10 – http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/Atmosphere_layers-cs.svg Obr. 11 – http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/Atmosphere_layers-cs.svg Obr. 12 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Atmosferaterra.png Obr. 13 – http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Regnbyge.jpg Obr. 14 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marina_egypt_haddara.jpg Obr. 15 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Windstorm_Emma.png Obr. 16 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elliptic-Anemometer-2-Direction-Vane-Animation-175x175px.gif Obr. 17 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Iceberg_B-15A_weather_instrument.jpg Obr. 18 – http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cloud_types_en.svg Obr. 19 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:High_pressure_Area_Sep_08_2012.jpg Obr. 20 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cyclone_05B.jpg Obr. 21 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CirrusUncinusUndFloccus.jpg Obr. 22 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cirrocumulus_to_Altocumulus.JPG Obr. 23 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Curious_Cirrostratus.JPG Obr. 24 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Altocumulus1.jpg Obr. 25 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Altocumulus_stratiformis_and_tree.JPG Obr. 26 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Img20050526_0007_at_tannheim_cumulus.jpg Obr. 27 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Large_Stratocumulus.JPG Obr. 28 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sun_through_Stratus.JPG Obr. 29 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Julian_Alps_Shots_Summer_2004_(34).JPG Obr. 30 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shelfcloud.jpg Obr. 31 – http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lightning_over_Oradea_Romania_cropped.jpg Obr. 32 – http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lightnings_sequence_2_animation.gif Obr. 33 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lightning_over_Oradea_Romania_2.jpg Obr. 34 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:-D3-_LighningStormPanorama.jpg Obr. 35 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:F5_tornado_Elie_Manitoba_2007.jpg Obr. 36 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stoughton_Tornado.jpg Obr. 37 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cyclone_Catarina_from_the_ISS_on_March_26_2004.JPG Obr. 38 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MandevilleFloodedTruckIke.jpg Obr. 39 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:160658main2_OZONE_large_350.png Obr. 40 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hovering_on_the_Horizon_-_NASA_Earth_Observatory.jpg Obr. 41 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:22_Regen_ubt.jpeg Obr. 42 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:From_lower_slopes_of_Ben_Lawers_SW_over_Loch_Tay_-_geograph.org.uk_-_140481.jpg Obr. 43 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dunes-Leve_soleil-Sunrise-Merzouga.JPG Obr. 44 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mt_Herschel,_Antarctica,_Jan_2006.jpg Obr. 45 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klimadiagramm_Luang_Prabang.png Obr. 46 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klimadiagramm_Freistadt,_O%C3%96.jpg Obr. 47 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:WOA05_sea-surf_TMP_AYool.png Obr. 48 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NWA_778_El_Mahbes_meteorite_-_200705.jpg Obr. 49 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Meteor_Crater,_Arizona.jpg Obr. 50 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Erica_verticillata_plant_detail.JPG Obr. 51 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HydrologicalCycle1.png