Protektorát Čechy a Morava

Úvod Protektorát Čechy a Morava bylo území okupované od 15. března 1939 nacistickým Německem Protektorát byl vytvořen 16. března na území českých zemí, zbylém po odstoupení Sudet 29. září 1938 následkem Mnichovské dohody Území protektorátu se členilo na dvě země, jimiž byly Čechy a Morava

Obyvatelstvo: Státní útvar: vlajka Hlavní město: Praha Rozloha: 49 363 km2 Obyvatelstvo: počet obyvatel: 7 380 000 (v roce 1939) národnostní složení: Češi, Němci jazyky: čeština, němčina náboženství: římskokatolické Státní útvar: Státní zřízení: Protektorát Mateřská země: Třetí říše Měna: protektorátní koruna Vznik: 15. březen 1939 (začátek okupace nacistickým Německem) Zánik: 9. květen 1945 (po kapitulaci Německa), boje pokračovaly ještě několik dní po tomto datu vlajka Státní znak

Vláda Státním prezidentem byl Emil Hácha a předsedou vlády Alois Eliáš, ale veškerá moc byla v rukou protektora von Neuratha Vedoucí představitelé státu v čele se státním prezidentem se stali fakticky loutkami úřadujícího říšského protektora. Jejich působení bylo rozporuplné – na straně jedné kolaborovali s okupační správou, na straně druhé byla snaha vytěžit pro české obyvatelstvo maximum možného Státní správa a samospráva přecházela během okupace postupně do německých rukou. Ve větších městech, kde byli zastupitelé a starostové Češi, byli na jejich místa dosazováni Němci. Postupně tato praxe přecházela i do menších měst a částečně na venkov. U veřejných zaměstnanců byla vyžadována povinná znalost němčiny. Emil Hácha

Kulturní a společenské důsledky okupace Bezpečnostní aparát - policie a četnictvo se prakticky dostal do područí německé moci. Hlavní úlohu zde plnila německá tajná státní policie (Gestapo) Český bezpečnostní aparát prováděl činnost pouze v případech běžných kriminálních činů či přestupků, nad ostatními záležitostmi bdělo Gestapo, jemuž padlo za oběť mnoho českých obyvatel Po okupaci se stalo jedním z cílů Gestapa zlikvidování veškerých snah o vytvoření podzemní sítě v boji za osvobození republiky. Přesto došlo k vytváření odbojových skupin, vydávání různých ilegálních časopisů (Český kurýr, V boj, „Detektivky“, ilegální Rudé právo a další). Jejich úkolem bylo vytváření a podpora všech forem odporu proti nacistům Od roku 1944 došlo ve větší míře k vytváření partyzánských skupin, které působily zejména v oblastech s vhodným terénem pro tuto činnost Zpráva o popravě českých občanů Příslušník gestapa Partyzánská odpověď německé vyhlášce

Protektorátní občanka Nucená práce pro Říši (totální nasazení) - byly zřízeny Úřady práce, byly zavedeny pracovní knížky a došlo k nucenému odvodu českých občanů na práci v „Říši“, přičemž podmínky se neustále zhoršovaly. Celkem bylo v Německu totálně nasazeno zhruba 650 tisíc Čechů Kulturní život byl podřízen zájmům německé propagandy Vydavatelskou a nakladatelskou činnost omezila cenzura. Bylo zakázáno vydávat, prodávat a půjčovat anglickou, americkou, polskou, židovskou, francouzskou, ruskou a jugoslávskou literaturu Propagandu o vítězství velkoněmecké říše musely hlásat i odborné časopisy Protektorátní občanka

Omezování českého školství a vzdělávání Byly uzavřeny všechny vysoké školy Od roku 1942 byl postupně omezován i počet studentů na gymnáziích a bylo uzavřeno přes 50 středních škol Počet studentů poklesl z 85 tisíc v roce 1939 na zhruba 35 tisíc v roce 1944. Jan Opletal byl studentem Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl zabit při protinacistické demonstraci během německé okupace 28. října 1939, v den výročí založení samostatného československého státu, proběhly v Praze protinacistické demonstrace a nepokoje, kterých se Opletal zúčastnil. Demonstrace byly nacisty tvrdě potlačeny. Jan Opletal byl vážně zraněn střelou do břicha a navzdory lékařské péči 11. listopadu zemřel Pohřbu Opletala se 15. listopadu zúčastnily tisíce studentů a jejich setkání přerostlo v další protinacistickou demonstraci jejímž důsledkem bylo zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem. Více než tisíc studentů bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen a devět studentů bylo 17. listopadu popraveno. Z důvodu připomenutí této události byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Světovým dnem studentstva Jan Opletal

Reynhard Heydrich říšským protektorem V roce 1941 se stal zastupujícím říšským protektorem pro protektorát Čechy a Morava V lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee na které bylo dohodnuto usmrcení milionů lidí židovské národnosti ve vyvražďovacích táborech smrti Vyhlašuje civilní stanné právo (září 1941 – leden 1942) Důsledkek: zatýkání, popravy, transporty Židů,… Byla ochromena činnost domácího odboje Nechává zatknout Aloise Eliáše, hrdinu domácího odboje, který je po Heydrichově smrti popraven Popraveni byli i další odbojáři (Josef Balabán, Josef Mašín, Václav Morávek)

Atentát na Heydricha Atentát byl proveden 27. května 1942 v Praze-Libni dvojicí československých výsadkářů Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Později byl k akci také přizván Josef Valčík Při Gabčíkově střelbě na auto samopal selhal a zmatený řidič vozu zastavil přímo před Kubišem, který hodil na vůz granát, ovšem neodhadl vzdálenost a granát explodoval poblíž auta u jeho zadních pneumatik Heydrich upadl 3. června do kómatu a dle první úmrtní zprávy zemřel na celkovou sepsi organismu Heydrichův automobil po atentátu Gabčíkův samopal

Místo kde stávaly Lidice Heydrichiády Heydrichiáda je souhrnný název období represí uplatněných nacistickými okupanty během druhé světové války na celém území protektorátu Čechy a Morava po příchodu Reinharda Heydricha jako nového zastupujícího říšského protektora do Prahy Haydrichiády se odehrávaly i po atentátu na Heydricha Jako odvetu za atentát na Heydricha okupační správa popravila několik tisíc osob, které se podle ní na útoku mohly podílet, pomáhaly parašutistům či jej alespoň schvalovaly (zhruba 540 z nich – včetně generála Aloise Eliáše – zastřelili na popravišti v pražských Kobylisích) Byly srovnány se zemí vesnice Lidice (bylo podezření, že někteří z obyvatel Lidic pomáhali atentátníkům) a Ležáky (v jejich blízkosti byla objevena vysílačka) a jejich obyvatelé vybiti, transportováni do koncentračních táborů nebo dány do německých rodin na převýchovu (v případě dětí). Místo kde stávaly Lidice Hromadný hrob 173 lidických mužů

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heydrich%27s_car.jpg http://images.google.cz/images?hl=cs&lr=&client=firefox-a&rls=org.mozilla:cs-CZ:official&um=1&q=adolf+hitler&sa=N&start=0&ndsp=21 http://media.photobucket.com/image/r%2525C3%2525A1%2525C5%2525BEe%207.65%20mm/petrtlach/CZ24_realita.jpg http://www.kpp.iipardubice.cz/img/30%20znamka.jpg http://mm.denik.cz/63/a3/kobyliska_strelnice76_denik_clanek_solo.jpg http://www.panoramio.com/photos/original/10225137.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhlazen%C3%AD_Lidic http://images.google.cz/images?hl=cs&lr=&client=firefox-a&rls=org.mozilla%3Acs-CZ%3Aofficial&um=1&sa=3&q=lidice&btnG=Vyhledat+obr%C3%A1zky http://media.novinky.cz/922/99224-original-jfjlr.jpg http://pametihodnosti.cz/foto/objekty/tn/4645.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Le%C5%BE%C3%A1ky http://www.vesely-kopec.cz/fotoz/cile_lezaky_3.jpg Vypracoval:Vlk, opravila Straková