Polyploidie, speciace a jiné deviace přírody.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Genetika eukaryotní buňky
Advertisements

GENETIKA – VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
Genetika Biologická věda zabývající se zkoumáním zákonitostí dědičnosti a proměnlivosti organismů.
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
Co je to genetika a proč je důležitá?
Genetické algoritmy [GA]
Mgr. Iva Martincová UBO AVČR v.v.i. Studenec Masarykova univerzita
GenetickymodifikovanéorganizmyGenetickymodifikovanéorganizmy KVÍZ.
Genetika Aktivita č. 4: Genetika Prezentace č. 7 Autor: Pavla Plšková
Základy genetiky.
Stránky o genetice Testy z genetiky
Referát -Tygři Jakub Šavrňák
GENETIKA EUKARYOTICKÉ BUŇKY
Základy genetiky Role nukleových kyselin DNA – A,T,C,G báze
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_BIOLOGIE 2_20 Tematická.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor: ING. EVA ŠÍDOVÁ Název:VY_32_INOVACE_621_GENETIKA Téma:ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Číslo.
Mikroevoluce a makroevoluce 2014
Dědičnost základní zákonitosti.
Genetické algoritmy [GA]. Historie:  1960: I. Rechenberg – první odborná práce na toto téma „Evolution strategies“  1975: John Holland – první genetický.
Chromozóm, gen eukaryot
Autor: Mgr. Tomáš Hasík Určení: Septima, III.G
Aplikace průtokové cytometrie ve šlechtění rostlin
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
Mutace.
GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ
 VZNIK GENETICKÉ PROMĚNLIVOSTI = nejdůležitější mikroevoluční
Mutace a mutageneze FOTO Lenka Hanusová, 2013.
Ekologie malých populací Jakub Těšitel. Malé populace # stochastická (náhodně podmíněná) dynamika # velké odchylky od Hardy-Weinbergovské rovnováhy #
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
Nukleové kyseliny Přírodní látky
Genový tok a evoluční tahy
Mendelistická genetika
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Principy dědičnosti, Mendelovy zákony Marie Černá
GENETIKA.
Autozomální dědičnost
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD 2 ŽIVOT - OBECNÉ VLASTNOSTI (III.) (ROZMNOŽOVÁNÍ základy genetiky) Ing. Helena Jedličková.
Exonové, intronové, promotorové mutace
Mutace Autor: Mgr. Jitka MaškováDatum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_21_17 Název materiáluŠlechtitelství.
MUTACE náhodné nevratné změny genetické informace návrat do původního stavu je možný jen další (zpětnou) mutací jediný zdroj nových alel ostatní zdroje.
Metody tvorby genetické variability Hybridizace, mutageneze, polyploidie, haploidie, somaklonální variabilita, transgenoze,
Druhová rozmanitost přírody Obecné principy druhové rozmanitosti a role člověka ve světle genetické, ekosystémové a druhové biodiverzity Podpořeno grantem.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Genetika populací – teoretický základ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /13 Šablona: III/2 Inovace.
Vazba genů I Autor: Mgr. Jitka MaškováDatum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308.
Exonové, intronové, promotorové mutace
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
EU peníze středním školám
Genetika Přírodopis 9. r..
3. Mendelovy zákony.
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
VY_32_INOVACE_19_28_Genetika
Molekulární genetika Tok genetické informace:
genetika gen -základní jednotka genetické informace geny:
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Fylogenetická evoluční analýza
Genetické zákony.
Genetika.
Mutace.
Geneticky modifikované organizmy
Úvod do obecné genetiky
NUKLEOVÉ KYSELINY Dusíkaté báze Cukry Fosfát guanin adenin tymin
BUNĚČNÝ CYKLUS = cyklus eukaryotické buňky od jednoho dělení buňky
Základy genetiky = ? X Proč jsme podobní rodičům?
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Genetika. Pojmy: dědičnost genetika proměnlivost DNA.
Transkript prezentace:

Polyploidie, speciace a jiné deviace přírody

Dva typy polyploidie Autopolyploidie Allopolyploidie

Polyploidie …. Speciace pomocí jedné genetické události Vzácná u živočichů Častá u rostlin Křížení dvou různých druhů bez polyploidní události - sterilní potomstvo

Liger = Lion (male) + Tiger (female) Panthera leo × Panthera tigris

Liger Největší kočkovitá šelma na světě Nadměrná velikost: -hormonální teorie (permanentní puberta) -rozkolísaný imprinting Liger Herkules (Florida) váží přes 400kg Jenom samičky jsou fertilní

Haldaneovo pravidlo Když je u hybridů sterilní jedno pohlaví bývá to pohlaví heterogametické

Haldaneovo pravidlo Vysvětlení Teorie dominance: heterogamentní hybridi jsou ovlivněni jak dominantními tak recesivními alelami na chromozomu X, homogametní jenom dominantními Samčí geny se vyvíjejí rychleji

Tigon = Tiger (male) +Lion (female)

Tigon Váha 180 kg Samice tigona Rudharni (Alipore zoo, Indie) křížena se lvem – mláďata li-tigon

Tympanoctomys barrerae Red Vizcacha Rat - osmák pouštní unikátní polyploidie u savců tetraploid Původně se předpokládalo, že je to autopolyploid

osmák pouštní NOR u diploidního příbuzného a u osmáka

osmák pouštní meiosa a karyotyp

Kolchicin blokuje segregaci chromozomů colchicine

Je člověk oktoploid? Ohno Holland et. al. Furlong and Holland

Polyploidie a evoluce Rozkolísání genomu podle teorie zamrzlé evoluce (Flegr) versus Evoluce genovou (genomovou) duplikací (Ohno)

Počet chromozomů u rostlin

Amphidiploidie

Diploidní a tetraploidní vinná réva

Karpechenko 1928 Ruský rostlinný genetik křížil zelí (n=9) a ředkev (n=9) Fertilita potomstva dosažena náhodným zdvojením sady chromosomů (n=36) Kořen jako zelí nadzemní část jako ředkev

ke speciaci vede spíše allopolyploidie než autopolyploidie

Pšenice setá Dnes ztráta variability a tím i šlechtitelského potenciálu

Polyploidie v rámci diploidních organizmů Endosperm (3n) Endoreplikace u bobovitých po napadení rhizobiem128n (6 kol endoreplikace) Fáze buněčného cyklu?

Pokud se zformuje allopolyploidní organismus může dojít k okamžité speciaci

Klíčové parametry v evoluci duplikovaných genů Ks - počet synonymních (silent) nukleotidových substitucí Ka – počet ne-synonymních (změna aminokyseliny) nukleotidových substitucí Ka/Ks = 1 – neutrální evoluce Ka/Ks < 1 “purifying selection” AA změny představovaly negativní efekt Ka/Ks > 1 “positive selection” positivní selekce AA změn

Toto pravidlo se ukazuje býti spíše výjimkou z pravidla, Susumo Ohno predikoval jako klíčový moment pro realizaci evoluce genovou duplikaci (prostřednictvím genové duplikace nebo polyploidizace) Toto pravidlo se ukazuje býti spíše výjimkou z pravidla, protože většina studovaných modelů vykazovalo spíše “purifying selection” Pravděpodobně hlavní silou evolučních změn bude změna regulace stávajících expresních sítí

V mnoha případech se formují polyploidi daného druhu ve vyšších nadmořských výškách a obecně v prostředí zvýšeného stresu Polyploidie komplikuje fylogenetické stromy existencí sítí spíše než větví

Konsekvence polyploidie Zvětšené buňky Vyšší obsah vody Pomalejší vývoj Lepší schopnost odolávat patogenům Z výše uvedeného plyne, že polyploidní druhy jsou schopny rychle zaujmout ekologickou niku odlišnou od svých rodičů

Postzygotické bariery hybridů Sterilita hybridů (např. CMS) Nejsou přizpůsobeni rodičovskému prostředí Neschopnost přivábit opylovače Chromozomální bariery

Změna regulace genomu u polyploidů

Základní funkce genomu? exprese (proteiny, RNA, chromatin) údržba – replikace & opravy přenos do dalších generací restrukturalize a přirozené genové inženýrství

Přirozené genové inženýrství Homologous recombination Non-homologous end-joining Site-specific recombination DNA transposons (large-scale rearrangements) Retrotransposons and reverse transcription (small-scale rearrangements) Polymerase errors

Genomové změny Ke genomovým změnám dochází během stresu podle zásady: “není co ztratit“ Kombinací funkčních jednotek se zvýší pravděpodobnost funkčního výsledku Cílené změny jsou lepší než náhodné

Co je druh? „Field of genetic recombination“ Paterson, 1985

Definice druhu ve světle “gene flow”

Rostliny versus živočichové Přibližně 30% genů, jež se nachází u Arabidopsis a rýže neexistuje u živočichů