Sociologie

POJEM jedna ze společenských věd, jedna z nejmladších slovo pochází z latinského slova socius=druh, societas=společnost; logos=věda vnímáná jako věda o společnosti přesněji můžeme říci, že je to věda, která zkoumá vzájemné vztahy mezi jednotlivými oblastmi společ. života (reality)

vznik sociologie protosociologické období úvahy o společnosti mají dávnou tradici, už v antice formulovány základní otázky (viz.problém moci a jejího zneužití, sociální (ne)rovnosti, spravedlnost, lidské potřeby, tolerance,…) a základní vztahy (mezi potřebami a vlastnictvím; mezi vlastnictvím a právem; mezi přírodním prostředím a národním charakterem;…) odpověď hledali filozofové (filozofie: matka všech věd)

vznik spojen se vznikem moderní společ vznik spojen se vznikem moderní společ. (průmyslová revoluce) přechod od tradiční společnosti k moderní zakladatel August Comte r. 1839 termín sociologie poprvé použil ve svém díle Kurz pozitivní filozofie

A. Comte se pokusil vytvořit věda A. Comte se pokusil vytvořit věda. která měla společnosti umožnit pochopit sama sebe a v budoucnu měla umožnit společnost racionálně řídit v přechodu mezi kulturami staré hodnoty neplatily a nové ještě nebyly utvořeny (období chaosu – anomie)

ot. Ve kterých oblastech lidského působení/profesí nám sociologie pomáhá? napište ve dvojici alespoň 6 oblastí

vývoj sociologie protosociologie (Platón, Aristoteles, Moore, Hegel,..) vznik sociologie 40. léta 19. stol.-20. léta 20. stol. = období velkých jmen a teorií = klasické období - např. Max Weber, Karl Marx, Émile Durkheim, Vilfredo Pareto, Georg Simmel, Herbert Spencer - souvisí s pozitivismem – hledání objektivní pravdy

- vznikají nové metody (rozhovor, pozorování, sociometrické testy,…) 20. léta 20. stol. – v USA, tzv. „sociologové vyšli do ulic“ , prováděli praktické výzkumy mezi lidmi – normální jevy i nenormální (=patologické) řeší se konkrétní případy (nástup mikrosociologie) - vznikají nové metody (rozhovor, pozorování, sociometrické testy,…) - např. Karl Raimund Popper

60. léta 20. stol.(po 2. WW) – sociologie se stala právoplatnou společ. vědou - v otázkách návrat k počátkům (hl. makrosoc. problémy) - strukturálně funkcionalistické koncepce (jak se ve společ. udržuje pořádek)- např. Talcott S. Parsons, R. K. Merton

sociologie přestává napodobovat přírodní vědy - a koncepce konfliktualistická (společ. se posouvá dopředu díky konfliktu) marxistická -Karl Marx -důležitý pojem MOC sociologie přestává napodobovat přírodní vědy - např. Charles W. Mills, Ralph Dahrendorf

70. léta 20. stol. – interpretativní sociologie (padadigma) - zajímá, jak je vnímána lidmi (nejprve člověk poté společnost, předtím obráceně), - každodennost 80. léta 20. stol. – objektivistická -např. George H. Mead, Herbert Blumer

Jak souvisel vznik sociologie se vznikem moderní společnosti? Proč se pochybuje někdy o tom, že sociologie (společ. vědy) jsou „vědami“ v pravém slova smyslu? Čím se od sebe liší vědy společenské a přírodní (exaktní)?

Sociologie jako věda má všechny znaky jako ostatní společ. vědy (teorii, předmět, metody) sociologie nemá pouze jednu teorii, ale vždy více vysvětlující jeden jev nemůžeme říci, že jedna teorie je správná a druhá nikoliv – mluvíme o úhlu pohledu místo pojmu teorie se používá slovo paradigma

sociol. = multiparadigmatická věda každá teorie se opírá o nějaký filozofický problém nebo myšlenku

předmět sociologie definice pojmu: sociologie je teoreticko-empirická věda o společenských jevech, procesech a strukturách (vztazích) chce jevy, procesy a struktury popsat pomocí vlastních názorů a případně je také vysvětlit pomocí nějaké teorie

Sociální a sociologické problémy 2 okruhy problémů: a) sociální - považuje za problém sama společnost - postihují celou společ., nebo její část, projevují se tak, že něco nefunguje, jak by mělo - např. nezaměstnanost, narkomanie, kriminalita

b) sociologické – za problém považují sami vědci - zabývají se tím, proč něco ve společnosti funguje určitým způsobem a co je toho příčinou - např. rozdělení moci ve státě, politických preferencí, …

ot. Vysvětlete rozdíl mezi sociálním a sociologickým.

Sociologie a ostatní společ. vědy nezaměřuje se pouze jednu oblast společ. života, ale hledá souvislosti mezi vícero oblastmi ujala se i některých problémů, které nezkoumala žádná jiná věda (patologické jevy)

vztah k ostatním vědám k filozofii - každá sociol. teorie má základ ve filoz. myšlence k historii - nezabývá se pouze nynější společ., zabývá se i histor. původem k ekonomii - hospodářství je pro sociol. pouze jeden z faktorů ovlivňující život společ.

k psychologii - lidské jednání prožívání, jednání, chování k právu - sociol. bere zákony jako základní normy lidského chování ke kultuře - obě mají společný předmět zájmu k antropologii – zkoumá malá společenství kmenů pozn. obrázek

Funkce sociologie poznávací (kognitivní) – úkol každé vědy sociotechnická – pomáhá zlepšovat život společnosti humanizující – pomáhá lidem bránit se proti politické i jiní manipulaci ideologická – každý sociolog a každá sociol. teorie jsou ovlivněny určitým pohledem na svět, přesto by se měli vědci snažit o zcela nezaujatý postoj

Sociologické disciplíny dopsat z učebnice

Sociologický nominalismus a realismus nominalismus – jeho představitelé tvrdí, že společ. neexistuje - existuje pouze jedinec, jednotlivci, kteří svým jednáním společ. den co den vytvářejí - lidé se domnívají, že jejich jednání má nějaký smysl a proto jednají s ohledem na druhé - sociol. by se měla zabývat tzv. sociál. jednáním - představitel: Max Weber

realismus – společnost je reálná - je to jev, který se odlišuje od všeho ostatního v přírodě - společnost se řídí určitými pravidly a zcela nás ovlivňuje - sociolog. by se měla zabývat tzv. sociálními fakty - představitel: Emile Durkheim

Česká sociologie ve světě je téměř neznámá TGM – první, kdo přednášel sociol. na UK (nestudoval ji, pouze jeho vášeň) - napsal odbornou práci na téma „Sebevražda“ Edvard Beneš – také na UK - problémy politického stranictví, alkoholismus,…

19.-20. stol. – klasici sociologie – Josef Ludvík Fischer, Josef Král, Emanuel Chalupný, Inocenc Arnošt Bláha – velmi silná generace sociologů 1944 – zákaz sociologie fašisty 1949 – zákaz sociologie komunisty - informovala by o špatných jevech společ.

60. léta 20. stol. – mírné uvolnění zákazu - působil u nás Sociologický ústav při ČSAV - vydávaly se sociol. časopisy a knihy - otevřena katedra sociol. na VŠ

po roce 1968 – opět omezení funkcí sociologie po roce 1989 – sociolog. se znovu vyučuje, vydávají se knihy – velké zpoždění proti světu předtavitelé: Jiřina Šiklová Jan Keller – kritik dnešní společ. Miloslav Petrusek

Metody v sociologii metoda = nástroj, který nám umožňuje získat konkrétní informace ze skutečného světa - způsob, jak lze ověřit teorii v praxi 2 druhy metod: a) kvantitativní b) kvalitativní

kvantitativní – jsou založeny na metodě a statistice, zaměřují se na výzkum jednoho problému velkého počtu jedinců + snadná zpracovatelnost výsledků, které lze velmi dobře zobecnit na celou společnost + měření jsou přesná a při opakování výzkumů se dochází ke srovnatelným výsledkům

problémy pro účely jsou zjednodušeny účastníci výzkumu jsou redukováni ns pouhá čísla metody: dotazník – písemné odpovědi anketa standardizované pozorování (výzkumník má přesně určeno, na které jevy se má zaměřit a jak je hodnotit) analýza dokumentů (dokumenty oficiální neosobní povahy, např. statistiky, noviny, pracovní záznamy)

kvalitativní – umožňují získat velký počet informací různého charakteru o malé skupině lidí - je zkoumán určitý problém do velké hloubky + jsme schopni odhalit řadu věcí, které nelze získat u kvantit. výzkumu (motivace, jednání lidí) + pozoruje aktéry v jejich přirozeném prostředí a vztazích

téměř nemožné zobecnit dosažené výsledky výzkumník často ztrácí odstup od daného problému metody: zúčastněné pozorování (součást skupiny, zkoumá tajně) veřejně nestandardizovaný rozhovor (není dopředu připravený) analýza osobních dokumentů (dopisy, deníky, fotografie,…)

Sociologický výzkum vědecká činnost ve společenských vědách spočívá v neustálém srovnávání existujících teorií se získanými daty sociol. používají nástroj nazvaný sociol. výzkum = přesně stanovený postup, jak ověřit některou teorii

základem je tzv. sociologický projekt = do všech detailů rozpracovaný postup, který je navržen pro zkoumání vytyčeného problému, určuje, co, jak se bude zkoumat, jak dlouho, a kolik to bude stát za provedení sociol. výzkumu vždy stojí celý tým lidí, v němž má každý přesně stanovené místo a úkoly

výzkum může být na tolik nákladný, že se vyplatí před jeho uskutečněním provést tzv. pilotáž (= předvýkum) na malém počtu lidí; odhalí se tak případné chyby nebo nedostatky

Postup při výzkumu a tvorbě projektu výskyt problému (např. nezaměstnanost,…) příprava projektu a) tvorba hypotéz (vědecké předpoklady, které se pokusíme potvrdit nebo vyvrátit) b) výběr vhodných metod c) určení výzkumného souboru d) stanovení dalších faktorů (finance,…)

sběr dat v terénu zpracování a analýza výsledků prezentace, hodnocení, zobecnění výsledků cílem každého výzkumu by mělo být nevržení praktického řešení problému výsledky výzkumu by měly posloužit k dalšímu obohacení sociol. poznatků a teorií

operacionalizace = postup při němž se převádějí slova z běžného jazyka v němž nemají jednoznačný význam, do jazyka vědy slouží k omezení problému, který zkoumáme