Jsou společenské vědy skutečnými vědami?

Spor ve spol. vědách Spor o společenské vědy Předpoklad: Aby fungovaly jako vědy, musí obsahovat kauzální vysvětlení. Aby obsahovaly kauzální vysvětlení, musí obsahovat zákonitost. Předpoklad: zákon resp. přírodní zákon se paradigmaticky přebírá z fyziky. Zákon umožní formulovat hypotézu v rámci teorie a účinně předvídat.

Spor ve spol. vědách Reakce na problém: 1.Odmítnutí zákona s tím, že spol. a humanitní vědy jsou něco zvláštního a zákonitost a kauzalita se na ně nevztahuje. Mentalistické pojmy stačí na interpretaci/adekvátní popis, který funguje jako měřítko „inteligibility“. 2.Přijetí podmínky, ale (a) zákon nemáme, protože máme chybné (mentalistické) pojmy; (b) zákonitost není problém, pokud se zbavíme neadekvátních požadavků na takovou zákonitost (sem Kincaid). 3.Odmítnutí spol. věd jako takových (Winch).

Funkcionalizmus vrací úder Harold Kincaid 1.Potřebujeme zákon, protože jenom tak můžeme adekvátně vysvětlovat. Kritika spol. věd je neadekvátní a podmínky, o kterých uvažuje nesplňuje skoro žádná z přír. věd. Námitky proti spol. vědám: a)Sociální entity mají různé úrovně výskytu. b)Společenskovědní teorie nejsou „uzavřené“. c)Není zde žádný zákon spojující přesvědčení, touhy, intence a jednání.

Funkcionalizmus vrací úder Možnost spol. věd 1.Námitka uzavřenosti a „různých úrovní“ spočívá na předpokladu, že to tak musí být. V reálu nejsou uzavřené ani na stejné úrovni další přír. vědy (biologie) 2.Absence „psychologického zákona“ spočívá na metodologickém individualizmu (je nutné najít zákon pro mikro-úroveň, abychom mohli adekvátně uvažovat o makro-úrovních)

Funkcionalizmus vrací úder Možnost spol. věd

Funkcionalizmus vrací úder 1.Kincaid argumentuje tím, že pro makro-úroveň není nutné znát zákonitost na mikro-úrovni. Předpokladem jeho tvrzení je (a) „metodologický holizmus“ (celek je víc než součet částí… při bližším pohledu to zní divně a funkcionalisté mají tendenci jedno vysvětlovat druhým: jako pejsek a kočička…a tak tam viseli oba); (b) pro platnost zákonitosti na „makro-úrovni“ nemusíme znát subsumované zákonitosti (pro evoluční teorii není nutné chápat DNA) Př: [ německá sebevražda vs. Dürkheimova sebevražda]

Funkcionalizmus vrací úder Kincaid dále užívá funkcionalistický argument: vysvětlení ve spol. vědách je často teologické povahy, ale neztrácí takto na kauzální účinnosti (něco existuje, protože je to užitečné). [To je velký problémPopperova námitka proti funkcionalizmu: fci je prázdná tautologie a nikoli vysvětlení; 0 prediktivní síla] Jako příklad uvádí Marxovu teorii třídního boje a to nezprostředkovává žádná „střední“ teorie lidského chování: NÁMITKA neobstojí (a) není-li to v M teorii, tak to ještě neznamená, že tato námitka je bezpředmětná (b) dokazuje funkcionalistickou teorií pravdivost funkcionalizmu?

Funkcionalizmus vrací úder Dále: Není nutný psych. Zákon : stačí, když uvedeme seznam možných intervenujících příčin a když si je „pohlídáme“, tak se „psych. Zákonu vyhneme“. NÁMITKA: problém je to, že pokud nepřijmeme holizmus, pak zásadní intervenující příčinnou jsou přesvědčení, žádosti a intence, tj. jednání V důsledku: zavedením „funkce“ se mentalistickým problémům nevyhneme.

Funkcionalizmus vrací úder Ceteris paribus: není pro Kincaida relevantní, protože s modelovými situacemi při předpokládaných konstantních podmínkách je standardní součást vědecké práce. Je možné souhlasit, stejně i tak, že zákony se od generalizace neliší, pokud nebudeme trvat na metafyzickém rozlišení „pravých zákonů“ a „pouhých generalizací“ („pravý zákon“ je pouze kompliment pro generalizaci, kterou s úspěchem používáme)

Funkcionalizmus vrací úder Je nutné kontrolovat ceteris paribus. Jako příklad fungující spol. vědy uvádí ekonomii (NÁMITKA: tvrdí, že ekonomie má „nepochybně“ nejlepší teorii X Feyeraband rozhodně nesouhlasí) Poznámka: užívá evoluční teorie jako příkladu, protože evol. teorie je kompatibilní s funkcionalizmem.

Funkcionalizmus vrací úder Proč jsou spol. vědy tak očividně neúspěšné: 1.Nejsou neúspěšné, pokud odmítneme „fyzikalizmus“. 2.Komplexita 3.Statistika je interpretovaná v mnoha různých směrech. 4.Problém s absencí kontrolovaného experimentu, opakovaného výzkumu, výzkumného vzorku… 5.Hodnotová kontaminace 6.Spol. vědci nejsou nadáni k matematice

název kapitoly Toto je hezký obrázek.